Věra Kubánková
Věra Kubánková | |
---|---|
Narození | 22. července 1924 Košice Československo |
Úmrtí | 13. dubna 2016 (ve věku 91 let) Praha |
Choť | Karel Weinlich Emil Kadeřávek |
Sídlo | Realistické divadlo Divadlo za branou |
Významné role | Olga (Tři sestry) (1966) |
Umělecké ceny | |
Thálie za celoživotní mistrovství na divadle (2006) Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu (1999) | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Věra Kubánková (22. července 1924 Košice – 13. dubna 2016[1] Praha) byla česká herečka a vysokoškolská pedagožka.
Životopis
Studium, angažmá
Narodila se českým rodičům na Slovensku. Rodina se vrátila do Čech, do Hradce Králové, kde Kubánková vystudovala gymnázium. Za okupace byla totálně nasazena a pracovala v továrně na plynové masky v Brně. Proto její herecká dráha začala až po osvobození. Po absolutoriu Státní konzervatoře v Brně (1948 [2]) začínala ve svém prvním angažmá v Horáckém divadle v Jihlavě. V letech 1950–1952 působila v Divadle pracujících v Gottwaldově/Zlíně. Od roku 1952 hrála v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého na Smíchově (to je dnešní Švandovo divadlo) pod vedením ředitele a režiséra Karla Palouše. Zde působila až do sezóny 1966/1967. V období 1966/1967–1972 působila v legendárním Krejčově Divadle Za branou. Olga v Čechovově dramatu Tři sestry a Marie Soderiniová v Lorenzacciovi. Po jeho násilném rozpuštění z politických důvodů v roce 1972 v době normalizace se vrátila zpět do Realistického divadla, kde zůstala až do roku 1990 [3]. Poté, co Krejča obnovil své divadlo začátkem 90. let, stala se v letech 1991–4 členkou Divadla Za branou II.
Další činnost
V letech 1993–5 vyučovala na pražské DAMU. [4]
Významnějšího uplatnění se dočkala v televizi a rozhlase.[5]
V letech 1959 až 2016 se objevila ve více než 70 českých filmech, především ve vedlejších rolích. Také hrála v řadě českých televizních seriálů od roku 1977 až do roku 2015. [6]
V Československém rozhlase namluvila hlavně nedělní pohádky.
Rodina
Byla dvakrát provdaná. Poprvé za rozhlasového režiséra Karla Weinlicha [7], podruhé za herce a režiséra Emila Kadeřávka (1926–1991).[5]
Ocenění
- 1988 – titul zasloužilá umělkyně
- 1993 – Cena Senior Prix
- 1999 – Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu[5]
- 2006 – Cena Thálie za celoživotní mistrovství
Divadelní role, výběr
- 1953 Jan Drda: Romance o Oldřichu a Boženě, Božena, Realistické divadlo, režie Karel Palouš
- 1954 William Shakespeare: Romeo a Julie, Julie, Realistické divadlo, režie Karel Palouš (Romea hrál Emil Kadeřávek a později Josef Vinklář)
- 1965 Peter Ustinov: Okamžik před finišem, Stella, Realistické divadlo, režie František Laurin
- 1966 Anton Pavlovič Čechov: Tři sestry, Olga, Divadlo za branou, režie Otomar Krejča; jedna z nejúspěšnějších her, 250 repríz [8])
- 1969 Alfred de Musset: Lorenzaccio, Marie Soderiniová, Divadlo za branou, režie Otomar Krejča
- 1975 F. M. Dostojevskij, F. Baty: Zločin a trest, Kateřina Marmoladovová, Realistické divadlo, režie Karel Palouš
- 1985 Vasilij Šukšin: Čáry na dlani, Stěpkova matka, Realistické divadlo, režie Miroslav Krobot
Filmografie, výběr
- 1977 Žena za pultem (Příběh šéfova syna), (TV seriál) režie Jaroslav Dudek
- 1979 Causa Králík, režie Jaromil Jireš
- 2005 Ordinace v Růžové zahradě (příběh Nech nás žít), (TV seriál) režie Ján Sebechlebský
- 2010 Dešťová víla, režie Milan Cieslar
- 2015 Policie Modrava, (TV seriál) režie Jaroslav Soukup
- 2015 Kobry a užovky, role: babička, režie Jan Prušinovský (film byl oceněn šesti Českými lvy [9])
- 2016 Řachanda (její poslední filmová role)[10], režie Marta Ferencová
Rozhlasové role, výběr
- 1991 Jean Racine: Britannicus, Československý rozhlas, 1991, režie Josef Melč. role: Albina, [11]
- 1991 Tři veteráni. Na motivy Jana Wericha napsala Helena Sýkorová. Hráli: Ladislav Mrkvička, Karel Heřmánek, Alois Švehlík, Věra Kubánková, Jitka Molavcová, Yvetta Blanarovičová, Josef Vinklář, Michaela Kuklová, Jiří Lír, Jiří Binek, Antonín Hardt, Dagmar Weinlichová a František Němec. Hudba Miroslav Kořínek. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Karel Weinlich.
