Vůznice
Vůznice | |
---|---|
Vůznice poblíž zříceniny hrádku Jinčov | |
Základní informace | |
Délka toku | 10,1 km |
Plocha povodí | 28,2 km² |
Průměrný průtok | u ústí 0,05 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-11-02-053 |
Pramen | |
sv. od Bělče 50°3′42,74″ s. š., 14°0′2,47″ v. d. ~445 m n. m. | |
Ústí | |
do Berounky nad Nižborem 50°0′22,83″ s. š., 13°58′53,17″ v. d. ~230 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Středočeský kraj – Běleč, NPR Vůznice) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Berounka | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vůznice je potok v Křivoklátské vrchovině, levostranný přítok řeky Berounky. Nejznámější a nejcennější úsek prochází pásem křivoklátských lesů nad Nižborem a je osou národní přírodní rezervace Vůznice. Celá délka toku spadá do CHKO Křivoklátsko.
Průběh toku
Vůznice pramení v polích u obce Běleč na Kladensku. Podle základní vodohospodářské mapy se počátek toku nalézá severovýchodně od Bělče při silnici II/201 od Bratronic) v přibližné nadmořské výšce 445 m. Po průchodu Bělčí nabírá jižní směr, který bude zhruba sledovat po zbytek své cesty, a protéká chatovou osadou Pohodnice, ve které je do ní zaústěno několik stroužek z místních studánek. V tomto úseku byla v 80. letech zregulována do koryta z betonových panelů - po sérii lokálních povodní v 90. letech již zůstal takto upraven pouze úsek několika stovek metrů.
Na úrovni posledních chat osady vstupuje z otevřené krajiny do lesa a v tomto místě začíná na levém břehu národní přírodní rezervace Vůznice. Zde Vůznice protéká velmi členitým údolím s mnoha skalními ostrožnami, skalními výchozy, suťovými poli doprovázené velkými plochami původních listnatých lesů s výskytem velice vzácné fauny i flóry. Asi na 4. kilometru toku se nachází malebná zřícenina loveckého hrádku Jinčova, ke které vede po lesní cestě odbočka turisticky značené trasy. Ostroh hradu Jinčova obtéká zprava a obklopuje jej téměř plným úhlem. Od Jinčova se tok mírně stáčí k jihovýchodu, asi po 0,7 km přibírá zleva Benešův potok neboli Benešák vytékající z Benešova luhu (tento soutok na 50°1′52″ s. š., 13°59′34″ v. d. je nejjižnějším bodem okresu Kladno a zároveň trojmezím okresů). Odtud pak teče na jih k velkému lesnímu rybníku, který slouží coby velká zásobárna vody pro místní rybochovná zařízení, která se nachází v délce několika (odhadem asi 3 kilometry) kilometrů pod ním, mezitím přibírá další přítok zleva.
V posledním úseku potok (v délce cca 0,8 km) prochází pod silnicí II/116 Křivoklát/Lány–Nižbor, kde končí národní přírodní rezervace, obtéká sídlo místní rybochovné základny (bydliště porybného) tak aby posléze těsně u řeky vtekl do místní chatové osady, zde prochází pod železniční tratí Beroun–Rakovník a vlévá se v nadmořské výšce cca 230 m zleva do řeky Berounky.
Malebným údolím Vůznice vede od silnice Lány–Nižbor polní a lesní cesta, která je ale pro veřejnost zcela uzavřena, neboť na Vůznici se také, mimo jiné, nachází velké rybochovné zařízení určené pro chov pstruhů s mnoha rybníčky, sádkami a extenzivně sečenými loukami (výroba sena). Na horním toku Vůznice lze po turistické značce navštívit zajímavou zříceninu loveckého hrádku Jinčov. Potok Vůznice se nedaleko od Nižboru na řkm. 44,6 vlévá zleva do Berounky.
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Památná lípa a socha svatého Jana Nepomuckého u mostu přes Vůznici v Bělči
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Vůznice u Jinčova
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Vůznice nedaleko pod Jinčovem
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Můstek přes Vůznici těsně před soutokem s Benešákem
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Vůznice pod soutokem s Benešákem
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Rybník v NPR Vůznice
Přítoky
- Studánky v Pohodnicích
- Benešův potok (Benešák)
- Pinvička
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vůznice na Wikimedia Commons
- http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=60635 Archivováno 27. 9. 2007 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Tom733, Licence: CC BY-SA 3.0
Pravděpodobný prostor pramene potoka Vůznice na silnici z Bělče k hájovně Kouty.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Běleč, okres Kladno a Sýkořice, okres Rakovník. Národní přírodní rezervace Vůznice, most přes potok Vůznici.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Běleč, okres Kladno. Národní přírodní rezervace Vůznice, potok Vůznice.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Sýkořice, okres Rakovník a Nižbor, okres Beroun. Národní přírodní rezervace Vůznice, potok Vůznice.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Běleč, okres Kladno. Památná lípa a památná socha svatého Jana Nepomuckého u mostku přes Vůznici poblíž čp. 21.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Potok Vůznice je přítokem Berounky, zde poblíž tvrze Jinčov
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Běleč, okres Kladno. Zřícenina Jenčov od severovýchodu zdola od Vůznice.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Sýkořice, okres Rakovník a Nižbor, okres Beroun. Národní přírodní rezervace Vůznice, potok Vůznice, rybník.