Věra Jičínská

Věra Jičínská
Věra Jičínská
Věra Jičínská
Narození3. července 1898
Petřkovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. března 1961 (ve věku 62 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalířka, grafička a kreslířka
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věra Jičínská, křtěná Veronika Alma Laura (3. července 1898 Petřkovice[1][2] – 27. března 1961 Praha) byla česká malířka, grafička a fotografka.[3][4]

Život

Mládí

Věra Jičínská se narodila 3. července 1898 v Petřkovicích, které jsou od roku 1976 součástí Ostravy. Její otec Jaroslav Jičínský byl vrchním báňským radou a matka Gisela rozená Spothová měla velký vliv na budoucí uměleckou kariéru své dcery.[5] Měla o dva roky starší sestru Jarmilu a o šest let mladšího bratra Jaroslava. Věra Jičínská pocházela z významných rodin s hornickou tradicí, ve kterých ale nechyběly umělecké sklony. Její dědeček z otcovy strany Vilém Jičínský byl důlním inženýrem, ale zajímal se také o umění. Absolvoval dva semestry architektury na Akademii výtvarných umění v Praze, než se definitivně rozhodl pokračovat v rodinné tradici práce v důlním průmyslu.[6][7]

Dětství a dospívání Věry Jičínské bylo spojeno s okolím Brna. Jaroslav Jičínský se v roce 1901 stal ředitelem Rosické báňské společnosti a rodina se přestěhovala do obce Boží požehnání (dnešní Zastávky u Brna). V roce 1909 nastoupila na dívčí lyceum Vesna, kde v roce 1916 složila maturitní zkoušku.[5] Studium na Vesně ji dalo na tehdejší dobu pro ženu velmi dobré vzdělání. Studovala také kreslení nebo dějiny umění, pro další studia ji byly užitečné také jazyky, němčiny a francouzštiny.[7] Při studiu docházela na soukromé hodiny kresby k akademickému malíři Vojtěchu Doležilovi. Z jejich pozdější korespondence lze vyčíst, že Jičínskou a jejího manžela pojilo s Doležilem pevné přátelství. Věra Jičínská si dlouho po ukončení školy udržovala spojení s Vesnou, spolek finančně podporovala a spolupracovala zvláště s Růženou Schützovou, která vedla spolek od roku 1919.[5]

V roce 1913 získal Jaroslav Jičínský místo ředitele dolů v Pécsi (Pětikostelí) v Uhrách. Věra Jičínská během svých studií v zahraničí svou rodinu v Pécsi často navštěvovala.[8]

Studium výtvarého umění v zahraničí

V průběhu první světové války v roce 1916 nastoupila Věra Jičínská na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze po neúspěšných zkouškách na vídeňskou akademii. Nejprve absolvovala všeobecný základ a nato nastoupila do grafické speciálky Františka Kysely. Ve stejném čase navštěvovala kurzy krajináře Ferdinanda Engelmüllera.[9] Poté v letech 1922–1923 studovala v Mnichově na Kunstgewerbeschule u profesora Fritze Helmutha Ehmckeho. Již tehdy začala snít o Paříži, a tam v roce 1923 odcestovala. V Paříži pobývala až do roku 1931. Studovala na soukromé Académie moderne u Othona Friesze, kde přišla do styku s kubismem. V následujících letech prošla studiem Fernarda Légera a Andre Lhoteho.[10] Škola, kterou prošla u Andre Lhoteho a ve které byla nejdéle, byla náročná. Přestože její učitel nestrpěl odchylky z vlasního pojetí obrazu, vyžadoval od svých žáků svůj řád malby, Věra Jičínská neustrnula ve vlastním uměleckém rozvoji. Nicméně jsou na jejím díle patrné známky jeho vlivu.[11]

Během roku 1925 se Jičínská podílela na přípravě československého pavilonu pro Mezinárodní výstavu dekorativního a průmyslového moderního umění v Paříži.[12]

