Větrný mlýn (Štípa)
Větrný mlýn | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | Štípa, Česko |
Souřadnice | 49°15′47,1″ s. š., 17°44′22,95″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 37788/7-1956 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Větrný mlýn holandského typu se nachází v obci Štípa, okres Zlín. Byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR.[1] Větrný mlýn stojí v nadmořské výšce 340 m v části nazývané Pod Větřákem na jižním úpatí Hostýnských vrchů. Podle majitele a přímých potomků se mu také říká Kovářův větřák.[2][3]
Historie
Mlýn byl postaven v letech 1858–1860 Kristiánem Kovářem a jeho synem Josefem. Stavební materiál vozili z blízkého lomu. Byl v provozu až do roku 1941, kdy byl úředně zapečetěn. I přes tuto překážku tajně mlel obilí v noci. Po ukončení druhé světové války byla činnost mlýna obnovena, mlelo se však jen příležitostně a v padesátých letech 20. století byla činnost ukončena definitivně. V roce 1947 majitel požadoval zboření mlýna, aby mohl být lomový kámen použit na opravu válkou zničeného obytného domu. Památkový úřad v Brně demolici nepovolil, chátrající mlýn byl nakonec znárodněn (1964[4]). Mlýn byl průběžně opravován. V roce 1989 byl navrácen potomkům posledního mlynáře Rudolfa Kováře. V roce 1998 vichřice ulomils křídlo, ale větrné kolo bylo záhy opraveno. Mlýn slouží jako soukromé muzeum.[2][5][6]
Popis
Větrný mlýn je třípodlažní válcová zděná stavba na kruhovém půdorysu, zakončená osmibokou jehlanovou střechou s vikýřem, kterým je vyvedena hřídel větrného. Střecha krytá šindelem. Větrné kolo má čtyři křídla, průměr kola je 10 m, plocha lopatky 5,6 m². Mlýn je 8,5 m vysoký s průměrem 5,9 metrů. Stavební materiálem je lomový kámen a pálená cihla.[2]
Ve mlýně je zachovalé jedno mlýnské složení. Palečnicové dřevěné kolo o průměru 2 m má 68 zubů. Na svislé hřídeli byly přídavné řemenové náhony pro síto moučnice a okružní pilu. Na moučnici je datace 1860. [7][2][5]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-20]. Identifikátor záznamu 146351 : větrný mlýn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d JANOŠKA. Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 179 s. ISBN 9788072771530, ISBN 8072771531. OCLC 53034893 S. 158–160.
- ↑ Větrný mlýn ve Štípě na Zlínsku je nejmenším mlýnem holandského typu v České republice. Regiony [online]. 2014-12-10 [cit. 2019-07-20]. Dostupné online.
- ↑ JIRI.WOLF@JW.CZ, www jw cz-. Větrný mlýn Štípa. www.architekturazlin.cz [online]. [cit. 2019-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-20.
- ↑ a b Donín | Detail mlýnu | Databáze větrných mlýnů a čerpadel v českých zemích. www.povetrnik.cz [online]. [cit. 2019-07-20]. Dostupné online.
- ↑ Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. vetrnemlyny.unas.cz [online]. [cit. 2019-07-20]. Dostupné online.
- ↑ větrný mlýn - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-07-17]. Dostupné online.
Související články
Literatura
- JANOŠKA, Martin. Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 179 s. ISBN 8072771531.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Větrný mlýn na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“