Věra Kučerová

Věra Kučerová
Narození15. června 1923
Plzeň
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 19 let)
Koncentrační tábor Mauthausen-Gusen
BydlištěPlzeň
Povoláníodbojářka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Její otec Vojtěch Kučera
Její matka Marie Kučerová

Věra Kučerová (15. června 1923, Plzeň – 24. října 1942, KT Mauthausen[1][2][3]) byla účastnice druhého československého odboje, která během druhé světové války pomáhala československým parašutistům včetně akce Canonbury. Za pomoc byla i s rodiči během heydrichiády popravena.

Pomoc parašutistům

Manželé Vojtěch a Marie Kučerovi měli přízemní byt v Resslově ulici, kde s nimi žila i Věra, studentka tříleté rodinné školy.[4] Obchodník s textilem Kučera udržoval kontakty s dalšími plzeňskými a pražskými odbojáři.[4] V 17. dubna 1942 se parašutisté skupin Out Distance, Anthropoid a Silver A v Plzni připravovali na akci Canonbury, letecký nálet na Škodovku.[4][5][6] Někteří parašutisté během devíti dnů bydleli v bytě Kučerových.[4][6]

Spolu se svou starší kamarádkou, Marií Žilanovou, prodavačkou v otcově obchodě, se aktivně akce Canonbury účastnily.[4] Protože někteří parašutisté jako Jozef Gabčík a Josef Valčík byli v Plzni poprvé, potřebovali se s ní seznámit, aby se v ní dobře orientovali.[7] Děvčata parašutisty doprovázela a město jim ukazovala, protože s nimi byli nenápadní.[7] Účastnila se průzkumu terénu, při kterém se vybírala místa pro rozdělání signálních ohňů.[4] Byla i u příprav podpálení stohu u Goldscheidrovy továrny s Janem Kubišem, Josefem Valčíkem a kamarádkou Marií.[4][8]

Heydrichiáda

Jozef Gabčík a Jan Kubiš provedli 27. května atentát na Heydricha, na jehož následky Reinhard Heydrich později zemřel. Bylo vyhlášeno stanné právo a okupační správa nechala popravit několik tisíc obyvatel protektorátu jako odplatu za atentát. Karel Čurda z výsadku Out Distance 16. června 1942 dobrovolně udal gestapu všechny spolupracovníky parašutistů včetně těch, které osobně znal v Plzni.[7][6] Následujícího dne se na plzeňském náměstí Republiky nuceně shromáždili obyvatelé města a okolních vesnic, aby si vyslechli apel ministra školství a lidové osvěty Emanuela Moravce, vyjádřili věrnost Německé říši a státnímu prezidentovi Emilovi Háchovi a aby odsoudili Edvarda Beneše a lidi zapojené do příprav atentátu.[9] Ve stejné době probíhalo v Plzni zatýkání, při kterém gestapo zatklo celou rodinu Kučerových.[8][7] Byli vězněni a vyslýcháni v pražském Petschkově paláci, hlavní úřadovně gestapa v Protektorátu, kde všichni včetně Věry dokázali utajit zapojení Marie Žilanové.[4][8][2] Stanný soud pražského gestapa je odsoudil k trestu smrti.[1] Následně převezeni do vězení v terezínské Malé pevnosti, odkud je 23. října 1942 transportovali k likvidaci do koncentračního tábora Mauthausen.[4][1] Spolu s většinou obětí heydrichiády byla popravena 24. října 1942 v 8.52 střelou do týla během údajné lékařské prohlídky.[1][4] Její tělo bylo spáleno a popel vysypán na smetiště za táborem.[1][2]

Památníky

Na domě v Resslově ulici č. 4 byla rodině Kučerových 25. dubna 2017 odhalena žulová pamětní deska, jejímž autorem je Václav Horský.[10][11] Deska byla spolu s deskami pro další plzeňské odbojáře umístěna spolkem Rota Nazdar, Iniciativou Anthropoid 1942–2017 a městem Plzeň.[6]

