Vůz Bee273 ČD
Kombinovaný oddílový a velkoprostorový osobní vůz 2. třídy | |
---|---|
Fotografie vozu Bee273 | |
Základní informace | |
Řada vozu | Bee273 |
Číselné označení | 50 54 20-38 |
Kód řady KOV | 273 |
Typové označení KOV | Bee 273 |
Výrobce | MOVO Plzeň |
Rok výroby | 1974–1985 |
Rok modernizace | 1992 (prototyp) 1993–1995 |
Počet vyrobených | 34 |
Provozovatel | České dráhy |
Dosud provozováno | 34 |
Domovská země | Česko |
Domovské stanice | Brno-Horní Heršpice |
Seznam českých osobních železničních vozů Seznam českých a slovenských přípojných vozů |
Vozy Bee273, číslované v intervalu 50 54 20-38, do prosince 2010 označené Beer273, jsou řadou osobních vozů z vozového parku Českých drah. Všechny tyto vozy (101–134) vznikly modernizací 31 starších vozů řad B a tří vozů BDs, kterou provedla společnost MOVO Plzeň v letech 1992 až 1995.
Vznik řady
V roce 1992 nechaly Československé státní dráhy pokusně zmodernizovat pět různých vozů.[1] Mezi vybrané patřil i jeden vůz tehdejší řady B, ve kterém byl v MOVO Plzeň renovován interiér a provedeny různé úpravy pro zvýšení komfortu cestujících a snížení nákladů na údržbu. Tento vůz, prototyp řady Bee273 v ceně 5,5 milionu Kčs (cena sériových vozů klesla na 3,5 milionu Kč),[2] se spolu s prototypem řady Bee272 s cenou 3,8 milionu Kčs[3] jako jediné dočkaly sériového pokračování rekonstrukce. I přesto, že rekonstrukce prototypového vozu Bee273 byla finančně nákladnější a nezahrnovala částečnou rekonstrukci podvozku, byla upřednostněna právě tato řada, a sériové vozy vznikly již v letech 1993–1995.[4]
Technické informace
Jsou to neklimatizované vozy typu UIC-Y o celkové délce 24 500 mm. Jejich nejvyšší povolená rychlost je 140 km/h. Vozy mají podvozky Görlitz V, příp. Görlitz Va vybavené špalíkovou brzdou DAKO-R.[2]
Vozům zůstaly původní zalamovací dveře, které ale byly doplněny o blokování za jízdy a centrální zavírání. Mezivozové přechodové dveře jsou dvoukřídlé, poloautomatické a jsou ovládány pomocí madel. Vozy dostaly nová okna s lepšími izolačními vlastnostmi. Okna v oddílech jsou polospouštěcí, na chodbičce jsou celá, nedělená, vyjma prvního a posledního, která jsou také polospouštěcí.[5]
Ve vozech se nachází dva klasické oddíly o šesti sedadlech, dva dvojoddíly o deseti sedadlech a jeden trojoddíl s 14 nebo 15 sedadly a 6 + 1místný oddíl pro cestující s malými dětmi vybavené malou dětskou sedačkou, celkem tedy 52–53 (+1) míst k sezení. Některé vozy jsou navíc vybaveny osmi nouzovými sedačkami na chodbě. Sedačky ve vozech 101–107 dodala německá společnost Paulisch GmbH Co, zatímco sedačky pro vozy 108–134 dodala španělská společnost TMI Barcelona.[5] Uspořádání interiéru se podobá vozům Bimz Německých drah. Vnitřní vybavení je laděno do růžové a tyrkysové barvy.
Do vozů byl při modernizaci dosazen centrální zdroj energie o výkonu 4,5 kW se záložní baterií o kapacitě 375 Ah. Vnitřní elektrická síť vozu má jmenovité napětí 24 V.[6] Centrální zdroj energie může být napájen pouze stejnosměrným napětím 3 000 V, a proto nejsou vozy vhodné pro mezinárodní provoz. Provozní osvětlení vozů je realizováno pomocí zářivek, nouzové a vedlejší osvětlení pomocí žárovek.[7] Vytápění těchto vozů je teplovzdušné s automatickou regulací teploty. Vytápění je zakomponované do stěn vozů. Mřížky výdechů jsou umístěny v oddílech pod okny. Původní vozy měly i parní vytápění, ale to bylo při rekonstrukci zrušeno.[6]
Nátěr buď tvoří dva pruhy pod okny: horní je modrý, dolní je růžový, a zbytek vozu je světle šedý, nebo je nátěr proveden v modro-bílém korporátním stylu Českých drah od studia Najbrt.