Při svých zahraničních cestách navázala mnohá přátelství s dalšími malíři, ale i jinými umělci. V Mnichově se seznámila s malířkou Hanou Bernkopfovou (Hladíkovou), v Paříži s celou skupina českých umělců - Martou Jiráskovou, Františkem Muzikou, Mary Duras, Janem Zrzavým, Bohuslavem Martinů atd.[13]

Věra Jičínská se 15. listopadu 1930 v Paříži vdala za akademického malíře Prokopa Laichtera (1898–1975), syna nakladatele Jana Laichtera. Prokop Laichter byla jejím spolužákem z Uměleckoprůmyslové školy. Byla jeho druhou manželkou a měli společně jedinou dceru Danu Görnerovou-Laichterovou, která se narodila 4. května 1937.[13] V roce 1931 Věra Jičínská opustila Paříž a vrátila se zpět do Československa.[9]

Zpátky v Československu

Přestože se Věra Jičínská po roce 1931 usadila natrvalo v Praze, letní měsíce trávila v Orlických horách a často cestovala. Cestováním ostatně trávila čas již za studií v Paříži, kdy s přáteli podnikala cesty po Francii, Anglii, Skotsku, Španělsku nebo Belgii.[14] Po přesunu do Prahy procestovali s manželem velkou část Slovenska, kde se Jičínská věnovala také focení. V roce 1936 navštívila také Polsko a Rusko.[15]

Spolu se svým manželem měla zařízený byt s ateliérem v Laichterově domě, který si nechal postavit její tchán na pražských Vinohradech podle návrhu Jana Kotěry.[16]

Vlastními fotkami i kresbami dolňovala své vlastní novinové články. Spolupracovala například s deníkem Prager Presse nebo časopisem Rodina.[17]

V roce 1952 se s ní při restaurátorských pracích zřítilo lešení a těžce se zranila. Následky úrazu postupně snižovaly její umělecké a pracovní možnosti.[18][14] Věra Jičínská zemřela 27. března 1961 v Praze.

Nadační fond Věry Jičínské

Nadační fond Věry Jičínské byla založen 15. září 2015 v Rychnově nad Kněžnou z popudu její dcery Dany Görnerové-Laichterové a jejího manžela Jiřího Görnera. Nadační fond podporuje a realizuje akce s cílem rozvíjet odkaz a popularizovat dílo Věry Jičínské, a to v Čechách i v zahraničí, především ve Francii, Německu, Maďarsku a na Slovensku.[19]

Dílo

První dochovaná kresba Věry Jičínské pochází z roku 1915. Jedná se o velikonoční pozdrav zaslaný z Rakouska, kde pobývala na rekonvalescenci po zápalu plic.[20]

První dochované obrazy svědčí o vlivu purismu a kubismu. Nejvíce její pařížskou tvorbu poznamenal André Lhote. Pod jeho vlivem se po roce 1925 postupně odpoutala od kubizujících tvarů a začala malovat v duchu neoklasicismu. Námětově v její tehdejší tvorbě převládaly především ženské akty. Kolem roku 1930 se na jejích obrazech zintenzívnila barevnost a uvolnily tvary, což bylo předzvěstí radikální proměny její tvorby, která nastala po roce 1931, kdy se vrátila do Čech. Některé obrazy z roku 1935 se pohybují na pomezí abstrakce.[21]

Po návratu do Československa se u ní znovu začala objevovat barva jako hlavní prvek obrazové představy a skladby.[22] Prostředí Čech se také stalo častým motivem jejích obrazů. Zobrazovala Český ráj, Dobrušsko, Trutnovsko, Písecko a nezřídka také Prahu.[22]

Tematické náměty její celoživotní práce byli ženský akt, mateřství, exotismy a tanec.[21]

Největší sbírku děl Věry Jičínské vlastní v současné době Vlastivědné muzeum v Dobrušce, kam se díla dostala díky daru od Prokopa Laichtera na konci 60. let 20. století. Jsou zastoupeny všechny techniky, kterými Jičínská v průběhu let tvořila (grafika, kresby, akvarely, či oleje) a také je znatelný vliv východních Čech v jejím díle. Některá díla jsou inspirována krajinou Orlických hor i Dobruškou. Další větší soubor je spravován Nadačním fondem Věry Jičínské.[23][24][25]

