Všeruby (hrad)
Všeruby | |
---|---|
Ostrožna s kostelem svatého Martina a zbytky hradu | |
Základní informace | |
Výstavba | počátek 13. století |
Zánik | po roce 1539 |
Stavebník | snad Hrdibor ze Všerub |
Další majitelé | Jindřich z Rabštejna, Gutštejnové |
Poloha | |
Adresa | ostrožna nad městem, Všeruby, Česko |
Souřadnice | 49°50′34,89″ s. š., 13°13′31,82″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Všeruby jsou zaniklý hrad ve stejnojmenném městě v okrese Plzeň-sever. Stál na konci ostrožny pod kostelem svatého Martina v nadmořské výšce okolo 460 metrů. Dochovaly se z něj drobné terénní pozůstatky.
Historie
Původní panské sídlo ve Všerubech vzniklo u románského tribunového kostela svatého Martina. Prvním jistě doloženým vlastníkem byl Hrdibor, královský jídlonoš, uváděný v roce 1212. Jeho syn Hrdibor a vnuk Vícemil zde sídlili až do roku 1269[1] a jeden z nich nechal na konci ostrohu postavit kamenný hrad. V uvedeném roce se na hradě za přítomnosti 26 urozených pánů projednával spor o hranici mezi majetky plaského kláštera a Vavřince z Pňovan. Soudcem byl Drslav, který mohl být podle nepřímých zmínek poručníkem sirotků po Vícemilovi.[2]
Další písemná zpráva o hradu je až z roku 1363, ve která Anna, vdova po Janovi ze Všerub, potvrzuje manželův odkaz platu z usedlosti v Kunějovicích. Na listině jsou také stejné pečeti svědků: bratrů Bavora ze Všerub a faráře Jindřicha. Bavor roku 1378 svou část panství prodal Jindřichu z Rabštejna a přestěhoval se na Zhořec. Jindřich s Annou společně platili daň třináct hřiven stříbra.[2]
Jindřich z Rabštejna svou část prodal před rokem 1385 Půtovi z Gutštejna, od kterého přešel hrad do rukou jeho bratra Jetřicha. Ten zemřel roku 1417 a majetek po něm zdědili synové Burjan a Jan. Oba byli významnými členy plzeňského landfrýdu, který dlouhodobě čelil husitským vojskům. Bližší zprávy z dob husitských válek o hradu neznáme, ale pravděpodobně nebyl husity dobyt.[2]
Po Burjanově smrti zdědili všerubský hrad synové Burjan II. a Linhart. Burjan se zřejmě na straně křižáckého vojska zúčastnil neúspěšného dobývání hradu v Podmoklech a poté, co královské vojsko Jiřího z Poděbrad dobylo nedaleký Frumštejn, dobyl ho Burjan v čele zelenohorské jednoty zpět a připojil ho ke všerubskému panství. Někdy v této době byl hrad ve Všerubech opevněn dělostřeleckými baštami.[2]
Jiří Všerubský z Gutštejna, Burjanův syn, vedl řadu sporů. Řešil je běžně vojenskou cestou, až roku 1505 Všeruby prodal a vypověděl králi a zemi válku. Přestože jeho ozbrojené skupiny působily zřejmě značné škody, rozhodl zemský sněm o Jiřího návratu do země a zahájil jednání, které uspokojilo jeho nároky. Všerubské panství od něj koupil někdo z hlavní linie pánů z Gutštejna a na hradě dále žila jeho manželka Anna ze Smiřic a syn Jan, kterého vychovával poručník Jetřich z Gutštejna seděním na Všerubech. Po Jetřichově smrti prodal Jan v roce 1520 Všeruby rytíři Petru Kokořovci z Kokořova. Jeho syn Jiří se později přestěhoval na tvrz do Šťáhlav, které koupil roku 1539, a hrad zřejmě rychle zpustl. Když se Jiřího synové v roce 1584 dělili o majetek, hrad se už nepřipomínal.[2]
Stavební podoba
Hrad byl dvojdílný. Předhradí, ve kterém stojí kostel svatého Martina,[1] údajně chránily dva příkopy, ale terén byl po polovině 19. století i později upravován, a opevnění téměř beze zbytku zaniklo. Čtverhranné hradní jádro o rozměrech 33 × 38 metrů se nacházelo níže za kostelem na konci ostrožny a bylo odděleno širokým příkopem vytesaným ve skále. Podobu zástavby jádra, rozrytého jámami po lámání kamene, neznáme. Podle četných nálezů kostí a střepů nádob lze usuzovat, že na jeho západní straně se nacházela kuchyně.[2]
Přístup
V prostoru předhradí se dnes nachází přístupný hřbitov s kostelem. Do šíjového příkopu a jádra hradu vede pěšina podél západní zdi hřbitova.
Odkazy
Reference
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2000. 733 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Všeruby, s. 609.
Literatura
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko. 3., v Argu 1. vyd. Svazek XIII. Praha: Argo, 1998. 258 s. ISBN 80-7203-185-6. Heslo Všeruby hrad, s. 222–225.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Všeruby na Wikimedia Commons
- Všeruby na Hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Krabat77, Licence: CC BY-SA 3.0
Všeruby - hradisko a kostel sv. Martina
Autor: Krabat77, Licence: CC BY-SA 3.0
Všeruby - hradisko pod hřbitovem
Autor: Krabat77, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: