Vacovy

Vacovy
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecJanovice nad Úhlavou
OkresKlatovy
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel59 (2021)[1]
Katastrální územíVacovy (1,64 km²)
PSČ340 21
Počet domů20 (2011)[2]
Další údaje
Kód části obce29513
Kód k. ú.629511
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vacovy jsou malá vesnice, část města Janovice nad Úhlavou v okrese Klatovy. Nachází se asi 3 km na severovýchod od Janovic nad Úhlavou. Je zde evidováno 20 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 46 obyvatel.[4]

Vacovy je také název katastrálního území o rozloze 1,64 km2.[5]

Název

Nově vzniklá obec nesla jméno Waczow patrně po prvním vlastníkovi jménem Václav (zkráceně Váca, Wacza) a označuje „Václavův dvůr“. Jméno obce se v průběhu času postupně měnilo: Waczow, Watzow, Watzau, Vacov, Vacovy.

Historie

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Kaple na konci návsi

Vacovy vznikly patrně na přelomu 14. a 15. století. V berním rejstříku Plzeňského kraje z roku 1379 nejsou uváděny. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1421.[6] Potomci prvního vlastníka usedlosti po dobu, kdy na Vacovské usedlosti sídlili, užívali přídomek „z Waczow“ značící příslušnost k nižší šlechtě. Roku 1421 je zmiňován urozený pán Něpr z Waczow. Zemanský rod z Waczow majetek ve Vacovech na přelomu 15. a 16. století v souvislosti s hospodářským úpadkem nižší šlechty ztratil. Posledním příslušníkem rodu Vacovských, který si jako osoba panského stavu zachoval přídomek „z Vacova“ byl patrně Kobík[7] zmiňovaný roku 1510 coby jeden z hejtmanů (velitel vojenské posádky) na hlubockém panství, v té době vlastněném Vojtěchem z Pernštejna. V osmdesátých letech 15. století držel polovinu Vacova loupeživý rytíř Biely Jan z Oulohu. Po jeho smrti roku 1491 byla na jeho majetek včetně poloviny Vacova provolána odúmrť a majetek tento daroval král Vladislav Mikuláši Hercogovi z Vostrého. Roku 1492 byla odúmrť odvolána a majetek přešel na Janova bratra Svatoslava z Oulohu. Na počátku 16. století přešly Vacovy do vlastnictví města Klatov.

Roku 1547 byly Vacovy spolu s dalším klatovským majetkem konfiskovány, v rámci kompenzací po neúspěšném povstáním českých stavů proti králi Ferdinandu I. a následně dne 10. listopadu 1553 byly Vacovy připojeny k panství klenovskému a týneckému v majetku Jiříka Haranta z Polžic a Bezdružic. Další písemná zmínka o Vacovech je z roku 1555 ve smlouvě o prodeji pusté tvrze Tejnec[8] s poplužním dvorem a vesnicemi Tejnec a Vacovy mezi Jiříkem Harantem z Polžic a Bezdružic a Bořivojem Rochem z Otova (Útova). Ten dal roku 1575 postavit před Týncem a u Rozpáralky boží muka na paměť dávného vítězství křesťanů nad pohany. Ve Vacovech se v té době nacházelo 9 kmecích (poddanských) dvorů. V roce 1584 dědičky po zemřelém rytíři Bořivoji Rochovi Fronika Dorota, Anna Bechyňova, Benigna a Regina uznaly jeho dluh Janu Vidršpergárovi z Vidršperka na Lomci ve výši 1050 kop grošů míšenských a postoupili jemu a jeho nedospělým bratrům majetek zahrnující Vacovy (Vacovec), tvrz a ves Tejnec a další majetek. Jeho dcera Anna Eva pak roku 1624 majetek tento zapsala manželovi Vilému Albrechtovi Krakovskému z Kolovrat. Rodem Krakovských z Kolovrat byl majetek vlastněn po osm generací.

Na přelomu 17. a 18. století byla v obci postavena cihelna, která byla v provozu až do roku 1932 (zbourána 1959). V roce 1750 bylo ve vsi 10 hospodářských usedlostí. Roku 1869 měla obec 17 domů se 113 obyvateli.

Další fotografie

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 230. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-28. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 286. 
  7. Archivovaná kopie. alois-sassmann.wz.cz [online]. [cit. 2011-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-07. 
  8. Archivovaná kopie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2011-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-31. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vacovy - I. vojenské mapování 1768.jpg
I. vojenské mapování – josefské