Věznice Mladá Boleslav

Věznice Mladá Boleslav
Pohled na věznici z Viničné ulice.
Pohled na věznici z Viničné ulice.
Účel stavby

krajská a okresní věznice (1928–1955), Státní ústřední archiv (do roku 1995),[1] filmová lokace

Základní informace
ArchitektFrantišek Janda[2]
Výstavba1928[3]
StavebníkRepublika československá
Současný majitelARENA MB, a. s.
Poloha
AdresaMladá Boleslav, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°24′37,86″ s. š., 14°55′9,14″ v. d.
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věznice Mladá Boleslav byla budova bývalého nápravného zařízení přiléhající k objektu Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Obě budovy vznikly v roce 1928 jako celistvý justiční areál projektovaný architektem a urbanistou Františkem Jandou jako sídlo tehdejšího Krajského soudu v Mladé Boleslavi.[3] V letech 1948–1949 v budově sídlilo velitelství mladoboleslavského oddílu Státní bezpečnosti. Jedno poschodí věznice bylo v té době vyhrazené prominentním politickým vězňům. V první polovině 50. let režim do tamních cel soustředil odsouzené duchovní. Věznice s kapacitou 240 odsouzených byla zrušena v roce 1955.[4]

Po zrušení věznice budovu využíval Státní ústřední archiv, opustil ji v roce 1995. Vězeňská služba zvažovala rekonstrukci objektu, v němž chtěla vzhledem k výhodné poloze a propojení s okresním soudem zřídit vazební věznici.[5] Kvůli havarijnímu stavu budovy a vysokým nákladům na opravu se však rozhodla objekt prodat ve veřejné soutěži za minimální cenu 20 milionů korun.[6] Majitelem bývalé věznice je soukromá společnost, objekt zůstal v původním stavu a slouží jako lokace pro natáčení českých i zahraničních filmů. Vznikaly zde například snímky Kajínek, Lidice či Mission: Impossible – Ghost Protocol.

Osud budovy po zrušení věznice

Zrušenou věznici několik desetiletí využívalo Ministerstvo vnitra, pracoviště si tam zřídil Státní ústřední archiv. Po vzniku samostatné České republiky budovu v roce 1995 opustil. Do své správy ji poté bezúplatným převodem získalo Ministerstvo spravedlnosti. Stát se právě potýkal s problémem přeplněných věznic. Na podzim 1996 bylo v nich bylo zhruba 19 tisíc míst, počet odsouzených k odnětí svobody však překračoval 21 tisíc.[7] Vězeňská služba plánovala v Mladé Boleslavi zřídit vazební věznici, jelikož by díky propojení objektu se soudní budovou odpadly náklady na převoz vězně do jednací síně. Vrchní ředitel Vězeňské služby pro ekonomiku František Slezák oznámil, že se na rekonstrukci nepodařilo sehnat prostředky.[5]

Nechtěná troska

Mladoboleslavský okresní soud chystal v 90. letech rekonstrukci celého justičního areálu. Vzhledem k očekávanému převodu věznice do správy Vězeňské služby však Ministerstvo spravedlnosti nařídilo, aby se projekt rozdělil na dvě části. Soud požadavek splnil a jeho budova prošla plánovanou přestavbou. Navazující věznice však zůstala v havarijním stavu a Vězeňská služba se ji několik let zdráhala přijmout do svého majetku.[1]

Pohled na věznici z Jičínské ulice

Převod se později uskutečnil a Vězeňská služba investovala do rekonstrukce střechy, která byla v havarijním stavu a nutně vyžadovala opravu. Tím ovšem stavební práce skončily. V roce 2004 Vězeňská služba oznámila, že plánuje mladoboleslavskou věznici prodat v rámci veřejné soutěže.[8] Ta se uskutečnila o dva roky později, instituce věznici nabídla za minimální cenu 20 milionů korun.[6]

„Stav této staré vazební věznice je technicky špatný, je to troska. Museli bychom do ní investovat zhruba 200 až 300 milionů korun, což je nerentabilní. Armáda nám nabízí zdarma jiné a lepší areály, například ve Slaném, Opavě či Hradci Králové.“
— Luděk Kula, ředitel Vězeňské služby, 25. července 2006[9]

Plány města Mladá Boleslav

Vězeňská služba před prodejem oslovila státní instituce s nabídkou převodu nemovitosti, žádná však neprojevila zájem.[9] O jejím využití několikrát uvažovalo i samotné město Mladá Boleslav. V roce 2002 zvažovalo možnost zřídit v ní kanceláře pro 170 nových zaměstnanců městského úřadu, které radnice přijímala v souvislosti s rozšířením své agendy po zrušení okresních úřadů.[10] Jednalo se také o tom, že by v objektu mohla sídlit nově zřízená vysoká škola.[11]

Ačkoli je bývalá věznice v soukromých rukou, areál zůstal označený cedulemi Vězeňské služby.

