Větrný mlýn (Třebíč)

Větrný mlýn
Celkový pohled na větrný mlýn v Třebíči
Účel stavby
mlýn
Základní informace
Výstavba	1836
Přestavba	1977
Materiály	kámen a cihla
Poloha
Adresa	U Větrníku, Třebíč, Česko Česko
Ulice	U Větrníku a Dvorského
Souřadnice	49°12′41,04″ s. š., 15°52′1,92″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	25634/7-3174 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třebíčský větrný mlýn nebo jinak také Větrník^[1] je větrný mlýn holandského typu sloužící ke mletí takzvaného třísla pro třebíčské koželuhy. Nachází se na tzv. Kanciborku, v ulici U Větrníku.

V roce 2020 získal ocenění Zlatá jeřabina – Cena Kraje Vysočina za kulturní počin roku 2020, získal 1. místo kategorii Péče o kulturní dědictví za rekonstrukci mlýna.^[2] V roce 2022 získal ocenění Zlatá jeřabina – Cena Kraje Vysočina za Kulturní aktivitu v roce 2021.^[3]

Budova mlýna

Budova mlýna má několik pater a je postavena z kamene a cihlového zdiva. Věž ve tvaru komolého kužele má průměr 8 metrů. V každém patře jsou tři okna a v posledním, čtvrtém patře jsou okna čtyři. V roce 1977 byl mlýn rekonstruován. Jeho dnešní podoba není původní, odpovídá však podobě z 19. století.

Historie

Mlýn byl dokončen v roce 1836 bratry Karlem a Františkem Budischowskými. Původně měl být vybudován ze dřeva, ale nakonec byl vybudován z kamene.^[4] Mlýn nikdy nesloužil k mletí obilí, ale k mletí třísla pro koželužské dílny v Borovině. U mlýna nejspíše stávalo i stavení sloužící jako sklad, mělo sedlovou střechu. Mlýn byl používán ke mletí kůry až do druhé poloviny 20. století. V roce 1929 odkoupila mlýn radnice města Třebíče.^[5] Poté byl využíván k bydlení a byl tak změněn jeho interiér, v roce 1977^[4] byl rekonstruován a od té doby není přístupný.^[1]

V roce 2016 bylo rozhodnuto, že dojde k stavebně-historickému průzkumu budovy mlýna.^[4] V období socialismu jej chtěl na galerii přestavět Cyril Bouda.^[5] Mlýn původně měl být poháněn pomocí volů, nicméně k tomu nedošlo.^[6] Musí dojít k opravě šindelové střechy, práce začnou v roce 2017. Mezi možné využití stavby patří galerie či příležitostné bydlení.^[7] V letních měsících roku 2017 byla plánována rekonstrukce šindelové střechy, investorem mělo být město Třebíč.^[8] Tato oprava se uskutečnila v srpnu téhož roku v nákladech přibližně 430 tisíc Kč, další úpravy mlýna jsou v plánu na příští roky.^[9]

Rekonstrukce začala v květnu roku 2020 a trvala do listopadu téhož roku.^[10] V říjnu roku 2020 bylo uvedeno, že cena rekonstrukce dosáhla 8,3 milionu Kč. Nově měly být instalovány fungující lopatky s motorem, který je bude pohánět. Uvnitř jsou umístěny expozice, expozice v přízemí je věnována mletí třísla a koželužnictví, v druhém patře je expozice historie mlýna jako obytného prostoru.^[11] Dřevěné lopatky byly instalovány v listopadu roku 2020. Lopatky i dřevěná hřídel byly vyrobeny ručně z dubového dřeva. Podobu lopatek město zjišťovalo v archivech a využili i informace od občanů města, nakonec však oslovilo odborníka na větrné mlýny, který pomohl se zpracováním projektu na nové lopatky.^{[12][13][14][15]}

Po rekonstrukci byl mlýn otevřen jako výstavní objekt v červnu roku 2021.^[16]

Využití v 20. století

Vzhledem k tomu, že se jedná o technickou památku, tak se dá předpokládat využití mlýna k turistické propagaci a komerčnímu využití. V roce 2017 město vydalo výzvu, že hledá vyobrazení mlýna do půlky 19. století. Starosta Pavel Heřman uvedl, že existuje vyobrazení v knize Karla Dvořáka, ale to nemusí být přesné, neboť je kresleno podle vyprávění otce autora a pochází zřejmě z 20. století. Lopatky, které byly replikou a byly v roce 2017 sundány, vychází pravděpodobně ze vzhledu mlýna v 30. letech 20. století.^[17] Větrný mlýn by měl být zpřístupněn veřejnosti v roce 2020.^[18]

V rámci Dne architektury 2018 studenti Střední školy stavební v Třebíči připravili několik návrhů, jak naložit s budovou větrného mlýna.^[19]

Po rekonstrukci v roce 2020 by v přízemí měla být expozice koželužnictví, v patře expozice připomínající dobové bydlení v mlýně a posledním patře bude zázemí pro zaměstnance a ovládání lopatek mlýna.^[20] Lopatky mlýna byly zprovozněny, spolu se zprovozněním bude muset být přeloženo elektrické vedení do země, jinak by dráty překážely lopatkám.^[21] Lopatky jsou nově od prosince 2022^[22] spouštěny motoricky na přání při prohlídkách, samotný provoz není možný z důvodu blízkých obytných domů.^[10][23] V prosinci 2020 byla rekonstrukce lopatek mlýna dokončena a byl dokončen i motor.^[22]

V roce 2021 bylo oznámeno, že v létě téhož roku by měly být otevřeny interiéry mlýna s novými expozicemi.^[24] K tomu došlo v červnu téhož roku.^[16] Během první sezóny navštívilo mlýn 7 tisíc lidí.^[25]

Součástí expozic je i dřevěná soška kocoura, který v rámci prázdninové soutěže měl získat nové jméno, návrhů dorazilo celkem 477, odborná porota vybrala jméno Kancimourek.^[25]

Galerie

• 
  Lopatky, střecha a vlaječky na mlýně
• 
  Interiér s novodobým stolem
• 
  Původní plán na dřevěný mlýn

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam větrných mlýnů v Česku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Větrný mlýn v Třebíči na Wikimedia Commons
• Reportáž obnoveného mlýna na ČT Archivováno 26. 5. 2021 na Wayback Machine.