Vřetenová galaxie

Vřetenová galaxie
Vřetenová galaxie na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Vřetenová galaxie na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typčočková galaxie a galaxie viděná z boku
TřídaS0[1]
ObjevitelPierre Méchain
Datum objevu27. března 1781
Rektascenze15h 6m 29,5s[1]
Deklinace55°45′48″[1]
SouhvězdíDrak (lat. Draco)
Zdánlivá magnituda (V)9,9[2]
Úhlová velikost5,2′x2,3′[3]
Vzdálenost48 000 000 ly
Plošná jasnost13,0[4]
Poziční úhel128[4]
Rudý posuv0,002 528
Kupa galaxiískupina galaxií NGC 5866[3]
Fyzikální charakteristiky
Poloměr34 500[3] ly
Absolutní magnituda (V)-20,2
Označení v katalozích
New General CatalogueNGC 5866
Principal Galaxies CataloguePGC 53933
Jiná označeníM102,[3] NGC 5866,[1] UGC 9723, PGC 53933[1]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vřetenová galaxie (také M102 nebo NGC 5866) je z boku viděná čočková galaxie v souhvězdí Draka. Od Země je vzdálená 48 milionů ly[5] a je členem malé skupiny galaxií NGC 5866.[6] Objevil ji pravděpodobně Pierre Méchain 27. března 1781,[3] ale dlouho nebylo jasné, zda této galaxii přísluší číslo 102 v Messierově katalogu. Výzkumy historických pramenů vedou k tomu, že M102 není totožná s galaxií Větrník (M101), nýbrž to je právě galaxie NGC 5866.[7]

Pozorování

Poloha M 102 v souhvězdí Draka

Vřetenová galaxie leží v jižní části souhvězdí 4° jihozápadně od hvězdy Edasich (ι Dra) a 1° severně od hvězdy 5. magnitudy. Samotná galaxie má magnitudu 10, takže není viditelná pouhým okem ani triedrem, ale při pohledu malým dalekohledem o průměru např. 100 mm je vidět její protáhlý tvar. Náznak tmavého pásu v rovině galaxie je vidět až ve velkých amatérských dalekohledech.[8]

Galaxie má velkou severní deklinaci, proto je pozorovatelná téměř výhradně ze severní polokoule, kde je navíc cirkumpolární ve většině oblastí pouze kromě tropického pásu blízko rovníku. Naopak na jižní polokouli je ve většině oblastí neviditelná.[9] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od března do srpna.

1,5° severovýchodně leží jiná z boku viděná galaxie NGC 5907, která je dalším jasným členem skupiny galaxií NGC 5586.[10]

Historie pozorování

NGC 5866 pravděpodobně objevil Pierre Méchain 27. března 1781[11] a Charles Messier ji bez ověření polohy přidal jako jednu z posledních položek do svého katalogu.[3] Méchain později tvrdil, že objekt číslo 102 je omylem znovu pozorovaný objekt 101, ale díky blízké hvězdě 6. magnitudy v popisu tohoto objektu a souřadnicím, které si Messier později připsal do svých poznámek, se dá usoudit, že oba astronomové pozorovali galaxii NGC 5866.[7] Nezávisle na nich ji zaznamenal i William Herschel v roce 1788.[3]

Vlastnosti

NGC 5866 má 10. hvězdnou velikost a od Země je vzdálená 48 milionů ly,[5] takže její úhlová velikost 5,2′x2,3′ odpovídá skutečnému průměru 34 500 ly.[3] Je to z boku viděná čočková galaxie, která má výrazný vřetenovitý tvar, podobající se galaxii NGC 3115. Tmavý pás prachu, který ji protíná, je u čočkových galaxií značně neobvyklý, protože u většiny z nich je tento disk blízko výdutě,[12][13] zatímco v tomto případě může mít prstencovitý tvar. Jeho přesná stavba je velmi těžko odhalitelná, protože při pohledu ze Země je galaxie natočená přímo svojí hranou.[13] Případně by mohla být obyčejnou spirální galaxií, u kterých takový pás není neobvyklý.[12]

Sousední galaxie

Vřetenová galaxie je jedním z hlavních a nejjasnějších členů malé skupiny galaxií NGC 5866, kam patří také spirální galaxie NGC 5879 a NGC 5907.[14][10][15] Tato skupina by mohla být pouhou podskupinou jediné větší volné protáhlé skupiny, kam by patřily i skupina galaxií M 101 a skupina galaxií M 51, ačkoli většina studií označuje tyto skupiny za oddělené celky.[16]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Galassia Fuso na italské Wikipedii a NGC 5866 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 5866 [online]. [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ SIMBAD. [cit. 2018-02-08]
  3. ↑ a b c d e f g h SEDS Messier Objects Database: Messier 102 [online]. [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b FROMMERT, Hartmut. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 5866 [online]. [cit. 2018-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-19. (anglicky) 
  5. ↑ a b TULLY, R. Brent; COURTOIS, Hélène M.; SORCE, Jenny G. Cosmicflows-3. S. 21. Astronomical Journal [online]. Srpen 2016 [cit. 2018-02-09]. Roč. 152, čís. 2, s. 21. Dostupné online. DOI:10.3847/0004-6256/152/2/50. Bibcode:2016AJ....152...50T. (anglicky) 
  6. ↑ FOUQUE, P.; GOURGOULHON, E.; CHAMARAUX, P., et al. Groups of galaxies within 80 Mpc. II - The catalogue of groups and group members. S. 211–233. Astronomy and Astrophysics Supplement [online]. Květen 1992 [cit. 2018-02-09]. Roč. 93, čís. 2, s. 211–233. Dostupné online. Bibcode:1992A&AS...93..211F. (anglicky) 
  7. ↑ a b FROMMERT, Hartmut. SEDS.org: Messier 102 [online]. [cit. 2018-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Drak [online]. [cit. 2018-02-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ Deklinace 56° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 33° od severního nebeského pólu. Severně od 33° severní šířky je tedy tato galaxie cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 33° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  10. ↑ a b GARCIA, A. General study of group membership. II - Determination of nearby groups. S. 47–90. Astronomy and Astrophysics Supplement [online]. Červenec 1993 [cit. 2018-02-09]. Roč. 100, s. 47–90. Dostupné online. Bibcode:1993A&AS..100...47G. (anglicky) 
  11. ↑ SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 5866 [online]. [cit. 2018-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ a b BENDO, George J.; JOSEPH, Robert D.; WELLS, Martyn, et al. An Infrared Space Observatory Atlas of Bright Spiral Galaxies. S. 3067–3107. Astronomical Journal [online]. Červen 2002 [cit. 2018-02-09]. Roč. 123, čís. 6, s. 3067–3107. Dostupné online. DOI:10.1086/340083. Bibcode:2002AJ....123.3067B. (anglicky) 
  13. ↑ a b XILOURIS, E. M.; MADDEN, S. C.; GALLIANO, F., et al. Dust emission in early-type galaxies: The mid-infrared view. S. 41–55. Astronomy and Astrophysics [online]. Březen 2004 [cit. 2018-02-09]. Roč. 416, s. 41–55. Dostupné online. arXiv:astro-ph/0312029. DOI:10.1051/0004-6361:20034020. Bibcode:2004A&A...416...41X. (anglicky) 
  14. ↑ TULLY, R. B. Nearby Galaxies Catalog. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. ISBN 0-521-35299-1. 
  15. ↑ GIURICIN, Giuliano; MARINONI, Christian; CERIANI, Lorenzo, et al. Nearby Optical Galaxies: Selection of the Sample and Identification of Groups. S. 178–194. Astrophysical Journal [online]. Listopad 2000 [cit. 2018-02-09]. Roč. 543, čís. 1, s. 178–194. Dostupné online. arXiv:astro-ph/0001140. DOI:10.1086/317070. Bibcode:2000ApJ...543..178G. (anglicky) 
  16. ↑ FERRARESE, Laura; FORD, Holland C.; HUCHRA, John, et al. A Database of Cepheid Distance Moduli and Tip of the Red Giant Branch, Globular Cluster Luminosity Function, Planetary Nebula Luminosity Function, and Surface Brightness Fluctuation Data Useful for Distance Determinations. S. 431–459. Astrophysical Journal Supplement [online]. Červen 2000 [cit. 2018-02-09]. Roč. 128, čís. 2, s. 431–459. Dostupné online. arXiv:astro-ph/9910501. DOI:10.1086/313391. Bibcode:2000ApJS..128..431F. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Vřetenová galaxie na Wikimedia Commons
  • NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 5866 [online]. [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 102 [online]. [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SEDS Messier Objects Database: Messier 102 [online]. [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Drak [online]. [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. 
  • NASA - APOD. Astronomický snímek dne - Galaxie NGC 5866 z boku [online]. astro.cz, 2016-03-09 [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. 
  • NASA, W. Keel. Hubble Sees Galaxy on Edge [online]. hubblesite.org, 2006-06-08 [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Draco charta.png
Autor: Roberto Mura, Licence: CC BY 3.0
Map of Draco
Ngc5866 hst big rotated.jpg

From original NASA press release:

This is a unique view of the disk galaxy NGC 5866 tilted nearly edge-on to our line-of-sight. Hubble's sharp vision reveals a crisp dust lane dividing the galaxy into two halves. The image highlights the galaxy's structure: a subtle, reddish bulge surrounding a bright nucleus, a blue disk of stars running parallel to the dust lane, and a transparent outer halo. NGC 5866 is a disk galaxy of type "S0" (pronounced s-zero). Viewed face on, it would look like a smooth, flat disk with little spiral structure. It remains in the spiral category because of the flatness of the main disk of stars as opposed to the more spherically rotund (or ellipsoidal) class of galaxies called "ellipticals." Such S0 galaxies, with disks like spirals and large bulges like ellipticals, are called 'lenticular' galaxies. NGC 5866 lies in the Northern constellation Draco, at a distance of 44 million light-years. It has a diameter of roughly 60,000 light-years only two-thirds the diameter of the Milky Way, although its mass is similar to our galaxy. This Hubble image of NGC 5866 is a combination of blue, green and red observations taken with the Advanced Camera for Surveys in February 2006.

And from the image's page:

This is a unique NASA Hubble Space Telescope view of the disk galaxy NGC 5866 tilted nearly edge-on to our line-of-sight.
Hubble's sharp vision reveals a crisp dust lane dividing the galaxy into two halves. The image highlights the galaxy's structure: a subtle, reddish bulge surrounding a bright nucleus, a blue disk of stars running parallel to the dust lane, and a transparent outer halo.
Some faint, wispy trails of dust can be seen meandering away from the disk of the galaxy out into the bulge and inner halo of the galaxy. The outer halo is dotted with numerous gravitationally bound clusters of nearly a million stars each, known as globular clusters. Background galaxies that are millions to billions of light-years farther away than NGC 5866 are also seen through the halo.
NGC 5866 is a disk galaxy of type "S0" (pronounced s-zero). Viewed face on, it would look like a smooth, flat disk with little spiral structure. It remains in the spiral category because of the flatness of the main disk of stars as opposed to the more spherically rotund (or ellipsoidal) class of galaxies called "ellipticals." Such S0 galaxies, with disks like spirals and large bulges like ellipticals, are called 'lenticular' galaxies.
The dust lane is slightly warped compared to the disk of starlight. This warp indicates that NGC 5866 may have undergone a gravitational tidal disturbance in the distant past, by a close encounter with another galaxy. This is plausible because it is the largest member of a small cluster known as the NGC 5866 group of galaxies. The starlight disk in NGC 5866 extends well beyond the dust disk. This means that dust and gas still in the galaxy and potentially available to form stars does not stretch nearly as far out in the disk as it did when most of these stars in the disk were formed.
The Hubble image shows that NGC 5866 shares another property with the more gas-rich spiral galaxies. Numerous filaments that reach out perpendicular to the disk punctuate the edges of the dust lane. These are short-lived on an astronomical scale, since clouds of dust and gas will lose energy to collisions among themselves and collapse to a thin, flat disk.
For spiral galaxies, the incidence of these fingers of dust correlates well with indicators of how many stars have been formed recently, as the input of energy from young massive stars moves gas and dust around to create these structures. The thinness of dust lanes in S0s has been discussed in ground-based galaxy atlases, but it took the resolution of Hubble to show that they can have their own smaller fingers and chimneys of dust.
NGC 5866 lies in the Northern constellation Draco, at a distance of 44 million light-years (13.5 Megaparsecs). It has a diameter of roughly 60,000 light-years (18,400 parsecs) only two-thirds the diameter of the Milky Way, although its mass is similar to our galaxy. This Hubble image of NGC 5866 is a combination of blue, green and red observations taken with the Advanced Camera for Surveys in November 2005.