Věra Jirousová

Věra Jirousová
Věra Jirousová (2008)
Věra Jirousová (2008)
Rodné jménoVěra Vařilová
Narození25. února 1944
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí27. února 2011 (ve věku 67 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povoláníbásnířka, historička umění, spisovatelka a kurátorka
Témataliteratura
OceněníCena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2013)
Děti
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věra Jirousová, roz. Vařilová (25. února 1944 Praha27. února 2011 Praha), byla česká historička umění a básnířka.

Život

Po absolvování elektrotechnické průmyslovky vystudovala v letech 1963–1970 dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.[1] Ve své diplomové práci znovuobjevila Bohuslava Reynka. Byla zaměstnána v bibliografickém oddělení Ústavu teorie a dějin umění ČSAV (1971–1974) a zároveň působila ve sféře neoficiálního umění – od roku 1965 jako tajemnice neformálního okruhu Křižovnické školy.[2] Po podpisu Charty 77 byla nucena pracovat mimo obor, od roku 1976 pracovala jako uklízečka. V letech 1984–1989 žila v Kostelním Vydří, kde se věnovala výchově dětí a práci v zemědělství.[3] Básně uveřejňovala v samizdatových sbornících (edice Petlice, Expedice), spolupracovala s časopisem Vokno a byla autorkou několika textů pro skupinu The Plastic People of the Universe.

V devadesátých letech působila v redakcích časopisů Ateliér (1990–1991), Výtvarné umění (1992–1993), v deníku Lidové noviny (1995–1998) a naposledy jako vedoucí výtvarné rubriky Deníku Referendum. Publikovala také v dalších kulturních periodikách (Divadelní noviny, Host, Architekt, Labyrint Revue aj.), časopisech (Respekt), v denním tisku (MF Dnes) i v internetových magazínech (Neviditelný pes).[4] V letech 1999–2000 byla zaměstnána v Národní galerii v Praze, v letech 2001–2003 pak působila jako odborná pracovnice Památníku národního písemnictví. Od roku 2003 byla ve svobodném povolání.

V roce 1996 vydala starší soubor básní Co je tu, co tu není (Torst), v roce 1998 vyšla sbírka Krajina před bouří (Nakladatelství Lidové noviny) a v roce 2003 sbírku devíti básní Podle řeky (Spolek českých bibliofilů). Pracovala na monografii Bohuslava Reynka.

Prvním manželem Věry Jirousové byl Ivan Martin Jirous, s filosofem Jiřím Němcem měla syna Tobiáše Jirouse (1972), básníka a spisovatele, a Daniela (1975, adoptovaného Milošem a Jitkou Rejchrtovými). V roce 1983 se jí s Janem Dvořáčkem narodila dcera Sára.

Ocenění

V roce 2013 jí byla udělena Cena Václava Bendy (in memoriam).[5] Jejím jménem se od roku 2013 zaštiťuje Cena Věry Jirousové pro začínající a etablované kritiky a kritičky umění.[6]

Dílo

Poezie a próza

  • Věra Jirousová: Co je tu, co tu není (poezie). Torst, Praha 1995, ISBN 80-85639-64-5
  • Věra Jirousová: Krajina před bouří (próza). Mormolice, řada české a světové prózy, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1998, ISBN 80-7106-181-6
  • Věra Jirousová: Podle řeky (poezie). Spolek českých bibliofilů, Praha 2003

Bibliografie odborných textů (výběr)

Reference

  1. diplomová práce: Grafika a poezie Bohuslava Reynka
  2. Věra Jirousová, K.Š. Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu, GMU Hradec Králové, Praha SG 1991
  3. Zemřela kunsthistorička a básnířka Věra Jirousová. iDNES.cz [online]. 2011-02-27 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  4. KUL, ČTK. Historička umění a básnířka Věra Jirousová v noci náhle zemřela. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2011-02-27 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  5. Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2012 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2013 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. 
  6. Cena Věry Jirousové [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 573–574, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Slovník zakázaných autorů 1991, s. 178–179

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jirousova Vera.jpg
Autor: VOSE47, Licence: CC BY-SA 4.0
Věra Jirousová