Větrný mlýn (Rymice)
Větrný mlýn | |
---|---|
Základní informace | |
Výstavba | 1795 |
Materiál | dřevo |
Poloha | |
Adresa | Rymice, Česko |
Souřadnice | 49°20′38,68″ s. š., 17°31′58,43″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 34559/7-5889 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Větrný mlýn německého (sloupového, beraního) typu se nachází v obci Rymice, okres Kroměříž. Byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR.[1] Větrný mlýn stojí v nadmořské výšce 215 m na severním okraji obce.
Historie
Mlýn byl postaven v roce 1795 nad Bořenovicemi na základě kupní smlouvy, která se dochovala, mezi obcí Bořenovice a Františkem Hlobilem. V ní je mimo jiné uvedeno, že František Hlobil koupil stavební parcelu za 60 zlatých na dluh a musel vrchnosti platit ročně dva zlaté a obci 18 zlatých ročně ve dvou splátkách. Větrný mlýn v Bořenovicích fungoval až do druhé světové války. V roce 1891 byl převržen vichřicí. V roce 1932 chtěl mlynář František Sklář ukončit živnost a mlýn zrušit. To mu ale nedovolil památkový ústav v Brně a tak pan Sklenář pokračoval v mletí. Po roce 1945 mlýn chátral. V roce 1977 byl přemístěn do nově vznikajícího skanzenu Souboru lidových staveb v Rymicích,[2][3][4] který je ve správě Muzea Kroměřížska a v sezóně je otevřen veřejnosti.[5]
Popis
Větrný mlýn stojí na půdorysu 5,8×5,8 m, je vysoký 11,2 m. Střecha je sedlová na štítech valbová, krytá šindelem. Větrné kolo o čtyřech křídlech má průměr 14,8 m, jedna lopatka má plochu 6,5 m². Opláštění je deskové, ve stěnách jsou úzká vysoká nebo kulatá okna. Při opravě mlýna v roce 1891 byla odstraněna vnitřní šalanda.
Palečné kolo o průměru 3,3 m má 96 zubů. Ve mlýně je jedno mlecí složení. Mlecí kameny mají stejný průměr 1,2 m a výšku 0,20 m (spodek) a 0,17 m (běhoun). [2] [3][6][7]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-17]. Identifikátor záznamu 146287 : větrný mlýn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b JANOŠKA. Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: Libri, 2003. 179 s. ISBN 9788072771530, ISBN 8072771531. OCLC 53034893 S. 144, 145.
- ↑ a b Donín | Detail mlýnu | Databáze větrných mlýnů a čerpadel v českých zemích. www.povetrnik.cz [online]. [cit. 2019-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. vetrnemlyny.unas.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Soubor lidových staveb v Rymicích na webových stránkách Muzea Kroměřížska. www.muzeum-km.cz [online]. [cit. 2020-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-30.
- ↑ Evidenční list. větrný mlýn. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2019-07-18]. Dostupné online.
- ↑ větrný mlýn - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-07-17]. Dostupné online.
Související články
Literatura
- JANOŠKA, Martin. Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 179 s. ISBN 8072771531.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Větrný mlýn na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Rymice, okres Kroměříž, Česká republika. Skanzen, větrný mlýn.