Větrný mlýn v Radvanově
| Větrný mlýn v Radvanově | |
|---|---|
_(2).jpg) ruiny větrného mlýna | |
| Základní informace | |
| Výstavba | kolem 1850 |
| Poloha | |
| Adresa | Radvanov, okres Tábor,  Česko |
| Souřadnice | 49°30′44,68″ s. š., 14°49′47,89″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Větrný mlýn v Radvanově je zaniklý mlýn holandského typu, jehož ruiny stojí asi 300 metrů severozápadně od obce v lese na vrchu Větrák ve výšce přibližně 602 m n. m. V 70. letech 20. století se uvažovalo o jeho zařazení mezi chráněné památky.[1]
Historie
Větrný mlýn pracoval kolem poloviny 19. století a sloužil i na lisování řepky olejné.[1]
O jeho výstavbu měla zájem majitelka zámku a velkostatku Radvanova manželka pražského měšťana Josefa Vambery (1817-1879) Anna Vamberová roz. Polz (1815-1868). Na její objednávku vypracoval tesařský mistr Antonín Mrázek na jaře 1855 stavební plán, který byl 22. května 1855 schválen táborským hejtmanstvím. Výkres je proveden na jediném archu papíru, opatřen pečetí hospodářského ředitelství statku Radvanova a schvalovací doložkou hejtmanství. Dochované zbytky mlýna ale tomuto plánu neodpovídají.[1]
Popis
Z mohutného mlýna se na pozemkové parcele č. 382/1 zachovaly zbytky obvodového zdiva do výšky 6 metrů. Vnější průměr mlýna je 8,7 metru a tloušťka zdí u paty 1 metr. Směrem nahoru se tloušťka zdí zmenšuje dvěma římsami o 12 cm na vnější straně a to vždy po dvou metrech výšky.[1] Stavba byla provedena z lomového kamene, na klenby a ostění byly použity cihly.[1]
Odkazy
Reference
Literatura
- KOVÁŘ, Daniel. Stavební plán větrného mlýna u Radvanova na Mladovožicku. Táborský archiv, 16/2014. In: Povětrník. Mladá Vožice, ID 20, Detail mlýnu. Architektura. [cit. 2021-08-01]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Větrný mlýn v Radvanově na Wikimedia Commons - Radvanov na webu ČÚZK, Archivní mapy
- Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Tadeáš Bednarz , Licence: CC BY-SA 4.0
Tato fotografie vznikla v rámci Wikiexpedice Mladá Vožice, projektu, který je financován z grantu Wikimedia Foundation.