Všichni dobří rodáci
Všichni dobří rodáci | |
---|---|
Země původu | Československo |
Jazyk | čeština |
Délka | 114 minut |
Žánr | drama |
Scénář a režie | Vojtěch Jasný |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Radoslav Brzobohatý Vladimír Menšík Vlastimil Brodský Waldemar Matuška Josef Hlinomaz Karel Augusta Drahomíra Hofmanová Václav Babka Václav Lohniský Ilja Prachař |
Produkce | Jaroslav Jílovec (Filmové studio Barrandov) |
Hudba | Svatopluk Havelka |
Kamera | Jaroslav Kučera |
Střih | Miroslav Hájek |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 4. července 1969 |
Všichni dobří rodáci na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Všichni dobří rodáci je český film režiséra Vojtěcha Jasného natočený v roce 1968. Snímek ukazuje osudy vesnických lidí ve 40. a 50. letech 20. století.
Film byl uváděn jen necelé čtyři měsíce během léta a podzimu 1969,[1] přesto jej vidělo více než 900 000 lidí. Poté byl mnoho let ukryt v trezoru a až do pádu komunistického režimu se nesměl promítat.
Obsazení
Radoslav Brzobohatý | František |
Věra Galatíková | jeho manželka |
Vlastimil Brodský | Očenáš |
Vladimír Menšík | Jořka s pyřkem |
Waldemar Matuška | Zášínek |
Pavel Pavlovský | Bertin |
Karel Augusta | Joža Trňa |
Václav Babka | krejčí Franta Lampa |
Drahomíra Hofmanová | Veselá vdova |
Helena Růžičková | Božka |
Josef Hlinomaz | Frajz |
Václav Lohniský | Zejvala[2] |
Příběh
Film, který je soustředěn na proměny osudů skupiny sedmi kamarádů, se odehrává v moravském městečku Kelč a začíná v květnu 1945. Lidé tady prožívají euforii po konci druhé světové války, večer se všichni scházejí v hospodě U Vola nad vínem a při muzice. Přichází však únor 1948, znárodňování majetku sedláků, vytváření jednotných zemědělských družstev a politické procesy. Některým tato doba přála, zvláště bezcharakterním jedincům, kteří po založení národních výborů mohli rozhodovat o životech a majetku ostatních, jiné naopak těžce postihla ztrátou blízkých a rozpadem rodinných a společenských jistot. Skupina přátel z malého městečka se rozpadá a rozděluje na dva nesmiřitelné tábory. Jedním z těch, kteří vzdorují kolektivizačnímu nátlaku, je všeobecně respektovaný sedlák František (Radoslav Brzobohatý).
Lokace
Převážná část filmu byla natočena v městě Bystré v okresu Svitavy, scény spojené s rychtou Zášínka (Waldemar Matuška) byly natáčeny ve Sněžném, avšak film pojednává o obci Kelč, ležící na pomezí Valašska a Hané, kde režisér Jasný trávil dětství.[3] Natáčení lokace byla přesunuta jednak kvůli vzdálenosti Kelče od Prahy, jednak pro odpor kelčských k natáčení filmu, který by komplikoval obsazení.[4] Obyvatelé Bystrého měli potřebný moravský akcent a s natáčením souhlasili. Reálnou předlohou pro postavu Františka byl sedlák z Kelče František Slimáček, s nímž se R. Brzobohatý před natáčením důkladně seznámil.[3] Reálnou předlohou pro postavu Očenáše byl varhaník Jaroslav Očenášek.
Hlášky
Lampa: Není mi nic, enem jsem se posrál.
Ocenění
- Trilobit 1968 za režii Vojtěchu Jasnému 1968
- Trilobit 1968 za herecký výkon Vladimíru Menšíkovi
- Cena za nejlepší režii; MFF v Cannes 1969
- Cena české filmové kritiky za rok 1968 1969
- Malé zlaté slunce Vladimíru Menšíkovi (VII. FFM Trutnov) 1969
- Výroční cena Karel 69 časopisu Kino za nejlepší herecký výkon Vladimíru Menšíkovi (XX. FFP) 1969[4]
- Čestná cena (XXII. mezinárodní týden Verona /Itálie/) 1991
- 3. místo v anketě filmových kritiků o nejlepší česko-slovenský hraný film století 1998
Citát
„ | Joska se jen zasměje: 'Mráz kopřivu nespálí' a kulhá domů. Ale je mu zle, začne blouznit. Lehne si doma, pak musí na vzduch. Nikde nikdo. Pes honí po dvorku husy. Celý dvorek je posetý bílým peřím. Joska vyjde doprostřed, chce zavolat o pomoc, ale padne tváří do země. Když se zvedne, má na ústech tři pírka. Jedno vezme vítr, když se zvedá, druhé, když se vztyčí, a třetí, když zavolá. Ale nikdo neslyší jeho volání. Joska padne tváří do země a kolem je bílé peří. Stále více bílého peří, až už není nic. Tak zemřel velký talent, technik, vynálezce a místní kradák Joska s pyřkem. Divák promine autoru, že je mu ho líto. Kdyby se narodil v jiné, lepší době, byl by z něho určitě vynálezce. Z hospody vyhrávají křídlovky. Je krásné nedělní odpoledne. | “ |
— Vojtěch Jasný[5] |
Obnovená premiéra
Znovu se do českých kin Všichni dobří rodáci vrátili až v lednu roku 1990 (viz Filmový přehled, 1990,č.6, s.46). V roce 2013 byl film digitálně zrestaurován za podpory Nadace české bijáky a opět uveden v českých kinech, vidělo jej 3 150 diváků.[6]
Reference
- ↑ Promítání začalo v dubnu 1969: https://blogy.i60.cz/clanek/detail/19793/vesele-historky-z-nataceni-jasneho-filmu-vsichni-dobri-rodaci Archivováno 16. 11. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ Všichni dobří rodáci na Kinobox.cz Dostupné online
- ↑ a b Všichni dobří rodáci – stránka MKS Frenštát p. R. Dostupné online
- ↑ a b Všichni dobří rodáci na ČSFD Dostupné online
- ↑ Vojtěch Jasný: Filmová synopse k filmu Všichni dobří rodáci, Barrandov studio a.s., archiv, fond Scénáře a produkční dokumenty, film Všichni dobří rodáci. Vladimír Menšík | Projekt 90
- ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka: GLOSA: Přišlo 132 diváků, tržby činí čtyři tisíce. Ať žije český film. iDNES.cz 22. ledna 2014. [cit. 2014-01-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Všichni dobří rodáci ve Filmovém přehledu
- Všichni dobří rodáci na Kinoboxu
- Všichni dobří rodáci v Česko-Slovenské filmové databázi
- Všichni dobří rodáci v Ústavu pro studium totalitních režimů
- Všichni dobří rodáci v Internet Movie Database (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“