Všeruby (hrad)

Všeruby
Ostrožna s kostelem svatého Martina a zbytky hradu
Ostrožna s kostelem svatého Martina a zbytky hradu
Základní informace
Výstavbapočátek 13. století
Zánikpo roce 1539
Stavebníksnad Hrdibor ze Všerub
Další majiteléJindřich z Rabštejna, Gutštejnové
Poloha
Adresaostrožna nad městem, Všeruby, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Všeruby
Všeruby
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Všeruby jsou zaniklý hrad ve stejnojmenném městěokrese Plzeň-sever. Stál na konci ostrožny pod kostelem svatého Martina v nadmořské výšce okolo 460 metrů. Dochovaly se z něj drobné terénní pozůstatky.

Historie

Původní panské sídlo ve Všerubech vzniklo u románského tribunového kostela svatého Martina. Prvním jistě doloženým vlastníkem byl Hrdibor, královský jídlonoš, uváděný v roce 1212. Jeho syn Hrdibor a vnuk Vícemil zde sídlili až do roku 1269[1] a jeden z nich nechal na konci ostrohu postavit kamenný hrad. V uvedeném roce se na hradě za přítomnosti 26 urozených pánů projednával spor o hranici mezi majetky plaského kláštera a Vavřince z Pňovan. Soudcem byl Drslav, který mohl být podle nepřímých zmínek poručníkem sirotků po Vícemilovi.[2]

Kostel svatého Martina na předhradí
Hradní jádro

Další písemná zpráva o hradu je až z roku 1363, ve která Anna, vdova po Janovi ze Všerub, potvrzuje manželův odkaz platu z usedlosti v Kunějovicích. Na listině jsou také stejné pečeti svědků: bratrů Bavora ze Všerub a faráře Jindřicha. Bavor roku 1378 svou část panství prodal Jindřichu z Rabštejna a přestěhoval se na Zhořec. Jindřich s Annou společně platili daň třináct hřiven stříbra.[2]

Jindřich z Rabštejna svou část prodal před rokem 1385 Půtovi z Gutštejna, od kterého přešel hrad do rukou jeho bratra Jetřicha. Ten zemřel roku 1417 a majetek po něm zdědili synové Burjan a Jan. Oba byli významnými členy plzeňského landfrýdu, který dlouhodobě čelil husitským vojskům. Bližší zprávy z dob husitských válek o hradu neznáme, ale pravděpodobně nebyl husity dobyt.[2]

Po Burjanově smrti zdědili všerubský hrad synové Burjan II. a Linhart. Burjan se zřejmě na straně křižáckého vojska zúčastnil neúspěšného dobývání hradu v Podmoklech a poté, co královské vojsko Jiřího z Poděbrad dobylo nedaleký Frumštejn, dobyl ho Burjan v čele zelenohorské jednoty zpět a připojil ho ke všerubskému panství. Někdy v této době byl hrad ve Všerubech opevněn dělostřeleckými baštami.[2]

Jiří Všerubský z Gutštejna, Burjanův syn, vedl řadu sporů. Řešil je běžně vojenskou cestou, až roku 1505 Všeruby prodal a vypověděl králi a zemi válku. Přestože jeho ozbrojené skupiny působily zřejmě značné škody, rozhodl zemský sněm o Jiřího návratu do země a zahájil jednání, které uspokojilo jeho nároky. Všerubské panství od něj koupil někdo z hlavní linie pánů z Gutštejna a na hradě dále žila jeho manželka Anna ze Smiřic a syn Jan, kterého vychovával poručník Jetřich z Gutštejna seděním na Všerubech. Po Jetřichově smrti prodal Jan v roce 1520 Všeruby rytíři Petru Kokořovci z Kokořova. Jeho syn Jiří se později přestěhoval na tvrz do Šťáhlav, které koupil roku 1539, a hrad zřejmě rychle zpustl. Když se Jiřího synové v roce 1584 dělili o majetek, hrad se už nepřipomínal.[2]

Stavební podoba

Hrad byl dvojdílný. Předhradí, ve kterém stojí kostel svatého Martina,[1] údajně chránily dva příkopy, ale terén byl po polovině 19. století i později upravován, a opevnění téměř beze zbytku zaniklo. Čtverhranné hradní jádro o rozměrech 33 × 38 metrů se nacházelo níže za kostelem na konci ostrožny a bylo odděleno širokým příkopem vytesaným ve skále. Podobu zástavby jádra, rozrytého jámami po lámání kamene, neznáme. Podle četných nálezů kostí a střepů nádob lze usuzovat, že na jeho západní straně se nacházela kuchyně.[2]

Přístup

V prostoru předhradí se dnes nachází přístupný hřbitov s kostelem. Do šíjového příkopu a jádra hradu vede pěšina podél západní zdi hřbitova.

Odkazy

Reference

  1. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2000. 733 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Všeruby, s. 609. 
  2. a b c d e f ROŽMBERSKÝ, Petr; NOVOBILSKÝ, Milan. Hrad Všeruby. 1. vyd. Plzeň: Nadace České hrady, 1998. 26 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 19). ISBN 80-238-4688-4. 

Literatura

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko. 3., v Argu 1. vyd. Svazek XIII. Praha: Argo, 1998. 258 s. ISBN 80-7203-185-6. Heslo Všeruby hrad, s. 222–225. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Všeruby - hradisko a kostel sv. Martina.JPG
Autor: Krabat77, Licence: CC BY-SA 3.0
Všeruby - hradisko a kostel sv. Martina
Všeruby - hradisko pod hřbitovem.JPG
Autor: Krabat77, Licence: CC BY-SA 3.0
Všeruby - hradisko pod hřbitovem
Všeruby - kostel sv. Martina.JPG
Autor: Krabat77, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: