Věra Vokáčová

Mgr. Věra Vokáčová
Narození28. dubna 1930
Písek, Československo
Úmrtí1. října 2015 (ve věku 85 let)
Praha, Česko
VzděláníFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníhistorička umění, kurátorka, muzejní pracovnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Věra Vokáčová, roz. Kramplová (28. dubna 1930, Písek – 1. října 2015, Praha) byla historička umění, kurátorka a vedoucí sbírek kovu a šperku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Život a dílo

Mládí strávené ve skautu a dospívání ve válečných letech ovlivnily její životní postoje. V letech 1952–1957 vystudovala dějiny umění a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (prof. Jan Květ, Jaroslav Pešina). Absolvovala obhajobou diplomové práce Renesanční interiérová výzdoba hradu Rožmberka (1957, Mgr.). V 70. a 80. letech absolvovala studijní pobyty v Centre d'etudes archéologique v Poitiers a krátkodobé pobyty v NDR, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a středoasijských a kavkazských republikách SSSR.

Mimo krátké období 1957–1958, kdy jako pracovnice Národního muzea připravovala výstavu Husitské hnutí a Jiří z Poděbrad v Táboře, pracovala od roku 1959 nepřetržitě až do roku 1993 jako kurátorka odboru užitého umění v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Její specializací se staly kovy, dřevo a jiné materiály, stolní náčiní, později zejména kovy a šperky. V letech 1986–1993 byla vedoucí tohoto odboru. Výrazně se zasloužila o rozmnožení a odborné zpracování sbírkových fondů UPM o moderní autorský šperk. Díky její aktivitě a mezinárodnímu renomé mohli čeští a slovenští umělci v oblasti autorského šperku svá díla od sklonku šedesátých let pravidelně vystavovat nejen v Československu, ale též v zahraničí.[1] Zpracovala odborně práce rudolfínského zlatníka Paula van Vianen ve sbírkách UPM.[2] a podílela se významně na týmových projektech, jako byla např. výstava Rudolf II. a Praha (1997).[3] Po odchodu do penze působila v nákupní komisi a poradním sboru UPM.

Přednášela na VŠUP, v Institutu výtvarné výchovy UJEP Ústí nad Labem, v ÚBOK, ČFVU, ÚUŘ, Asociaci starožitníků a jinde. Je autorkou hesel v Nové encyklopedii českého výtvarného umění. Publikovala v časopisech Ateliér, bydlení, Domov, Klenotník Hodinář, Starožitnosti a užité umění, Tvar, Umění a řemesla, Výtvarná práce, ad.[4] Její rozsáhlý katalog Český granát (1984) se stal cenným zdrojem informací pro bádání v oblasti granátového šperkařství. Obsahuje formální rozbory granátových šperků podle jednotlivých historických epoch, soupis nejdůležitější literatury a obsažné popisy vystavených exemplářů.[5]

Kurátorka výstav

  • 1963/1964 Ohýbaná židle, Uměleckoprůmyslové muzeum Praha
  • 1968 Kov a šperk, Galerie na Betlemském náměstí, Praha
  • 1971 Sepp Schmölzer: Šperky, Galerie na Betlemském náměstí, Praha
  • 1978 Soudobý československý šperk, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
  • 1980 Jan Nušl: Práce z let 1912–1980, Galerie Československý spisovatel, Praha
  • 1983 Český šperk 1963–1983, Středočeské muzeum Roztoky
  • 1984 Český granát, Uměleckoprůmyslové muzeum Praha
  • 1990 Kov a šperk: Oborová výstava, Galerie Václava Špály, Praha

Bibliografie (výběr)

  • Historický šperk, Uměleckoprůmyslové muzeum Praha 1961
  • Ohýbaná židle, Národní galerie Praha 1963
  • Stříbrný šperk (Výstava výsledků I. mezinárodního symposia v Jablonci n. N.), 1968
  • Kov a šperk, Praha 1968
  • Stříbrný šperk 1971 (Výstava výsledků, II. symposium Jablonec n. N.), 1971
  • Šperky sovětských výtvarníků, Dílo – podnik Českého fondu výtvarných umění 1976
  • Soudobý československý šperk, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 1978
  • Současný šperk, Odeon, Praha 1979
  • Lavabo, flakon, kat. výstavy UPM, 1979
  • Nože, lžíce, vidličky, kat. výstavy UPM 1981
  • Arte Aplicado Checoslovaco, Miniaturas de Vidrio, Ceramica, Textil y Joyas, Museo de Artes Decorativas, Havana 1982 (s D. Tučnou, J. Bártou)
  • Súčasný československý umelecký šperk, 56 s., Okresná galéria Miloša Alexandra Bazovského v Trenčíne 1983 (s M. Kvasničkou)
  • Český šperk 1963–1983, 36 s., Středočeské muzeum, Roztoky 1983
  • Český granát, 126 s., Uměleckoprůmyslové muzeum Praha 1984
  • Současný československý email, 12 s., Atrium na Žižkově, Praha 1985
  • Kov a šperk: Oborová výstava, 8+32 s., Unie výtvarných umělců České republiky, Praha 1990
  • Šperky 1780–1860 ze sbírek UPM v Praze. Klasicismus – empír – pozdní empír – druhé rokoko, kat. výstavy UPM 1991
  • Einleitung; Die Prager Goldschmiede und Graveure, in: Prager Jugendstil, kat. výstavy, Museum für Kunst und Kulturgeschichte der Stadt Dortmund, 1992
  • Věra Vokáčová (ed.), Šperk, kámen, kov. Střední uměleckoprůmyslová škola v Turnově 1884–2002, Praha 2002
  • Věra Vokáčová, Kateřina Nováková: Karel Votipka. České kameny, 48 s., Realtisk, s.r.o., Praha 2005, ISBN 80-239-4988-8

Reference

  1. ↑ Helena Koenigsmarková, Zemřela Věra Vokáčová, historička umění a kurátorka v oblasti autorského šperku, Bulletin UHS 27, 2015/1-2, s. 42
  2. ↑ Věra Vokáčová, Práce Paula van Vianen ve sbírkách UPM v Praze, in: D. Hejdová, J. Šetlík (eds.), Sborník statí na počest 70. výročí narození PhDr. Emanuela Pocheho, DrSc., Acta UPM 8, 1973, s. 37-50
  3. ↑ Bulletin UHS 12, 2000, č. 1, s. 9
  4. ↑ A. Horová, in: Slavíček L, 2016, s. 1630-1631
  5. ↑ Orságová O, 2011, s. 10

Literatura

  • Lubomír Slavíček (ed.): Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1630–1631, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Olga Orságová, Český granátový šperk ve 20. století, diplomová práce, KDU FF UP Olomouc 2011

Externí odkazy