- 1992 Ingeborg Bachmannová: Mládí v jednom rakouském městě. Povídka, četla: Věra Kubánková, v překladu Josefa Čermáka připravil Jiří Hubička. Natočil režisér Josef Melč.
- 2001 Joseph Sheridan Le Fanu: Ten, který tě nespouští z očí. Přeložil a zdramatizoval Josef Hlavnička, hudba Petr Mandel, dramaturgie Jana Weberová, režie Hana Kofránková. Osoby a obsazení: Patrick O'Grady (Otakar Brousek), kapitán James Barton (Ladislav Frej), Patrik, právník, potomek O'Gradyho (Ivan Trojan), Generál Montague (Josef Somr), Macklin (Stanislav Fišer), Doktor Richards (Miloš Hlavica), George Norcott (Jiří Ornest), neznámý (Stanislav Oubram), Hawkins (David Novotný), Fiakrista (Steva Maršálek), hlas (Richard Honzovič) a Lady Rochdaleová (Věra Kubánková).[12]
- 2004 Fiona MacLeod: Rybář lidí, hebridská legenda. Překlad Vojtěch Gaja, četla: Věra Kubánková, režie: Markéta Jahodová.
Odkazy
Reference
- ↑ Ve věku 91 let zemřela herečka Věra Kubánková [online]. iDNES.cz [cit. 2016-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Jaromír Kazda: Realistické divadlo 1945–1991, Pražská tisková kancelář, Praha, 2005, str. 109
- ↑ Jaromír Kazda: Realistické divadlo 1945–1991, Pražská tisková kancelář, Praha, 2005, str. 110
- ↑ Jaromír Kazda: Realistické divadlo 1945–1991, Pražská tisková kancelář, Praha, 2005, str. 110
- ↑ a b c FIKEJZ, Miloš. Český film, Herci a herečky, A-K. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-332-1. Kapitola Kubánková Věra, s. 709–710.
- ↑ Věra Kubánková v Česko-Slovenské filmové databázi
- ↑ Jaromír Kazda: Realistické divadlo 1945–1991, Pražská tisková kancelář, Praha, 2005, str. 109
- ↑ Divadelní encyklopedie online
- ↑ Filmová databáze FDb.cz: Kobry a užovky
- ↑ Filmová databáze FDb.cz: Řachanda (obsazení)
- ↑ Jean Racine: Britannicus. Tragédie z prvních let vlády krutého císaře Nerona. Vltava [online]. 2020-02-15 [cit. 2020-02-16]. Dostupné online.
- ↑ VENCLOVÁ, Renata. Joseph Sheridan Le Fanu: Ten, který tě nespouští z očí. Hororový příběh pronásledovaného námořního kapitána [online]. Český rozhlas, 2020-12-27 [cit. 2020-12-27]. Dostupné online.
Literatura
- Jaromír Kazda: Realistické divadlo 1945–1991, Pražská tisková kancelář, Praha, 2005, str. 109–112
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Věra Kubánková
- Věra Kubánková v Česko-Slovenské filmové databázi
- Věra Kubánková na Kinoboxu
- Záznam Nočního Mikrofóra 15. 9. 2014 s Věrou Kubánkovou
- http://www.sanquis.cz/index.php?linkID=art43
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“