Větrný mlýn na Strahově

Větrný mlýn na Strahově
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Výstavba1277
Přestavba1281
Zánikkolem 1640
StavebníkStrahovský klášter
Poloha
AdresaStrahovský klášter, Praha 1, Hradčany, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Větrný mlýn na Strahově v Praze je zaniklý mlýn německého typu, který stál v místech zahrady Strahovského kláštera směrem na návrší Petřína poblíž kostela svatého Vavřince.[1][2][3][p. 1]

Historie

Větrný mlýn byl jako první na území Čech postaven v roce 1277 na zahradě Strahovského kláštera a vystavět jej dal opat Siegfried, představený kláštera premonstrátů. V roce 1281 vyvrátil mlýn vítr, ale opat jej nechal znovu postavit. Zanikl pravděpodobně v průběhu třicetileté války.[1]

Václav Hájek z Libočan ve své kronice uvádí: „T. l. opat kláštera Strahovského a s konventem svým uradivše se, povolali jednoho velmi mistrného mlynáře, kázali sobě postaviti v své zahradě mlajn větrný velmi mistrně udělaný, tak že se tomu dílu všichni lidi divili. A ten mlajn dával dosti mauky všem obývajícím v témž klášteře Strahovském.“[1]

Dominik Karel Čermák v publikaci Premonstráti v Čechách a na Moravě uvádí: „Na počátku panování Siegfriedova zuřil hlad a nouze v naší zemi. Aby všeobecné bídě této alespoň poněkud odpomohl, zřídil Siegfried (sic) r. 1277 na výšině Strahovské věterní mlýn, jenž i k potřebám obyvatelů Pražských ustanoven byl. Když pak velikým vichrem ztroskotán jest, postavil jej opat r. 1281 podruhé, získal sobě tímto lidumilným podnikem náklonnost královu u velké míře, velmožové zemští stali se jeho přáteli, a klášter sám nabyl tímto příznivým vývojem mnoho výhod.“[1]

Odkazy

Poznámky

  1. Jaroslav Karas v Mlynářských novinách uvádí ke vzniku mlýna: „v první polovici 11. století“.

Reference

  1. a b c d Větrný mlýn Praha 1 Hradčany. Povětrník (povetrnik.cz). Databáze větrných mlýnů a čerpadel. Jan Doubek. [cit. 2021-08-27]. Dostupné online.
  2. Větrní mohykáni. Česká televize. Za svědky minulosti. Rok výroby 1986. [cit. 2021-08-29]. Dostupné online.
  3. Jaroslav Karas: Historický vývoj mlynářství. V Praze: Mlynářské noviny, 1919. 88 s. Odborná knihovna Mynářských novin; č. 4. S. 59. Dostupné online.

Literatura

  • ČERMÁK, Dominik Karel. Premonstráti v Čechách a na Moravě: stručné vypsání osudů jednotlivých buď ještě stávajících neb již vyhlazených kláštěrů toho řádu dle roků jich založení. V Praze: Nákladem kanonie Strahovské, 1877. v, 573 s. S. 31. Dostupné online.
  • EKERT, František. Posvátná místa král. hl. města Prahy: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého. V Praze: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1883-1884. 2 svazky (vi,479,xiii stran; 539,xiii stran). Údy dědictví svatojanského; 1883, č. 70; 1884; č. 71. Dědictwj Swatého Jana Nepomuckého. Svazek 1, s. 120. Dostupné online.
  • HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Václava Hájka z Libočan Kronika česká. IV, Čechy královské r. 1254-1347. V Praze: Česká akademie věd a umění, 1933. 410 s. Staročeská knihovna; Č. V. Spisy musejní; Čís. CLXXVIII. S. 75-76. Dostupné online.
  • KARAS, Jaroslav. Historický vývoj mlynářství. V Praze: Mlynářské noviny, 1919. 88 s. Odborná knihovna Mynářských novin; č. 4. S. 59. Dostupné online.
  • ZÍBRT, Č., STOKLAS, Eugen a ŠORM, Antonín. Větrné mlýny v zemích československých. In: Český lid, 1926, č. 7. S. 250–259. Dostupné online.

Související články

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“