Větrovy

Větrovy
Pohled na návrší - vlevo nahoře Větrovy, vpravo Staré Horky a (u lesa) Horky, dole Čelkovice a Tábor
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Tábor
Okres	Tábor
Kraj	Jihočeský kraj
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°23′22″ s. š., 14°38′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	393 (2021)[1]
Katastrální území	Horky u Tábora (5,91 km²)
Nadmořská výška	525 m n. m.
PSČ	390 01 391 76
Počet domů	121 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Větrovy
Další údaje
Kód části obce	42102
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Větrovy (německy Wietrow) jsou místní částí města Tábor ležící 3 km jihozápadně od centra. V roce 2011 zde trvale žilo 316 obyvatel.^[3] Rozptýlené domky se rozkládají na návrší ve výši 525 metrů. V minulosti bývaly označovány jako obec u Tábora, ale vždy byly jen osadou.

Větrovy jsou spojeny s Táborem linkami městské hromadné dopravy číslo 30 a 31, v dosahu (500 m severně) je také železniční zastávka Horky na trati Tábor–Bechyně. Na jihozápadním okraji vesnice se nachází Zoologická zahrada Tábor-Větrovy.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1714.^[4]

V době třicetileté války bylo návrší, na kterém se vesnice nachází, obsazeno vojsky císařského generála Baltazara Marradase. V té době je zde zmínka o třech roztroušených samotách, ale o jejich majiteli prameny neuvádějí žádné informace. Název Větrovy se začal používat až v 18. století, kdy osada příslušela k želečskému panství. Zprvu se zde uvádí šest chalup. Osadníci byli drobní zemědělci, neboť o „osedlaných gruntech“ (lánech) zde není zmínka. Původní chalupy se nacházely v části dnes zvané dolní Větrovy.

Počet domkářů se v průběhu 18. století rozrostl na dvanáct. Během sčítání lidu v roce 1869 už Větrovy, tehdy součást obce Libějice měly 25 čísel popisných^[5] a 172 obyvatel. Následně byla osada přičleněna pod obec Radimovice u Želče a postupně se pomalu rozrůstala na 31 domů a 194 obyvatel^[6] v roce 1900 a na 37 čísel popisných^[7] v roce 1921. V době Protektorátu Čechy a Morava byly Větrovy součástí tzv. Velkého Tábora, ale v roce 1945 došlo k jejich opětovnému oddělení.

Ve volbách v roce 1971 bylo rozhodnuto o připojení Větrov stejně jako dalších deseti vesnic k městu Tábor, což se stalo k 1. lednu 1972.

Hýlačka

Na západní straně návrší se nalézá nejvyšší bod (525 m), jenž byl pojmenován Na Hylačce.

• Koncem 19. století zde byl umístěn triangulační kámen,
• v roce 1920 byla na místě postavena osmnáct metrů vysoká Rozhledna svobody, financována Klubem českých turistů v Táboře. Za dobrého počasí byl z rozhledny výhled po jihočeském kraji až k Novohradským horám. Výhled však byl postupně omezován okolo rostoucím lesíkem, který rozhlednu přerostl. Dne 1. ledna 2012 v ranních hodinách vyhořela a následně byly její zbytky strženy.
• Dne 12. ledna 2012 zahájil Klub českých turistů sbírku na výstavbu nové rozhledny. V roce 2012 se uskutečnila architektonická soutěž o novou podobu rozhledny. Zvítězil v ní návrh betonové stavby, avšak kvůli pořizovací ceně byl v květnu 2013 KČT upřednostněn projekt vzdušné ocelové konstrukce, který v soutěži obsadil 3. místo. 
• S výstavbou bylo započato v březnu 2015 a celá stavba byla slavnostně otevřena 1. srpna 2015.
• Celková výška ocelové rozhledny s dvojicí sloupů je 35,6 m. Na vyhlídkovou plošinu ve výši 25 metrů vede devítiramenné schodiště se 136 schody.

Odkazy

Reference

Literatura

• CIKHART, Roman. Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný. Tábor: Tiskový odbor učitelské jednoty Komenský, 1922. 236 s. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Větrovy na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Větrov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Pozemková kniha vsí Běčice, Libějovice, Lom, Radimovice a Větrov. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2022-04-08]. Dostupné online.