Po zveřejnění informací o zamýšleném prodeji věznice představitelé města hovořili o možnosti přestavět věznici na startovací byty či lékařské ordinace. Tehdejší opoziční zastupitel a pozdější mladoboleslavský primátor Raduan Nwelati požadoval, aby se město objekt pokusilo získat bezúplatným převodem.[9] Vězeňská služba jej nakonec prodala soukromé společnosti.

Filmová lokace

K roku 2016 je majitelem bývalé věznice akciová společnost ARENA MB sídlící v nedalekém městě Kosmonosy.[12] Společnost se zabývá pronájmem skladovacích hal a kancelářských prostor v Mladé Boleslavi či prodejem stavebních pozemků.[13] Samotná věznice zůstala v původním stavu a je využívána českými i zahraničními štáby jako filmová lokace.

Filmaři příležitostně využívají také navazující soudní budovu.[14] Okresní soud výměnou za vstřícnost k filmovým štábům získává sponzorské dary, například nový počítač od autorů snímku Kajínek. Štáb jej soudu věnoval za to, že mohl kancelář jeho přednosty využít pro natočení scén, které se odehrávají v kanceláři ředitele věznice.[15]

Zbourání

Průběh demolice objektu (10. srpen 2022)

V roce 2022 byla věznice prodána firmou ARENA MB developerské společnosti Swietelsky Real Estate, která ji má v plánu zbourat a postavit místo ní bytový komplex.[16][17] Bude se jednat o 220 bytů.[17] Architektem má být společnost Casua.[17]

Filmy natáčené v bývalé věznici

Filmaři příležitostně využívají i navazující budovu soudu. V dubnu 2014 ji přeměnili na italský soud. Z průčelí budovy odstranili české nápisy i státní znak.

