Větrný Jeníkov

Větrný Jeníkov
Náměstí s kostelem Narození Panny Marie
znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Jihlava
Obec s rozšířenou působností	Jihlava (správní obvod)
Okres	Jihlava
Kraj	Vysočina
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°28′33″ s. š., 15°28′44″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	628 (2024)[1]
Rozloha	12,22 km²[2]
Nadmořská výška	665 m n. m.
PSČ	588 42
Počet domů	216 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Větrný Jeníkov 5 588 42 Větrný Jeníkov ouvetrnyjenikov@email.cz
Starosta	Mgr. Tomáš Helar
Oficiální web: www.vetrnyjenikov.eu
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Větrný Jeníkov
Další údaje
Kód obce	588121
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Větrný Jeníkov (německy Windig Jenikau) je městys v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 628^[1] obyvatel.

Název se vyvíjel od varianty Genikow (1226), Genikou (1349), Genikow (1456), Neujenikau (1562), Wietrny Genikow (1602), Wietrnii Genikow (1654), Windig Jenikau a Jenikow wietrny (1787), Windig-Jenikau a Wětrnj Jenikow (1843) až k podobě Větrný Jeníkov v roce 1854. Místní jméno vzniklo z osobního jména Jeník (zdrobnělina jména Jan), přívlastek větrný byl přidán k rozlišení od ostatních vsí s podobným jménem.^[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226, kdy byla ves v majetku želivského kláštera. Ležela na tzv. humpolecké cestě nedaleko Jihlavy. Ve 14. století byla povýšena na městečko. V období poloviny 15. století až do konce 17. století náležel Jeníkov Trčkům z Lípy. V roce 1719 panství koupil italský rod obchodníků Minettiů. Za jejich panování se zde postavil kostel Panny Marie (1720–1735), roku 1729 došlo k přestavbě tvrze na zámek. V roce 1721 byly zřízeny řemeslnické cechy i nová škola. Roku 1838 majetek zakoupila paní z Rumerskirchu, jež se postarala o obnovu kostela a zámku, který poničil požár roku 1800. Jeníkovský velkostatek v roce 1927 získala Strakova nadace a roku 1948 přišel na československý stát.^[5]

Od roku 1869 sem přísluší Velešov.^[6] Od 23. ledna 2009 je obec opět městysem.^[7]

V roce 2019 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2019, konkrétně obdržela Diplom za moderní knihovnické a informační služby.^[8]

Větrný Jeníkov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 8 km jižně od Herálce, 22 jihozápadně od Havlíčkova Brodu, 10 km jihozápadně od Štoků, 5,5 km západně od Smrčné, 14 km severozápadně od Jihlavy, 3,5 km severovýchodně od Šimanova, 3 km východně od Kalhova, 2,5 km východně od Velešova a 14 km jihovýchodně od Humpolce. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křemešnické vrchoviny a jejího podcelku Humpolecká vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Jeníkovská vrchovina.^[9] Průměrná nadmořská výška činí 665 metrů.^[10] Nejvyšší bod, Peklo (699 m n. m.), leží jihovýchodně od městyse. Větrným Jeníkovem protéká Jiřinský potok, na němž se nachází rybníky Mlýnský a Trojanský. Severním okrajem katastru protéká Úsobský potok, na němž se rozkládá Štěpánský rybník. V jižní části území teče Bělokamenský potok.^[11]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 138 domech 780 obyvatel, z nichž bylo 418 žen. 776 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 k německé. Žilo zde 723 římských katolíků, 3 evangelíci, 47 příslušníků Církve československé husitské a 2 židé.^[12]

Městys má 2 místní části – Velešov a Větrný Jeníkov, které leží na dvou stejnojmenných katastrálních územích a má 2 stejnojmenné základní sídelní jednotky.^[15]

Pod městys Větrný Jeníkov také spadají rekreační osady Smrčensko, Struhovec a U Trojanů a řada samot (např. Na Skalce, Bethán, Obora, Valešovský Dvůr či V Horách).

Městys má devítičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Tomáš Helar .

V obci sídlí firmy PREDIX ÚPRAVNA s.r.o., ZEVAR, s.r.o., XDATA spol. s r.o., HO Electronic, s.r.o., KDVJ centrum, s.r.o., PREDIX s.r.o., Pekárna Větrný Jeníkov s.r.o., Simbolo tech s.r.o., Stavitelství Kugler s.r.o., PRIX MORAVA s.r.o., FARMA Vysočina s.r.o. a obchod společnosti LAPEK, a.s.^[16] Nachází se zde Restaurace Kulturní dům, Hostinec a penzion U Balážů a pobočka Česká pošta partner. Ordinaci tu má praktický lékař.

