V. sjezd KSČ

Pamětní deska připomínající V. sjezd na budově Domoviny

V. sjezd Komunistické strany Československa se konal v únoru 1929.[1] Přinesl radikalizaci (dobovou terminologií „bolševizaci“) strany, podřízení moskevskému vedení a nástup k moci mladé generace, kterou vedl Klement Gottwald.

Dobové souvislosti

V červenci 1928 neuspěl Rudý den naplánovaný namísto zakázané spartakiády organizovaný KSČ: po jeho zákazu se demonstrace zúčastnilo jen cca 6 000 lidí v Praze místo očekávaných 120 000, přičemž chaotické pokyny vedení strany přispěly k jejich rozehnání policií. Fiasko se pro mladé levicové radikály v KSČ stalo podnětem k zostření kritiky dosavadního vedení, které reprezentovali členové politického byra a ústředního sekretariátu,[2] generální tajemník Bohumil Jílek (předseda a zakladatel strany Bohumír Šmeral působil převážně v Moskvě v exekutivě Kominterny) a Václav Bolen. Mezi radikály, označované „karlínští kluci“, patřili Klement Gottwald, Rudolf Slánský, Jaromír Dolanský, Václav Kopecký, Jan Šverma nebo Josef Guttmann. V pozadí sporu byla i otázka podřízení KSČ směrnicím Kominterny (dosavadní Jílkovo vedení si v tomto ohledu udržovalo jistou programovou samostatnost).[3]

Domovina: pamětní deska je viditelná mezi dopravní značkou a zamřížovaným oknem vedle vchodu zcela vlevo, který vede k sálu

Průběh a výsledky sjezdu

Sjezd se konal od pondělí 18. do soboty 23. února 1929 v pražských Holešovicích v Lidovýchovné budově Domovina. Byl svolán narychlo a bez větší diskuze mezi členskou základnou.[zdroj?] Zúčastnili se ho i funkcionáři Kominterny. Klement Gottwald zde ostře kritizoval stávající vedení a dokázal prosadit hlubokou personální obměnu většiny vedoucích funkcionářů: Odvoláno bylo dosavadní vedení (terminologií KSČ byla odstavena od moci skupina Jílek, Bolen, Hais, pozdější režimní historií označovaná za „oportunisticko-likvidátorské křídlo“) – Bohumír Šmeral nebyl ani zvolen do ústředního výboru. Sjezd znamenal vítězství radikálního křídla mladé generace komunistů; Gottwald sám stranu ovládl v nově primární pozici generálního tajemníka politického byra ÚV. KSČ se v jejich pojetí měla stát revoluční stranou a odvrhnout některé kompromisní postoje předchozí dekády.

Reakcí na výsledky sjezdu byl masový odchod členů; počet poklesl na 40 tisíc. Proti Gottwaldově politice se postavilo 26 poslanců a senátorů KSČ; velká část ze strany odešla nebo byla vyloučena a pokoušela se dál vést nezávislou komunistickou politiku, ale bez většího úspěchu. Od nového vedení se distancovalo i mnoho komunistických intelektuálů a umělců: zásadní kritický leták „Spisovatelé komunisté komunistickým dělníkům“ (tzv. Projev nebo Manifest sedmi) vydali Jaroslav Seifert, Ivan Olbracht, Marie Majerová a další,[4] byli za to obratem vyloučeni (avšak vyjma Seiferta do strany později opět vstoupili). V následujících parlamentních volbách v říjnu 1929 Gottwaldova KSČ výrazně oslabila, nicméně ne fatálně a zachovala si pozici důležité politické síly.[5][3]

Odkazy

Reference

  1. Komunistická strana Československa (KSČ) stranické orgány - sjezd KSČ [online]. totalita.cz [cit. 2017-03-16]. Dostupné online. 
  2. Archivovaná kopie. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2017-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  3. a b kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 730–732. 
  4. http://www.ucl.cas.cz/edicee/antologie/avantgarda-znama-a-neznama/81-avantgarda-znama-a-neznama-iii
  5. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. S. 402. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Domovina - budova.JPG
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Domovina v Praze 7
Domovina - pamětní deska.jpg
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Detail pamětní desky na budově Domoviny. Na desce je text „V této budově se konal ve dnech 18. až 23. února 1929 historický V. sjezd Komunistické strany Československa. Zde byl zvolen do čela strany soudruh Klement Gottwald. Pod jeho vedením komunistická strana nastoupila slavnou cestu boje k vítězství pracujícího lidu.“