Větrný mlýn (Hlavnice)
Větrný mlýn | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | Hlavnice, Česko |
Souřadnice | 49°55′45,92″ s. š., 17°42′25,82″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 18183/8-1370 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Větrný mlýn německého (sloupového) typu se nachází v obci Hlavnice okres Opava. Byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR.[1]
Historie
Za obcí Hlavnice stály dva větrné mlýny. První stál na samotě 136, jehož majitelem od roku 1929 byl Karel Gross. Dřevěný mlýn německého typu, o němž první písemná zmínka pocházela z roku 1879, mlel až do roku 1957. V roce 1960 po úderu bleskem vyhořel. U mlýna stála obytná budova, která je v majetku potomků mlynáře Grosse. [2][3]
Druhý mlýn, jehož majitelem od roku 1929 byl mlynář Raab, stál asi 500 metrů od Grossova mlýna. Mlýn byl postaven v roce 1810 v obci Sosnová a v roce 1840 přenesen do Hlavnic. Mlýn byl v činnosti do roku 1953. V rámci Benešových dekretů byl předán Vincenci Jaroni, který se mlýna vzdal v roce 1964, a mlýn převzal stát. V roce 1974 byla provedena kompletní rekonstrukce. Další rekonstrukce byla provedena v roce 1986. Od roku 1992 mlýn chátrá kvůli nevyjasněným majetkovým poměrům.[4][5] [6][7]
Popis
Dřevěný mlýn německého (sloupového, beraního) typu na téměř čtvercovém půdorysu byl osazen na dřevěný sloup, což umožňovalo otáčení. Při rekonstrukci v roce 1974 otáčení bylo znemožněno. Návětrná strana a sedlová střecha jsou kryty šindelem. Ostatní stěny jsou pobity prkny. [8] Na hlavním hřídeli byla dvě paleční kola o průměru 3,5 metrů s 84 jednoduchými palci a 3,3 metry s 102 dvojitými palci. Ve mlýně byla dvě složení. První mělo mlecí kameny o průměru 1,34 metry a výšce 22 (běhoun) a 18 centimetrů (spodek), v druhém byl běhoun o průměru 0,93 metry a výšce 29 centimetrů, spodní kámen o průměru jeden metr a výšce 25 centimetrů. Mlýn měl čtyři perutě, plocha křídel byla 16,7 m² a činná plocha jednoho křídla byla 10–12 m².[4][5]
půdorys [m] | výška [m] | průměr větrného kola [m] | zdroj |
---|---|---|---|
5,7×6,2 | 11,4 | 15 | [4][5] |
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-21]. Identifikátor záznamu 128878 : větrný mlýn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Hlavnice, Grosův mlýn | Detail mlýnu | Databáze větrných mlýnů a čerpadel v českých zemích. www.povetrnik.cz [online]. [cit. 2019-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Větrný mlýn: Historické památky: Obec Hlavnice. www.obechlavnice.cz [online]. [cit. 2019-06-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c JANOŠKA. Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: Libri, 2003. 179 s. ISBN 9788072771530, ISBN 8072771531. OCLC 53034893 S. 79–81.
- ↑ a b c Hlavnice, Raabův mlýn | Detail mlýnu | Databáze větrných mlýnů a čerpadel v českých zemích. www.povetrnik.cz [online]. [cit. 2019-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. vetrnemlyny.unas.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online.
- ↑ HRUŠKOVÁ, Jitka. Zvláštnosti mlýna v Hlavnici. opavsky.denik.cz. 2016-12-11. Dostupné online [cit. 2019-06-21].
- ↑ Detail dokumentu - G0316051. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-06-21]. Dostupné online.
Související články
Literatura
- JANOŠKA, Martin. Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 179 s. ISBN 8072771531.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Větrný mlýn na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“