VARTA

Varta AG
Logo
Letecký snímek výrobního závodu VARTA v Ellwangenu
Základní údaje
Právní forma	Akciová společnost
Datum založení	1887
Zakladatel	Adolf Müller
Sídlo	Ellwangen, Německo Německo
Adresa sídla	Ellwangen, 734 79, Německo
Klíčoví lidé	Michael Tojner (předseda dozorčí rady) Rainer Hald (CTO) Armin Hessenberger (CFO)
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	výroba baterií a akumulátorů
Produkty	akumulátory, elektrické (galvanické) články a baterie
Obrat	1,2 mil. euro (2011)[1]
Provozní zisk	500 mil. € (2006)
Dceřiná společnost	VARTA Microbattery
Ocenění	Cena za inovaci německého hospodářství
Identifikátory
Oficiální web	www.varta-ag.com
ISIN	DE000A0TGJ55
LEI	529900E7KB95KOXBWP63
Některá data mohou pocházet z datové položky.

VARTA AG (akronym z Vertrieb, Aufladung, Reparatur Transportabler Akkumulatoren; Distribuce, nabíjení, oprava přenosných akumulátorů) je firma založená v Německu vyrábějící elektrické (galvanické) články a baterie pro světový automobilový, průmyslový a spotřební trh. VARTA AG se skládá ze tří dceřiných společností Varta Microbattery, Varta Consumers Batteries GmbH & Co. KGaA a Varta Storage GmbH.^[2] Od roku 2011 je hlavním akcionářem švýcarský koncern Montana Tech Components s podílem 50 % akcií.^[3] Prodejní heslo firmy v polovině devadesátých let znělo „You're smarter to fit Varta!“.

Historie

Počátek společnosti VARTA AG je spojen s továrnou na akumulátory Tudor'schen Systems Büsche & Müller oHG, kterou 27. prosince 1887 založil Adolph Müller v Hagenu v Severním Porýní-Vestfálsku. V té době rozpoznal velký obchodní potenciál prodeje akumulátorů. Kromě Paula Büscheho se jako tichý společník zapojilo několik podnikatelů a bankéřů z Hagenu. V roce 1888 společnost zahájila průmyslovou výrobu stacionárních olověných akumulátorů navržených Henri Owenem Tudorem, inženýrem z Lucemburska. Kapitálový podíl od Paula Büscheho převzal inženýr Paul Einbeck. Proto se společnost 1. ledna 1889 přejmenovala na Accumulator-Fabrik Tudor'schen Systems Müller & Einbeck oHG.

Aby předešel konkurenčnímu boji ze stran společností Siemens a AEG, které v té době také vyráběly olověné baterie, snažil se Adolph Müller s nimi spolupracovat. Po uzavření smlouvy byla společnost 1. ledna 1890 začleněna do Accumulator-Fabrik Aktiengesellschaft (AFA) s kapitálovou účástí výše uvedených společností a za přispění Deutsche Bank. AFA byla účastníkem berlínské burzy od roku 1894. V roce 1897 přesunula své sídlo do Berlína.

V roce 1904 získala společnost Watt Accumulator-Werke AG, která vyráběla přenosné akumulátory ve svém závodě v Berlíně. Ty se používaly pro světelné baterie, telegrafy a signalizační zařízení. Závod se stal druhým nejvýznamnějším podnikem skupiny a obchodní společnost VARTA (distribuce, nabíjení a opravy přenosných akumulátorů) se stala světově proslulou.

Po první světové válce firmu AFA získal Günther Quandt a obchodní aktivity VARTY tak začaly rychle expandovat. Během druhé světové války byla firma důležitým výrobcem baterií a akumulátorů pro Wehrmacht, ponorky a Luftwaffe.^[4] Během této doby byli dělníky v továrnách AFA nuceně nasazení (především ze slovanských zemí), kteří pracovali v nelidských podmínkách.

Po válce přešla většina podílu Günthera Quandta ve společnosti VARTA na syna Herberta Quandta.

Protože se obchodní značka VARTA v desetiletích po druhé světové válce více prosazovala jako značka a koncept kvality, rozhodla valná hromada akciové skupiny v roce 1962 o přejmenování AFA na VARTA Aktiengesellschaft. V roce 1965 se sídlo společnosti přestěhovalo z Hagenu do Frankfurtu nad Mohanem.

V roce 1977 Herbert Quandt obchodní aktivity firmy VARTA AG rozdělil. Baterie a nakládání s plasty zůstaly pod VARTA AG, ale podnikání ve farmaceutické a speciální chemické oblasti bylo přeneseno do nové veřejné firmy Altana a elektrický byznys byl převeden do firmy CEAG. Quandtovy podíly ve VARTA AG připadly jeho třem dětem z druhého manželství, přičemž jeho další dvě děti ze třetího manželství dostaly podíl v Altaně a CEAG (a podstatný podíl v BMW).

V roce 2006 prodala VARTA AG všechny své operační divize a Quandtovi prodali své podíly. VARTA AG následně zahájila likvidaci svých zbývajících aktiv, smlouv, právních závazků a akcií. Přesto obchodní aktivity značky VARTA pokračují, leč jinde a v jiných rukách:

• Aktivity na poli spotřebních baterií byly prodány v roce 2002 firmě Rayovac (nyní zvané Spectrum Brands).
• Divize automobilových baterií byla v roce 2002 prodána firmě Johnson Controls.
• V roce 2006 koupily rakouské firmy V. E. Beteiligungs GmbH a Buy-Out Beteiligungs-Invest AG divizi malých průmyslových baterií.

V roce 2023 byla hlavním akcionářem společnosti VARTA AG švýcarská průmyslová skupina Montana Tech Components.

Výrobní závod v Hannoveru patří od roku 2019 společnosti Clarios Varta Hannover GmbH a vyrábí autobaterie pro osobní a nákladní automobily.

Varta AG vyrobila v roce 2022 přibližně 3 miliardy bateriových článků ve svých výrobních závodech v Ellwangenu, Nördlingen, Dischingenu a také v Rumunsku a Indonésii a je předním výrobcem baterií pro domácnost v Evropě.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku VARTA na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu VARTA na Wikimedia Commons
• varta.com – rozcestník firmy VARTA
• varta-automotive.com – automobilové baterie
• varta-microbattery.com – malé průmyslové baterie
• varta-consumer.com – spotřební baterie