Výstavy

Zde je uveden chronologický přehled významných výstav Věry Jičínské:[26]

  • 1925 - salon Des Indépendants, Paříž[27]
  • 1926 - Souborná výstava Věry Jičínské - Nemzeti Szalon, Budapešť
  • 1927 - Věra Jičínská: Souborná výstava - Alšova síň Umělecké besedy, Praha
  • 1936 - Souborná výstava Věry Jičínské - Galerie SVU v hotelu Passage, Brno
  • 1941 - Věra Jičínská - Topičův salon, Praha
  • 1942 - Věra Jičínská - Pavilon Aleš, Brno
  • 1943 - Věra Jičínská - Dům umění, Ostrava
  • 1943 - Věra Jičínská - Městské muzeum, dnes Muzeum východních Čech, Hradec Králové[28]
  • 1947 - souborná retrospektivní výstava - Vlastivědné muzeum v Dobrušce[27]
  • 1988 - Český neoklasicismus dvacátých let II: Mezi klasickým řádem a selankou - Galerie hlavního města Prahy, Praha

Obrazy

  1. Odraz: 1936, olej
  2. Žlutý interiér: 1936, olej
  3. Ženský půlakt (Lydia Wisiaková): 1927, olej
  4. Portrét z profilu: olej
  5. Tuláci: 1932, olej, 64 cm × 79,5 cm
  6. Dívka s rezavými vlasy : 1930, pastel
  7. Bretaňské domy: 1929, olej
  8. Pařížské střechy: 1923, olej
  9. Podzimní akord II: 1936, olej
  10. Postavy v krajině: 1934, olej, 65 cm × 115 cm
  11. Na nábřeží: 1942, pastel, výřez pasparty 50 cm × 73 cm, celkově 74 cm × 97 cm
  12. Orient: 1926, olej, 73,5 cm × 60 cm, s rámem 85,5 cm × 71 cm
  13. Děvčátko: 1928, pastel, 62,5 cm × 35,5 cm, s rámem 69 cm × 41,5 cm
  14. Portrét mulatky: 1928, olej
  15. Nábřeží v Londýně: 1926, olej
  16. Krystaly: 1935, olej
  17. Ležící akt: 1929, olej
  18. Alexandr Sacharov ve Fantastické burlesce: 1932, olej
  19. Mlha: olej
  20. Stojící ženský akt: 1926, olej
  21. Portrét mulatky: 1929, olej
  22. Pierre Maurele: 1928, pastel
  23. Dívka s rezavým copem: 1927, olej
  24. Pohled z mého ateliéru: 1927, olej
  25. V cirkuse: 1933, olej
  26. Děvče z Martinique: 1928, olej
  27. Lydie Wisiaková: pastel
  28. Harmonikář: 1924, pastel
  29. Půlakt dívky z Martinique: 1928, olej
  30. V Dobrušce: 1944, pastel, tužka, 27,5 cm × 41,5 cm
  31. Stvoření světa: 1935, olej
  32. Portrét tanečnice Lydie Wisiakové: 1930, olej
  33. Mulatka: 1927, olej
  34. Z Francie: olej, 50 cm × 60 cm
  35. Portrét dívky: 1939, olej, olej na překližce, 32 cm × 28 cm
  36. Vánoční kapr: 1859, linoryt, 14 cm × 9,5 cm
  37. Zátiší: 1946, olej, 30,5 cm × 40,5 cm
  38. Archeron: 1936, pastel, 31,5 cm × 38,5 cm
  39. Akt: 1936, 54 cm × 37 cm
  40. Čtenářka: olej, 60 cm × 46 cm
  41. Pradleny: 1934, olej, 81 cm × 60,5 cm
  42. Nahá dívka: 1928, pastel, 46 cm × 55 cm
  43. Na Cestě: 1928, olej, 41 cm × 32,5 cm
  44. Princezna Abriza: 1936, pastel, 48,8 cm × 32,4 cm
  45. Akt: 1926, pastel, 50 cm cm × 27,3 cm
  46. Acheron: 1936, pastel, 31,5 cm × 38,5 cm
  47. Objetí: 1936, pastel, 48,0 cm × 31,6 cm
  48. Prodavačka ovoce: 1933, pastel, 39,5 cm × 42,5 cm
  49. Portrét: 1936, pastel, 52,5 cm × 44,3 cm
  50. Chodec (Les ombres: Un marcheur): olej, 81 cm × 54 cm
  51. Dívka: 1926, olej, 73,0 cm × 54,0 cm
  52. Melancholická krajina: 1936, olej, 60 cm × 81,5 cm
  53. Kostel sv. Václava z Domašínské ulice
  54. Akt
  55. Portrét
  56. Obraz
  57. Menhiry
  58. Pohled z okna pařížského ateliéru
  59. V ateliéru
  60. Kompozice s pěti ženskými akty: 1924–1925, olej na plátně
  61. Pohled z mého ateliéru: 1925, olej na plátně
  62. Zátiší s ovocem a novinami: 1926, olej, plátno na kartonu
  63. Londýn: 1926, pastel na papíře
  64. Zátiší s citróny: 1926, olej na plátně
  65. Z Edinburghu: 1926, dřevoryt na japanu
  66. Žena s odhaleným ňadrem (Lydia Wisiak): 1929, olej na plátně
  67. Podobizna mladšího bratra Udaye Shankara Rajendry
  68. Uday Shankar (Tanec zaklínače hadů): 1934, olej na plátně
  69. Dandulína (Spáč): 1938, pastel na papíře
  70. Hrnčířský trh na Kampě: 1941, tužka a barevné křídy na papíře
  71. Kytice z Říček: 1960, barevné křídy