Jméno Věry Kučerové je uvedeno na pomníku Obětem 2. světové války, který je umístěn na terase pražského kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Pomník ze dvou černých leštěných kvádrů je dílem sochařky Marie Šeborové, francouzského sochaře Jeana-Paula Chablaise a písmokameníka Pavla Tošnara. Pomník odhalený v roce 2011 popraveným spolupracovníkům parašutistů a jejich rodinným příslušníkům věnovalo město Praha.[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Poprava 262 spolupracovníků parašutistů v Mauthausenu 24. 10. 1942 - 76 let [online]. Fronta CZ [cit. 2019-10-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c JANÍK, Vlastislav. Příběh rodiny Kučerovy [online]. Statutární město Plzeň [cit. 2019-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-18. 
  3. ↑ Věra Kučerová 1923–1942. Prostor jmen – Digitální pamětní kniha [online]. Památník koncentračního tábora Mauthausen [cit. 2019-11-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j Byt Kučerových, Plzeň. Místa Paměti národa [online]. Post Bellum [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ afi. Na Škodovy závody cílil britský nálet. Operace Canonbury ale selhala. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-04-26 [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d FIALOVÁ, Marie. Hrdinové z Plzně mají nově pamětní desky. Oficiální informační server města Plzně [online]. Statutární město Plzeň, 2017-04-26 [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d PETŘÍKOVÁ, Petra. Před 75 lety ohně naváděly spojence na Škodovku, bomby ale padaly vedle. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-04-29 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c GAZDÍK, Jan. "Milá Máničko," napsal mladé dívce parašutista Kubiš a pak hodil bombu na Reinharda Heydricha. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-05-12 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ SANKOT, Jiří. Příběh sedmý: Peklo zvané Heydrichiáda : 27. květen 1942 – den atentátu na Heydricha [online]. Občanské sdružení PANT [cit. 2019-12-15]. S. 4. Dostupné online. 
  10. ↑ LANZENDORF, Marek. Pamětní deska rodina Kučerova. vets.cz [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Pamětní deska rodiny Kučerových [online]. Plzeň: Křížky a vetřelci [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ MILPO MEDIA s.r.o.; POLÁK, Milan. Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 [online]. Městská část Praha 2, 2019-07-20 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Vojtech Kucera (1891 1942) AI.jpg
Vojtěch Kučera se narodil 23. prosince 1891 a zemřel 24. října 1942 ve věku 50 let. Byl jedním z 262 rodinných příslušníků a spolupracovníků československých parašutistů, kteří byli popraveni v sobotu 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen. Ti všichni byli zatčeni po atentátu na Reinharda Heydricha (tj. po 27. květnu 1942) a zradě Karla Čurdy (tj. po 16. červnu 1942) a na základě výsledků vyšetřování německé kriminální policie a svědectví zajatých osob získaných gestapem během zostřených výslechů. Byli to pomocníci a příbuzní parašutistů z výsadkových skupin Anthropoid, Silver A, Bivouac, Out Distance, Steel a Intransitive. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Marie Kucerova Sedlakova (1900 1942) AI.jpg
Marie Kučerová, rozená Sedláková, se narodila 23. listopadu 1900 a zemřela 24. října 1942 ve věku 41 let. Byla jedním z 262 rodinných příslušníků a spolupracovníků československých parašutistů, kteří byli popraveni v sobotu 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen. Ti všichni byli zatčeni po atentátu na Reinharda Heydricha (tj. po 27. květnu 1942) a zradě Karla Čurdy (tj. po 16. červnu 1942) a na základě výsledků vyšetřování německé kriminální policie a svědectví zajatých osob získaných gestapem během zostřených výslechů. Byli to pomocníci a příbuzní parašutistů z výsadkových skupin Anthropoid, Silver A, Bivouac, Out Distance, Steel a Intransitive. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Vera Kucerova (1923 1942) AI.jpg
Věra Kučerová (* 15. června 1923, Plzeň – 24. října 1942, KT Mauthausen) byla účastnice druhého československého odboje, která během druhé světové války pomáhala československým parašutistům včetně akce Canonbury. Za pomoc byla i s rodiči během heydrichiády popravena. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“