Provoz
Vůz č. 103 byl původně dodán jako vůz s oddíly první i druhé třídy ABeer 50 54 30-78 101-1 s 19 místy první třídy a 34 místy druhé třídy. Tento vůz jezdil spolu s několika vozy Bee273 na relaci České Budějovice – Plzeň. Zajímavostí je, že s těmito vozy jezdil i vůz BDs ve stejném vnějším barevném provedení, ale bez modernizace interiéru.[8]
Na přelomu tisíciletí jezdily tyto vozy na vlacích InterCity a Expres, nejčastěji mezi Bohumínem a Prahou, ale šlo je potkat i jinde, např. Bohumín – Brno nebo Praha – Zlín.[9]
Vozy (s označením Beer) byly nasazovány především na tehdejší trojici vlaků: IC 500/501 Ostravan, IC 504/505 Jan Perner a IC 506/507 Hutník (všechny v relaci Bohumín - Praha - Bohumín). Souprava vlaku IC 506 Hutník (Bohumín - Praha) měla zařazeny dva vozy první třídy, z nichž byl jeden v Praze vyvěšen, společně se třemi vozy Beer. Z těch byla sestavena krátká souprava pro trasu Praha hl.n. - Plzeň se zpátečním obratem na druhý den dopoledne. Tyto 4 vozy byly následně (po příjezdu z Plzně) spojeny do IC 109 Praha (Praha - Warszawa) a vyvěšeny ve stanici Ostrava hl.n. Ze stanice Bohumín pro ně přijela dieselová lokomotiva a soupravově je odvezla do Bohumína (tehdy IC 109 Bohumínem projížděl bez zastavení). Následně byly tyto vozy znovu připojeny k IC 506 Hutník, po jeho příjezdu z Prahy.[zdroj?]
V GVD 2020/21 byly nasazovány na rychlíky R9 Brno / Jihlava – Havlíčkův Brod – Praha, do roku 2019 také na linku R8 Bohumín – Ostrava – Brno. V případě mimořádností lze vozy potkat stále na vlacích vyšších kategorií.[zdroj?]
Nehody
10. července 2020 došlo v Praze-Běchovicích ke srážce rychlíku 989 z Prahy-Smíchova do Žďáru n. Sázavou s elektrickou jednotkou 471. Poškozena byla celá souprava rychlíku, mezi nimi vozy č. 106[10], 120[11] a 121.[12] Nikdo nebyl zraněn. Před touto nehodou srazilo Pendolino člověka, který na místě zemřel.[13]
13. srpna 2020 v Tišnově vykolejil rychlík 975 z Prahy do Brna. Z asi 150 evakuovaných cestujících nikdo nejevil známky vážných zranění. Kromě vozu č. 101 byl poškozen také vůz Aee145 č. 011 a vůz BDs449 č. 401.[14] Od jara 2021 je vůz č. 101 opět v provozu.[15]
Kromě tří vozů po nehodách je odstaven také vůz č. 124. Ten je však odstaven na železničním hřbitově v České Třebové.[16]
Přezdívky
- Pivák: podle původního označení vozů Beer, což při překladu z angličtiny znamená pivo.[zdroj?]
- Cirkus: podle cirkusu Berousek=Beer...[zdroj?]
Reference
- ↑ Ostatní [online]. k-report.net [cit. 2013-10-07]. Dostupné online.
- ↑ a b MOVO Plzeň. Vůz řady B [online]. [cit. 2013-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Modernizace vozu řady B [online]. ŽOS České Velenice [cit. 2013-08-02]. Dostupné online.
- ↑ ŽOS České Velenice. Osobní vůz Beer [online]. k-report.net [cit. 2013-07-08]. Dostupné online.
- ↑ a b NASTOUPIL, Vít. Řada Bee 273 [online]. Rev. 2013-08-23 [cit. 2013-10-06]. Dostupné online.
- ↑ a b MOVO Plzeň. Vůz Beer II. třídy [online]. MOVO Plzeň [cit. 2013-07-31]. Dostupné online.
- ↑ Beer [online]. parostroj.net [cit. 2013-10-06]. Dostupné online.
- ↑ BUTSCHEK, Alan. Vozy k sezení 2. třídy s postranní chodbičkou nebo kombinované [online]. Rev. 2012-11-04 [cit. 2013-06-13]. Dostupné online.
- ↑ DVOŘÁK, Pavel. Historické řazení vlaků 1999/2000 - ČD Beer [online]. vagonWEB [cit. 2023-08-15]. Dostupné online.
- ↑ Vůz ČD Bee273 50 54 20-38 106-1 • Atlas vozů. Atlas vozů.cz [online]. [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Vůz ČD Bee273 50 54 20-38 120-2 • Atlas vozů. Atlas vozů.cz [online]. [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Vůz ČD Bee273 50 54 20-38 121-0 • Atlas vozů. Atlas vozů.cz [online]. [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Zdopravy.cz [online]. 2020-07-10 [cit. 2021-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Po vykolejení rychlíku v Tišnově se podařilo částečně obnovit provoz. iDNES.cz [online]. 2020-08-13 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Vůz ČD Bee273 50 54 20-38 101-2 • Atlas vozů. Atlas vozů.cz [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Vůz ČD Bee273 50 54 20-38 124-4 • Atlas vozů. Atlas vozů.cz [online]. [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vůz Bee273 ČD na Wikimedia Commons
- Oficiální prospekt (1) na webu VagonWEB.cz
- Oficiální prospekt (2) na webu VagonWEB.cz
- Oficiální prospekt (3) na webu VagonWEB.cz
- Fotogalerie vozů na webu VagonWEB.cz
Média použitá na této stránce
Autor: Honza Groh (Jagro), Licence: CC BY-SA 3.0
Vůz řady Bmto Českých drah projíždějící stanicí Praha-Vršovice