Větrný mlýn

Větrný mlýn v Nizozemsku
Větrný mlýn v Estonsku

Větrný mlýn je mlýn, jehož hlavní součástí je větrná turbína, která dokáže přeměňovat větrnou energii na kinetickou energii. V mnoha zemích světa se používal k mletí mouky a pumpování vody. V Česku jsou větrné mlýny obvyklejší na Moravě (v Čechách byly hojnější mlýny vodní, které byly energeticky výhodnější a umožňovaly semlít až pětinásobek obilí za stejnou dobu). V současnosti jsou větrné mlýny typické pro Nizozemsko, kde jsou uchovávány spíše z tradičních důvodů.

Historie

První zmínka o větrných mlýnech spadá do 1. století n. l. Hérón Alexandrijský v té době pravděpodobně zaznamenal historicky první užití větrného mlýna.[1][2] Vertikální větrné mlýny se poprvé používaly ve východní Persii.[3] Dnes běžně používané horizontální větrné mlýny byly vynalezeny v severovýchodní Evropě kolem roku 1180. Větrný mlýn Příčovy je největší v Evropě.

Typy větrných mlýnů

V Česku se vyskytují dva základní typy větrných mlýnů: mlýn sloupový a mlýn holandský. Mimo to je v Česku ještě množství mlýnků a větrných motorů různých konstrukcí.

Mlýn sloupový

Mlýn sloupový (nebo také německý) je dřevěný mlýn, který se celý natáčí proti směru větru podle svislé osy, tvořené pevným dřevěným sloupem.

Mlýn holandský

Mlýn holandský je pevná, v Česku většinou zděná stavba na kruhovém půdoryse, kde se natáčí s vrtulí pouze střecha.

Větrné mlýny v současnosti

Technologie větrných mlýnů je už dávno překonaná, ke mletí se v současnosti převážně používají mlýny poháněné elektřinou. Avšak některé konstrukční rysy větrných mlýnů jsou dnes používány ve větrných elektrárnách a umožnily vznik větrné energetiky. Moderní větrné generátory mohou dosahovat výkonu až 6 MW.

Odkazy

Reference

  1. A.G. Drachmann, "Heron's Windmill", Centaurus, 7 (1961), pp. 145-151
  2. Dietrich Lohrmann, "Von der östlichen zur westlichen Windmühle", Archiv für Kulturgeschichte, Vol. 77, Issue 1 (1995), pp.1-30 (10f.)
  3. Ahmad Y Hassan, Donald Routledge Hill (1986). Islamic Technology: An illustrated history, p. 54. Cambridge University Press. ISBN 0-521-42239-6.

Literatura

DOUBEK, Jan, Břetislav KOČ a Radim URBÁNEK. Co roztáčel vítr: historie a současnost větrných mlýnů, mlýnků a čerpadel. Brno: Ivo Sperát, 2020. ISBN 978-80-87542-30-9.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Větrné mlýny.png
Autor: JSF, Licence: CC BY-SA 3.0
větrné mlýny
Aaspere mõisa tuuleveski 2013.jpg
Autor: Ivar Leidus, Licence: CC BY-SA 4.0
Toto je fotografie kulturní památky Estonské republiky číslo
Bredevoort 003.jpg
Autor: Own picture by Andre Engels., Licence: CC BY 1.0
Bredevoort, mill "Prins van Oranje".