Větrný mlýn v Klisíně
Větrný mlýn v Klisíně | |
---|---|
Základní informace | |
Výstavba | 1836 |
Zánik | kolem 1850 |
Poloha | |
Adresa | Klisín, č.p. 15, Milevsko, okres Písek, Česko |
Souřadnice | 49°30′9,29″ s. š., 14°20′30,64″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Větrný mlýn v Klisíně u Milevska je zaniklý mlýn německého typu[p. 1], který stál severovýchodně od Klisína pod vrcholovým skalním blokem vrchu Zběžnice ve výšce přibližně 600 m n. m..[1]
Historie
Větrný mlýn byl postaven roku 1836 Václavem Urbanem. Urban jej umístil pod vrcholový skalní blok vrchu Zběžnice na pozemkové parcele č. 49, kde se rozkládala pastvina. K mlýnu náležela chalupa čp. 15, která je stále zvána „Větrník“.[1]
Mezi lety 1840–1841 prodal Václav Urban mlýn i s chalupou příbuznému Josefu Vlnovi za 480 zlatých. Vlna zřídil u chalupy dvě zahrady a dvůr o rozloze 301,5 sáhu a zúrodňoval pro svoji potřebu pustou pastvinu na Zběžnici. V polovině roku 1844 požádal o doplacení dluhu za činži z mlýna a zároveň požádal o knihovní potvrzení vlastnictví mlýna s domem, snížení nájmu a převod pastviny do dědičného držení za stávající činži. V srpnu 1844 vykonal úředník obhlídku místa a shledal mlýn „v takřka nepoužitelném stavu“. Protože Vlna nebyl mlynář, ale krejčí, zapsal místo mlynářské činnosti nové osidlování a zúrodňování neplodné a kamenité pastviny a 16. srpna pak doporučil knížeti Schwarzenberg snížení nájmu z mlýna. Kníže tento návrh 18. října téhož roku výrazně upravil a nařídil doplatit vše v původní výši.[2]
Mlýn okolo roku 1850 ukončil provoz. Na vrcholu Zběžnice se z něj pravděpodobně dochovaly zbytky kamenného zdiva.[1] Původně byl vrch Zběžnice holý, majitel panství kníže Schwarzenberg jej od obce získal a dal místo osázet. [1]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Pešta uvádí „tak, jako jsou lopatkové mlýny holandské“ (s. 139).
Reference
Literatura
- PEŠTA, JIŘÍ. Větrný mlýn u Klisína. In: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. České Budějovice : Jihočeské muzeum 48, č. 3, (2011), s. 137–145
Související články
Externí odkazy
- II. vojenské (Františkovo) mapování - Čechy. Mapový list O_12_I. 1836-1852, měřítko 1: 28 800. Laboratoř geoinformatiky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině