Vahaneč

Vahaneč
Náves s rybníkem
Náves s rybníkem
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecVerušičky
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°8′24″ s. š., 13°7′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel24 (2021)[1]
Katastrální územíVahaneč (2,98 km²)
PSČ364 52
Počet domů17 (2021)[2]
Vahaneč
Další údaje
Kód části obce180301
Kód k. ú.780308
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vahaneč (německy Bohentsch) je malá vesnice, část obce Verušičky v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nachází se asi tři kilometry západně od Verušiček. Prochází tudy železniční trať Protivec–Bochov. Vahaneč je také název katastrálního území o rozloze 2,98 km².[3]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1237, kdy zde sídlil zeman Beneš z Vahanče. Po něm vesnice patřila dalším členů jeho rodu. V roce 1415 se uvádí Jiří ze Stebna, který někdy používal také přídomek z Vahanče. Z let 1437 a 1457 jsou první zmínky o vahanečské tvrzi, na které žili bratři Benjamín a Hanuš z Vahanče. Někdy po nich se panství dostalo do přímého držení pánů z Plavna.[4] Roku 1524 ji v zástavě držel Jindřich z Údrče a po něm jeho potomci, kterým patřila až do konce šestnáctého století. V roce 1599 panství koupil Jindřich Zumr z Herstošic a po jeho smrti bylo prodáno majitelům Knínic.[5] Od roku 1613 se majitelem stal Jáchym Libštejnský z Kolovrat, který Vahaneč připojil k Údrči, ale protože se zúčastnil stavovského povstání, byl mu po bitvě na Bílé hoře zabaven majetek. Vahaneč koupil Severin Thalon z Horštejna, za kterého se zdejší tvrz uvádí naposledy. V roce 1640 údrčské panství včetně Vahanče získal vévoda Jan Jindřich Sasko-Lauenburský a připojil je k toužimskému panství. Vahanečská tvrz potom jako nepotřebná beze zbytku zanikla.[4]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 190 obyvatel (z toho 97 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci a 186 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 145 obyvatel: devět Čechoslováků a 136 Němců. I tentokrát všichni byli římskými katolíky.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[8][9]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé1731741471681861901459466625025171724
Domy27292932323332252815138171617
Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy místních částí Hřivínov a Záhoří.

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Vahaneč byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Žlutice, ale v roce 1950 v okrese Toužim. Od roku 1965 je částí obce Verušičky v okrese Karlovy Vary. V roce 1950 k obci patřily Budov a Záhoří.[10]

Pamětihodnosti

Galerie

  • Kaple Panny Marie
    Kaple Panny Marie
  • Usedlosti na návsi
    Usedlosti na návsi
  • Usedlosti na návsi
    Usedlosti na návsi

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-28. 
  4. ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Vahaneč – tvrz, s. 375. 
  5. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Loketsko a Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze okolo Bochova, s. 39. 
  6. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 262. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 407. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  9. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 600, 48, 654. 
  11. ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Vahaneč, s. 164–165. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vahaneč 2016-08-19 Kaple.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: