Věra Heřmanská

Věra Heřmanská
Narození8. srpna 1926
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí31. srpna 2002 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
VzděláníVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánímalířka a grafička
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Věra Heřmanská (8. srpna 1926 Praha31. srpna 2002 Praha) byla česká malířka a grafička.

Životopis

Věra se narodila 8. srpna 1926 v Praze. V letech 1945 – 1951 studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Absolvovala v ateliéru Emila Filly a Františka Muziky. Společně se spolužáky z VŠUP vytvořili uměleckou skupinu Trasa, která se snažila vystupovat proti „direktivnímu“ ovlivňování umělecké tvorby. Jejich vzorem byl mimo jiné malíř Fernand Léger, využívající obrysové linie a pevné tvary.[1] Členové skupiny nechtěli přijmout socialistický realismus, který byl prezentován jako jediný způsob akceptovatelný pro tvorbu té doby. Heřmanská s kolegy vycházela spíše z tendencí poválečného neorealismu. V červnu roku 1957 se účastnila první výstavy skupiny, ještě pod názvem Trasa 54, založené v roce 1954. V listopadu roku 1957 společně s bývalými spolužáky a kolegy vystavovala již pod názvem Trasa v Galérii Mladých. Program skupiny vyjádřil v katalogu výstavy Arsén Pohribný jako syntézu konstruktivismu a expresivnosti, kde zátiší pro ně byla vyjádřením estetického řádu každodenní reality.[2] Na výstavě „Umění mladých výtvarníků Československa 1958“ v roce 1958 v Brně se Heřmanská prezentovala obrazy Lavice (tempera), Košík a sklenice (kresba), Houby (kolorovaný monotyp) a Citróny (kolorovaný monotyp). [3]Se skupinou Trasa vystavovala v letech 1957 až 1969. Po revoluci se znovu připojila v letech 1991 a 2002.[4]

Ve své tvorbě využívala geometrickou interpretaci. S použitím silných kontur tvořila svá zátiší s důrazem na detaily, v souladu s programem umělecké skupiny Radar.[5] Vystavovat se skupinou chtěla již v roce 1967, ale absolvovala pouze výběrovou výstavu v galerii Československého spisovatele Poezie města. Se členy Radaru vystavovala až v roce 1971, po ukončení činnosti umělecké skupiny. Ale i tak byla zařazena jako členka do monografické knihy Radar od Václava Formánka. Kniha byla vydána v roce 1971 v nakladatelství Odeon a představuje jedinou práci, popisující existenci této skupiny.[4]

Věra Heřmanská byla členkou Jednoty umělců výtvarných (JUV). Její díla je možno v 21. století objevit mimo jiné v aukční síni Galerie Vltavín v Praze. Také na skupinové výstavě Stopa, kterou uspořádala JUV v roce 2020 (Galerie Nová síň, Praha)[6] nebo ve stejném roce na výstavě Srdce velkoměsta II v Galerii středočeského kraje, která prezentovala tvorbu umělců z období od čtyřicátých let dvacátého století až do začátku jednadvacátého století.[7]

Skupinové výstavy

  • 1959 – Galerie Cypriána Majerníka, Bratislava
  • 1960 – Výzkumný ústav zvukové, obrazové a reprodukční techniky, Praha
  • 1961 – První pražský festival mladé grafiky, Uměleckoprůmyslové museum, Praha
  • 1961 – Realizace, Galerie Václava Špály, Praha
  • 1961 – Zátiší, Alšova síň Umělecké besedy, Praha
  • 1961 – Tvůrčí skupina Trasa, Galerie Československý spisovatel, Praha
  • 1962 – Nejmenší kresby za nejnižší ceny, Malá galerie Československého spisovatele, Praha
  • 1962 – Umění a domov, Krajské vlastivědné muzeum, Olomouc
  • 1964 – Galerie Václava Špály, Praha
  • 1965 – Intergrafik 65, Neue Nationalgalerie, Berlín
  • 1966 – Výtvarné antiteze, Galerie bratří Čapků, Praha
  • 1967 – Poezie města, Malá galerie Československého spisovatele, Brno
  • 1967 – První pražský salon, Bruselský pavilon, Praha
  • 1967 – Galerie Československý spisovatel, Praha
  • 1969 – Druhý pražský salón obrazů, soch a grafik, Dům U Hybernů, Praha
  • 1971 – 25 malířů, sochařů a grafiků z Prahy, Galerie umění Karlovy Vary
  • 1988 – Salón pražských výtvarných umělců '88, Park kultury a oddechu Julia Fučíka, Praha
  • 1989 – Současná česká grafika, Mánes, Praha
  • 1994 – Galerie Vltavín, Masarykovo nábřeží, Praha
  • 2008 – Fillovi žáci, Zámecká galerie (Galerie kladenského zámku), Kladno[8]

Reference

  1. SEDLÁŘ, Jaroslav. Umírněný modernismus 50. let v českém výtvarném umění. Universitas - revue Masarykovy univerzity. 2016-07-28, čís. 2. Dostupné online [cit. 2022-12-12]. ISSN 1212-8139. 
  2. Artlist - databáze současného umění: Trasa 54. www.artlist.cz [online]. [cit. 2022-12-12]. Dostupné online. 
  3. PERINGEROVÁ, Markéta. Výstava Umění mladých výtvarníků Československa. , 2010 [cit. 2022-12-12]. . Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. . Dostupné online.
  4. a b TUČKOVÁ, Kateřina. Skupina RADAR. dspace.cuni.cz. 2014-09-03. Dostupné online [cit. 2022-12-12]. 
  5. Katalog Aukce vybraných děl [online]. Aukční síň Vltavín, 28. dubna 2022 [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. 
  6. Vernisáž skupinové výstavy Jednoty umělců výtvarných: Stopa [online]. [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. 
  7. Výroční zpráva Galerie Středočeského kraje za rok 2020 [online]. Kutná Hora: Galerie Středočeského kraje, 2021 [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. 
  8. Věra Heřmanská. cs.isabart.org [online]. [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“