Všivec statný

Všivec statný
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď	zárazovité (Orobanchaceae)
Rod	všivec (Pedicularis)
Binomické jméno
Pedicularis exaltata Besser et Bunge
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Všivec statný (Pedicularis exaltata) je poloparazitická rostlina, druh rodu všivec, která je v české floře velice vzácná.

Druh pocházející z jihovýchodních Karpat roste na od sebe vzdálených lokalitách na Ukrajině, v Bělorusku, Rumunsku, na východě Polska a v Československu. Jeho nezápadnější, zcela odloučená lokalita je na jihovýchodní Moravě v Bílých Karpatech; na Slovensku se nevyskytuje.

V Česku byl zjištěn až počátkem 20. století v národní přírodní rezervaci Porážky v okrese Hodonín, je to jediné místo v republice kde roste.^[1][2][3] V roce 1978 došlo na lokalitě k sesuvu půdy po nevhodné rekultivaci, čímž málem došlo k vymizení všivce. Z několika rostlin, které přežily, byla sebrána semena. Podařilo se namnožit sazenice všivce v kultuře, vysadit je zpět a tím populaci zachránit. V současnosti zde roste cca 200 rostlin^[4]

Pro svůj růst potřebuje vlhké, nevápněné a na živiny bohaté louky se stabilně zvýšenou hladinou podzemní vody. Vyžaduje nenarušovaná místa porostlá různými druhy travin, na jejichž kořeny se tento poloparazit svými kořínky napojuje a čerpá z nich pomoci haustorií vodu a minerální látky.^[1][2]

Vytrvalý hemikryptofyt s lodyhou dorůstající do výše 70 až 150 cm. Z krátkého oddenku s vřetenovitými kořeny roste přímá, jednoduchá, dutá a hustě olistěná lodyha. Široce kopinaté spodní listy, dlouhé 10 až 40 cm, jsou z rubové strany hustě chlupaté a jejich čepele jsou jednou až dvakrát peřenosečné či peřenodílné a mají ostré úkrojky. Výše postavené listy jsou menší, mají kratší řapíky a jsou méně dělené.

Květenství sestavené z pyskatých květů je 30 až 50 cm dlouhý, směrem vzhůru se zužující hrozen. Květy vyrůstají z peřenodílných listenů delších než květy. Nepravidelný, široce trubkovitý kalich má pět cípů. Krémově žlutá koruna je dlouhá 25 mm, má mírně prohnutou a z kalichu čnící trubku, horní celokrajný pysk velký 7 × 3 mm a stejně dlouhý spodní pysk složený ze tří stejných laloků. Rostliny kvetou v červnu a červenci, květy jsou cizosprašné a jsou opylovány čmeláky.

Plody, které dozrávají v srpnu a září, jsou zploštělé vejčité tobolky se semeny asi 2,6 mm velkými. Rostliny se mohou rozmnožovat semeny která však spolehlivě vyklíčí jen v trvale vlhké, kypré a vzdušné půdě. Počet chromozomů je 2n = 28.^[1][2][3]

Všivec statný, rostoucí jen na jediné malé lokalitě, je považován za jednu z nejvzácnějších rostlin české květeny. Byl proto zařazen vyhláškou MŽP ČR (§1) a stejně i Červeným seznamem (C1r) mezi kriticky ohrožené druhy České republiky.^[5][6]

• Botanický ústav AV ČR – rozšíření všivce statného v ČR
• Foto všivce statného