Vůle (psychická vlastnost)

Vůle z hlediska psychologie je záměrné, vědomé úsilí směřující k dosažení cíle. Jedná se o motivované chování, které umožňuje vědomou regulaci chování tzv. volní akt. Základními znaky vůle jsou vědomé jednání, přeměna fyziologické energie v kinetickou, kontrola funkce popudů. Pojem vůle psychologie chápe i šířeji, jako soubor vlastností osobnosti souvisejících se sebekontrolou. Ta byla nutná už od výroby sofistikovanějších nástrojů.^[1]

Volní akt

Volní akt se ve vývoji jedince objevuje mezi druhým a třetím rokem života, kdy si dítě začíná uvědomovat samo sebe. Fáze volního aktu: 1. rozhodnutí, 2. akce, reakce, 3. cíl.

Jednání

Jednáním souvisejícím s volním aktem můžeme nazvat činnost řízenou vědomím cíle. Jedná se o druh chování. Volní jednání má tři fáze pohnutka - zvažování - čin na rozdíl od impulzivního jednání, u něhož chybí proces zvažování a má tedy jen dvě fáze pohnutka - čin.

Svobodná vůle

Svobodná vůle je specifický fenomén, podstatou je svoboda rozhodování, ne však jednání. Tzn., že intrapsychický aspekt svobodné vůle je osobní přesvědčení, že jednáme bez vnějšího nátlaku.

Reference

Literatura

• BRICHCÍN, Milan. Vůle a sebekontrola. Praha : Karolinum, 1999. 424 s. ISBN 80-7184-753-4.
• NAKONEČNÝ, M. Encyklopedie obecné psychologie. Praha, Academia 1997. ISBN 80-200-0625-7

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vůle na Wikimedia Commons
• Téma Vůle ve Wikicitátech
• BRICHCÍN, Milan; BRICHCÍN, Petr: Test volní regulace [1]