Virgo (detektor)

Virgo
Logo
Logo
Pojmenován poKupa galaxií v Panně
OrganizaceEuropean Gravitational Observatory
MístoCascina
StátItálie
Souřadnice
Webová stránkahttp://www.virgo-gw.eu/
CommonsVIRGO
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Virgo je detektor gravitačních vln umístěný v Itálii u města Pisa. Byl postaven v roce 2000. Provozuje jej konsorcium EGO (European Gravitational Observatory)[1], které původně založily Itálie a Francie; později k nim přistoupily ještě Nizozemsko, Španělsko, Polsko a Maďarsko.

Prvním záznamem gravitačních vln byly 14. srpna 2017 vlny označované jako GW170814, které byly vyprodukovány srážkou dvou černých děr. Šlo o první vlny zachycené současně detektory LIGO a Virgo. O tři dny později následovala známější detekce GW170817, při níž byly poprvé zaznamenány vlny způsobené srážkou dvou neutronových hvězd – jevem označovaným jako kilonova.[2]

Charakteristika

Západní rameno detektoru

Detektor pracuje stejně jako známější americký detektor LIGO na principu porovnávání dvou identických laserových paprsků v interferometru. Je tvořen dvěma rameny o délce 3 km svírajícími pravý úhel. V nich jsou ve vakuu vyslány dva identické laserové paprsky, které se na konci ramen odrazí od zrcadel a v místě styku se v interferometru porovnají. V nerušeném prostoru by měly být jejich dráhy ideálně stejné a paprsky by tedy měly dorazit ve stejné fázi. Pokud však zařízením projdou gravitační vlny, délky obou ramen se nepatrně změní a paprsky se potkají fázově posunuté. Výsledný paprsek by tak měl mít jinou intenzitu než ve stavu bez gravitačních vln.

Detektor Virgo úzce spolupracuje s dvěma americkými detektory LIGO, protože jen kombinací všech tří měření je možné určit místo na obloze, odkud gravitační vlny přišly.[3]

Historie

V první fázi pozorování detektor Virgo nezachytil žádné gravitační vlny. Proto byl v roce 2011 odstaven a vylepšen: byl vybaven novými zrcadly, byla vylepšena jeho odolnost proti středním zemětřesením a bylo zvýšeno vakuum v prostoru, v němž se paprsek pohybuje. Citlivost detektoru tím vzrostla více než 10×. Do provozu byl uveden pod označením Advanced Virgo koncem roku 2016.[4] [5]

Odkazy

Reference

  1. Welcome to EGO - VIRGO web site. www.ego-gw.it [online]. [cit. 2020-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-20. 
  2. SRBA, Jiří. Dalekohledy ESO pozorovaly optický protějšek zdroje gravitačních vln. astro.cz. Česká astronomická společnost, 2017-10-16. Dostupné online [cit. 2017-11-05]. 
  3. The Virgo Collaboration [online]. European Gravitational Observatory, 2017 [cit. 2018-01-01]. Dostupné online. 
  4. Advanced Virgo [online]. European Gravitational Observatory, 2017 [cit. 2018-01-01]. Dostupné online. 
  5. Petr Kulhánek: LIGO a Virgo v novém kabátě. www.aldebaran.cz [online]. [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Logo-virgo.png
Autor: Virgo Pisa Group, Licence: CC0
Logo of the Virgo experiment
IGP9215.JPG
Autor: Jérôme Degallaix, Licence: CC0
View of the north arm of the Virgo detector
Virgo aerial view 01.jpg
Autor: The Virgo collaboration, Licence: CC0
Aerial view of the Virgo site showing the Mode-Cleaner building, the Central building, the 3km-long west arm and the beginning of the north arm. The other buildings include offices, workshops, computer rooms and the control room of the interferometer.