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2020-12-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 278. 
  4. ↑ Nový slovník československých výtvarných umělců. Příprava vydání Prokop Toman. Praha: Rudolf Ryšavý, 1936. 792 s. S. 443. 
  5. ↑ a b c PACHMANOVÁ, Martina. Věra Jičínská. Hradec Králové: Galerie moderního umění v Hradci Králové, 2023. ISBN 978-80-87605-84-4. 
  6. ↑ MYŠKA, Milan. Vilém Jičínský: Životní příběh českého montanisty v ostravsko-karvinském revíru. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity ve spolupráci s Maticí slezskou v Opavě, 2006. ISBN 80-7368-204-4. 
  7. ↑ a b ZLÁMALOVÁ, Barbora: Meziválečná tvorba malířky Věry Jiřínské. Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Brno 2002. Dostupné na: https://www.verajicinska.com/Foto/Archiv/7/10/0/26/6/v1/jicinska.pdf
  8. ↑ Život l Foundation Věra Jičínská. www.verajicinska.com [online]. [cit. 2024-05-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b PACHMANOVÁ, Martina. Věra Jičínská. Hradec Králové: Galerie moderního umění v Hradci Králové, 2023. ISBN 978-80-87605-84-4. 
  10. ↑ Po stopách Věry Jičínské s Petrem Voldánem aneb Z Petřkovic až do Paříže za slavnou malířkou. Hradec Králové [online]. 2023-06-19 [cit. 2024-05-13]. Dostupné online. 
  11. ↑ Věra Jičínská: 250. výstava : 7.-28.II.1943 výstavní sál městského musea. Hradec Králové: Městské muzeum, 1943. 
  12. ↑ Život l Foundation Věra Jičínská. www.verajicinska.com [online]. [cit. 2024-05-16]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Pařížské roky Věry Jičínské 1923–1931. Rychnov nad Kněžnou: Nadační fond Věry Jičínské ; Arbor vitae, 2018. ISBN 978-80-270-3758-2. 
  14. ↑ a b Pařížské roky Věry Jičínské 1923–1931. Rychnov nad Kněžnou: Nadační fond Věry Jičínské ; Arbor vitae, 2018. ISBN 978-80-270-3758-2. 
  15. ↑ Život l Foundation Věra Jičínská. www.verajicinska.com [online]. [cit. 2024-05-16]. Dostupné online. 
  16. ↑ Po stopách Věry Jičínské s Petrem Voldánem aneb Z Petřkovic až do Paříže za slavnou malířkou. Hradec Králové [online]. 2023-06-19 [cit. 2024-05-13]. Dostupné online. 
  17. ↑ ZLÁMALOVÁ, Barbora: Meziválečná tvorba malířky Věry Jiřínské. Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Brno 2002. Dostupné na: https://www.verajicinska.com/Foto/Archiv/7/10/0/26/6/v1/jicinska.pdf
  18. ↑ Laichterová-Jičínská Věra - Kulturní a sportovní zařízení města Dobrušky. www.kulturadobruska.cz [online]. [cit. 2020-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-18. 
  19. ↑ Nadační fond l Foundation Věra Jičínská. www.verajicinska.com [online]. [cit. 2024-05-16]. Dostupné online. 
  20. ↑ ZLÁMALOVÁ, Barbora: Meziválečná tvorba malířky Věry Jiřínské. Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Brno 2002. Dostupné na: https://www.verajicinska.com/Foto/Archiv/7/10/0/26/6/v1/jicinska.pdf
  21. ↑ a b PACHMANOVÁ, Martina. Věra Jičínská. Hradec Králové: Galerie moderního umění v Hradci Králové, 2023. ISBN 978-80-87605-84-4. 
  22. ↑ a b TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců: I. A–K. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. 
  23. ↑ Pařížské roky Věry Jičínské 1923–1931. Rychnov nad Kněžnou: Nadační fond Věry Jičínské ; Arbor vitae, 2018. ISBN 978-80-270-3758-2. 
  24. ↑ Život l Foundation Věra Jičínská. www.verajicinska.com [online]. [cit. 2024-05-16]. Dostupné online. 
  25. ↑ Obrazy - Oficiální stránky Kulturní a sportovní zařízení města Dobrušky. www.kulturadobruska.cz [online]. [cit. 2024-05-16]. Dostupné online. 
  26. ↑ PACHMANOVÁ, Martina, (ed.). Z Prahy až do Buenos Aires: "Ženské umění" a mezinárodní reprezentace meziválečného Československa. Praha: Vysoká uměleckoprůmyslová škola v Praze, 2014. 
  27. ↑ a b PACHMANOVÁ, Martina. Věra Jičínská. Hradec Králové: Galerie moderního umění v Hradci Králové, 2023. ISBN 978-80-87605-84-4. 
  28. ↑ Věra Jičínská: 250. výstava : 7.-28.II.1943 výstavní sál městského musea. Hradec Králové: Městské muzeum, 1943. 