Obcí prochází silnice II. třídy č. 131 z Opatova do Petrovic a č. 523 z Humpolce do Jihlavy a komunikace III. třídy č. 3483 do Velešova, místní č. 1318 a č. 3484 do Zbinoh.^[17] Na dálnici D1 severně od městyse se nachází dálniční EXIT 104 Větrný Jeníkov, napojující se na silnici II/131. Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ZDAR. Autobusy jezdí ve směrech Humpolec, Ústí, Jihlava, Havlíčkův Brod, Dudín, Ledeč nad Sázavou, Herálec, Úsobí, Žďár nad Sázavou, Nížkov a Polná.^[18] Obcí prochází zeleně a žlutě značené turistické trasy.

Základní škola a Mateřská škola Větrný Jeníkov je příspěvková organizace Větrného Jeníkova. Mateřskou školu ve školním roce 2012/2013 navštěvovalo 56 dětí. Základní škola má 9 ročníků. Do základní školy v roce 2012/2013 chodilo 133 žáků. Dojíždějí sem i děti z okolních obcí: místní části Velešov, Zbinohy, Zbilidy, Kalhov, Šimanov, Bílý Kámen, Dudín, Ústí s částí Branišov, Krasoňov a Buková.^[19] Sídlí zde knihovna. Tělovýchovná jednota Větrný Jeníkov hraje v sezoně 2014/2015 fotbalovou IV. třídu mužů, skupinu A v okrese Jihlava.^[20] Sbor dobrovolných hasičů Větrný Jeníkov byl založen v roce 1879.^[21]

• Zámek Větrný Jeníkov stojí na místě původní tvrze. V roce 1904 jej do pseudobarokní podoby přestavěl tehdejší majitel Richard Fiedler. Tři patrová křídla uzavírají dvůr. Východní trakt je hlavní, průčelí s dvěma válcovými věžemi je obráceno na náměstí. Jižní křídlo má čtvercový půdorys s polygonální věží v nároží. Na náměstí ústí dvoukřídlá brána s tepanými stylizovanými listy. Na nádvoří stojí kašna. V současnosti zámek vlastní obec a sídlí zde úřad městyse, muzeum RAF a Pošta Partner. Za zámkem se rozkládá park.^[5]
• Vodní mlýn u rybníka se rozkládá v údolí Jiřinského potoka.^[5]
• Kostel Narození Panny Marie byl postaven na místě původního kostela v roce 1735, k opravě došlo v roce 1792, v letech 1851–1852 proběhla oprava po požáru. V předsíni se nachází kamenná křtitelnice ve tvaru kalicha z 15.–16. století, v obdélné lodi pak dva dětské náhrobníky z roku 1595.^[5]
• Židovský hřbitov ze 17. století stojí nedaleko památkově chráněného Dolního mlýna. Nachází se tu přibližně 250 náhrobních žulových stél, nejstarší náhrobek je datován do roku 1652. V západní části rozpadající se hřbitovní zdi se nachází zbytky márnice.^[5]
• Kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1837 stojí na cestě ke Štokům.^[5]
• Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1721, před kostelem. Na podstavci vytesán erb rodu Minetti, tehdejší jeníkovské vrchnosti.
• Boží muka z 18. století, při rozcestí k Herálci

Poblíž obce se na 104. km nachází nejvýše položený bod dálnice D1 (655 m n. m.).^[22]

• Antonín Váňa (1868–1898), básník a překladatel z francouzštiny
• Josef Hrubý (1906–1988), architekt, představitel funkcionalismu, resp. tzv. mezinárodního stylu, čs. výstavní pavilón na výstavě Expo 58 v Bruselu, projekty: Obchodní dům Bílá labuť a Dům módy v Praze ad., nositel několika státních vyznamenání

• 
  Pohled na městys
• 
  Nádvoří zámku
• 
  Kulturní dům a pomník padlým
• 
  Hasičská zbrojnice
• 
  Dolní mlýn
• 
  Ulice k Mlýnskému rybníku
• 
  Židovský hřbitov
• 
  Socha sv. Jana Nepomuckého
• 
  Boží muka z roku 1756
• 
  Hraniční pilíř u odbočky na Zbinohy

• VILÍMEK, Ladislav. Židé ve Větrném Jeníkově. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky : Židé v dějinách Jihlavska : sborník k výstavě. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 115–119.
• VILÍMEK, Ladislav. Židovský hřbitov ve Větrném Jeníkově. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky : Židé v dějinách Jihlavska : sborník k výstavě. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN 80-901715-4-0. S. 121–123.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Větrný Jeníkov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Jeníkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Větrný Jeníkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)