Televizní seriály

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ a b ŠUBRT, Pavel. Chátrající vězení má skutečnou naději, že dojde konečně na jeho rekonstrukci. Boleslavský deník. 1998-11-05, s. 7. 
  2. ↑ MĚSTECKÁ, Sylva. Mladá Boleslav. Praha, Litomyšl: Paseka, 2011. 80 s. ISBN 978-80-7432-094-1. Kapitola Z historie a proměn Mladé Boleslavi, s. 38. 
  3. ↑ a b HERČÍK, Karel. Čtení o Mladé Boleslavi. 2. vyd. Mladá Boleslav: Kultura města Mladá Boleslav, 2010. 311 s. ISBN 978-80-254-8459-3. Kapitola Náměstí, s. 89–90. 
  4. ↑ Policie České republiky. Přehled vězeňských zařízení existujících na území Československa v letech 1948 - 1989 [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b GARKISCH, David. Ani nové věznice v regionu stačit nebudou. Mladá fronta DNES, Střední Čechy. 1997-09-24, s. 2. 
  6. ↑ a b ČTK. Vězeňská služba prodává dvě věznice. Mladá fronta DNES. 2006-07-14, s. 2. 
  7. ↑ České věznice naplněny na 113 procent. Pro 21 194 vězňů je pouze 18 723. Českobudějovické listy. 1996-11-22, s. 2. 
  8. ↑ SVAČINA, Pavel. Bývalá boleslavská věznice bude brzy na prodej. Boleslavský deník. 2004-02-20, s. 17. 
  9. ↑ a b c CHARVÁTOVÁ, Jana. Místo věznice mohou být byty. Mladá fronta DNES, Střední Čechy - sever. 2006-07-25, s. 3. 
  10. ↑ LD. Krátce z boleslavské radnice. Boleslavský deník. 2002-03-04. 
  11. ↑ LD. Bakaláři půjdou do zvláštní školy. Boleslavský deník. 2002-03-25, s. 18. 
  12. ↑ Informace o pozemku [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2016-01-22]. Dostupné online. 
  13. ↑ Pronájem komerčních nemovitostí [online]. ARENA MB, a. s. [cit. 2016-01-22]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b KUČEROVÁ, Lucie. Boleslavská soudní síň slouží filmařům. Točí se tu Kajínek. Boleslavský deník. 2009-07-14, s. 1. 
  15. ↑ a b c Když ve filmu „hraje“ vězení, boleslavský divák zbystří zrak [online]. E15.cz, 2010-05-26 [cit. 2016-01-22]. Dostupné online. 
  16. ↑ JILEMNICKÝ, Miroslav S. Půjde filmaři oblíbená věznice k zemi? Točil se zde i Mission: Impossible. Boleslavský deník. 2022-02-22. Dostupné online [cit. 2022-05-24]. 
  17. ↑ a b c V mladoboleslavské věznici „seděl“ Tom Cruise i Ivan Trojan. Teď zde vzniknou byty. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-05-24]. Dostupné online. 
  18. ↑ JFI. Nepoužívané vězení se hodí. Mladá fronta DNES, Střední Čechy. 2001-07-07, s. 4. 
  19. ↑ DVOŘÁK, Luboš. Macháček bručel v Boleslavi. Boleslavský deník. 2002-12-02, s. 17. 
  20. ↑ ŠIMEK, Michal. V Mladé Boleslavi se natáčí film o Hitlerovi. Boleslavský deník. 2003-02-27, s. 15. 
  21. ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Točí se Kousek nebe, romance z vězení. Mladá fronta DNES. 2004-04-27, s. 8. 
  22. ↑ GRÁFOVÁ, Jitka. Film Krev zmizelého se vrací jako seriál. Aktuálně.cz. Economia, 2007-11-18. Dostupné online [cit. 2016-01-22]. 
  23. ↑ a b WEISS, Martin. Věznice: ideální lokace pro válečné, špionážní i útěkářské filmy. Boleslavský deník. 2014-04-12, s. 2. 
  24. ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Landa chystá návrat do kin. Mladá fronta DNES. 2006-09-20, s. 5. 
  25. ↑ SPÁČILOVÁ, Tereza. OBRAZEM: Kamery běží, Roden sedí za mřížemi. A na vše dohlíží kníže [online]. iDNES.cz, 2010-07-30 [cit. 2016-01-22]. Dostupné online. 
  26. ↑ SVAČINA, Pavel. Exkluzivně: je tady krásně, řekl Tom Cruise v Boleslavi. Boleslavský deník. 2010-10-11, s. 1. 
  27. ↑ ŠTĚPÁNEK, Zdeněk. Historická Mladá Boleslav – Aftermath [online]. Mladá Boleslav: MladaBoleslav.cz, 2017-01-06 [cit. 2019-07-03]. Dostupné online. 
  28. ↑ MAREŠ, Jaroslav. Události regionu, 16:00 [online]. Český rozhlas Region - Středočeský kraj, 2012-11-28. Kapitola Bývalou věznici v Mladé Boleslavi obsadili filmaři. 
  29. ↑ BEN. V seriálu Případy 1. oddělení i zahráli i fotografové Nedělního Aha! [online]. ahaonline.cz, 2016-01-17 [cit. 2016-01-22]. Dostupné online. 
  30. ↑ ŠTĚPÁNKOVÁ, Eliška. Česká televize bude v Mladé Boleslavi natáčet seriál [online]. MladaBoleslav.cz, 2019-01-29 [cit. 2019-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-03. 
  31. ↑ ŠTĚPÁNKOVÁ, Eliška. Česká televize bude v Mladé Boleslavi opět natáčet seriál [online]. MladaBoleslav.cz, 2019-04-25 [cit. 2019-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-03. 
  32. ↑ CHAROUSKOVÁ, Šárka. Natáčení v bývalé věznici omezí parkování v okolí [online]. MB-net.cz, 2019-06-28 [cit. 2019-07-03]. Dostupné online. 

Literatura

  • HERČÍK, Karel. Čtení o Mladé Boleslavi. 2. vyd. Mladá Boleslav: Kultura města Mladá Boleslav, 2010. 311 s. ISBN 978-80-254-8459-3. 
  • MĚSTECKÁ, Sylva. Mladá Boleslav. Praha, Litomyšl: Paseka, 2011. 80 s. ISBN 978-80-7432-094-1. 

Související články

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Veznice Mlada Boleslav 5.jpg
Autor: Michal Bělka, Licence: CC BY-SA 4.0
Bývalé nápravné zařízení navazující na budovu soudu v Mladé Boleslavi. Dnes využíváno jako filmová lokace.
District Court of Mladá Boleslav, Italian flag.jpg
Autor: Michal Bělka, Licence: CC BY-SA 4.0
Italská vlajka na budově okresního soudu v Mladé Boleslavi upravené pro účely natáčení filmu (odstraněny české cedule a velký státní znak)
Veznice Mlada Boleslav 4.jpg
Autor: Michal Bělka, Licence: CC BY-SA 4.0
Bývalé nápravné zařízení navazující na budovu soudu v Mladé Boleslavi. Dnes využíváno jako filmová lokace.
Veznice Mlada Boleslav 3.jpg
Autor: Michal Bělka, Licence: CC BY-SA 4.0
Bývalé nápravné zařízení navazující na budovu soudu v Mladé Boleslavi. Dnes využíváno jako filmová lokace.
Věznice Mladá Boleslav - demolice srpen 2022.jpg
Autor: Gandalf222cz, Licence: CC BY-SA 4.0
Demolice bývalé věznice v Mladé Boleslavi.