Související články

Literatura

  • Barbora Zlámalová, Jan Zrzavý a Věra Jičínská: zpráva o přátelství (Dopisy a vzpomínky z pozůstalosti zapomenuté malířky), Umění XLIX, 2001, 3/4, s. 321–333.
  • Barbora Zlámalová, Meziválečná tvorba malířky Věry Jičínské (Diplomová práce) Seminář dějin umění FF MU v Brně, 2002, 260 s. (obsahuje detailně zpracovaný katalog malby a kresby Věry Jičínské)
  • Jaroš, Karel, Lockerová, Milena, Hromek, Martin, Pařížské roky Věry Jičínské = Věra Jičínská's years in Paris = Les années parisiennes de Věra Jičínská: 1923-1931. 1. vydání. Rychnov nad Kněžnou: Nadační fond Věry Jičínské, Arbor vitae, 2018. 63 s. Katalog k výstavě v Orlické galerii v Rychnově nad Kněžnou Pařížské roky Věry Jičínské 1923 - 1931, autor Karel Jaroš.
  • Pachmanová, Martina. Věra Jičínská. Hradec Králové: Galerie moderního umění, 2023. ISBN 978-80-87605-84-4.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Věra Jičínská signatura.jpg
Věra Jičínská signatura
Věra Jičínská (1898-1961).jpg
Věra Jičínská (1898 - 1961), Česká malířka.