Větrný mlýn Chvalkovice
| Větrný mlýn | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1873 |
| Materiál | cihla |
| Poloha | |
| Adresa | Chvalkovice,  Česko |
| Souřadnice | 49°11′9,39″ s. š., 17°7′5,55″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 30362/7-3644 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Větrný mlýn holandského typu se nachází v obci Chvalkovice, okres Vyškov. Byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR.[1]
Historie
Větrný mlýn stojí na kopci v nadmořské výšce 380 m jihozápadně od středu obce. Byl postaven v roce 1873 mlynářem Josefem Vítkem. Po první světové válce byl mlýn poháněn parním strojem. V roce 1920 mlýn převzal Josefův bratr Jan, který mlýn zmodernizoval. byla instalována válcová mlecí stolice, loupačka, a lanový výtah na pytle. V roce 1941 byla činnost mlýna, z nařízení protektorátních úřadů, ukončena. Po válce činnost už nebyla obnovena. Mlýn je opravován pravnukem posledního mlynáře, který mlýnu dal novou šindelovou střechu.[2] [3][4]
Popis
Větrný mlýn je válcová cihlová stavbou na kruhovém půdorysu, zakončenou kuželovou střechou krytou šindelem. Střechu vysokou 3,15 metrů tvoří šestnáctiboký jehlan. Mlýn je osm metrů vysoký s průměrem 7,7 metrů, síla zdí je 0,80 metrů. Do mlýna jsou prolomeny dva pravoúhlý vstupy, ve zdech jsou malé okenní otvory se šikmými špaletami. Ve mlýně se dochovala dvě složení. Běhouny o průměru 0,91 metr měly výšku 0,44 a 0,18 metrů měly různou obvodovou rychlost. Při plném výkonu dosahovaly až 5,67 m/s repektive 5,38 m/s to je 119 nebo 113 otáček za minutu. Průměr větrného kola byl 13,2 metry, plocha křídla byla 8,2 m².[2][5]
| průměr [m] | výška [m] | průměr větrného kola [m] | zdroj |
|---|---|---|---|
| 8 | 10,75 | 13,2 | [2][3] |
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-04]. Identifikátor záznamu 141801 : větrný mlýn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c JANOŠKA. Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: Libri, 2003. 179 s. ISBN 9788072771530, ISBN 8072771531. OCLC 53034893 S. 90, 91.
- ↑ a b Donín | Detail mlýnu | Databáze větrných mlýnů a čerpadel v českých zemích. www.povetrnik.cz [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online.
- ↑ Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. vetrnemlyny.unas.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online.
- ↑ větrný mlýn. iispp.npu.cz [online]. 1969 [cit. 2019-07-04]. Dostupné online.
Související články
Literatura
- JANOŠKA, Martin. Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 179 s. ISBN 8072771531.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Větrný mlýn na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Větrný mlýn u Chvalkovic.