Vahaneč

Vahaneč
	Náves s rybníkem
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Verušičky
Okres	Karlovy Vary
Kraj	Karlovarský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°8′24″ s. š., 13°7′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	24 (2021)
Katastrální území	Vahaneč (2,98 km²)
PSČ	364 52
Počet domů	16 (2011)
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Vahaneč
Další údaje
Kód části obce	180301
Kód k. ú.	780308
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vahaneč (německy Bohentsch) je malá vesnice, část obce Verušičky v okrese Karlovy Vary. Nachází se asi 3 km na západ od Verušiček. Prochází tudy železniční trať Protivec–Bochov. V roce 2011 zde trvale žilo 17 obyvatel.^[3]

Vahaneč je také název katastrálního území o rozloze 2,98 km².^[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1237, kdy zde sídlil zeman Beneš z Vahanče. Po něm vesnice patřila dalším členů jeho rodu. V roce 1415 se uvádí Jiří ze Stebna, který někdy používal také přídomek z Vahanče. Z let 1437 a 1457 jsou první zmínky o vahanečské tvrzi, na které žili bratři Benjamín a Hanuš z Vahanče. Někdy po nich se panství dostalo do přímého držení pánů z Plavna.^[5] Roku 1524 ji v zástavě držel Jindřich z Údrče a po něm jeho potomci, kterým patřila až do konce šestnáctého století. V roce 1599 panství koupil Jindřich Zumr z Herstošic a po jeho smrti bylo prodáno majitelům Knínic.^[6] Od roku 1613 se majitelem stal Jáchym Libštejnský z Kolovrat, který Vahaneč připojil k Údrči, ale protože se zúčastnil stavovského povstání, byl mu po bitvě na Bílé hoře zabaven majetek. Vahaneč koupil Severin Thalon z Horštejna, za kterého se zdejší tvrz uvádí naposledy. V roce 1640 údrčské panství včetně Vahanče získal vévoda Jan Jindřich Sasko-Lauenburský a připojil je k toužimskému panství. Vahanečská tvrz potom jako nepotřebná beze zbytku zanikla.^[5]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 190 obyvatel (z toho 97 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci a 186 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.^[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 145 obyvatel: devět Čechoslováků a 136 Němců. I tentokrát všichni byli římskými katolíky.^[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů^[9]
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	173	174	147	168	186	190	145	94	66	62	50	25	17	17
Domy	27	29	29	32	32	33	32	25	28	15	13	8	17	16
Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy místních částí Hřivínov a Záhoří.

Pamětihodnosti

Památkově chráněná kaple Panny Marie z osmnáctého století^[10]
Lidový patrový dům (bývalé čp. 11) s kamenným přízemím, hrázděným patrem a laťovým šalovaným štítem^[10]

Galerie

Kaple Panny Marie
Usedlosti na návsi
Usedlosti na návsi

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 276.
↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-28.
↑ ^a ^b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Vahaneč – tvrz, s. 375.
↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Loketsko a Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze okolo Bochova, s. 39.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 262.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 407.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
↑ ^a ^b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Vahaneč, s. 164–165.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vahaneč na Wikimedia Commons
Katastrální mapa katastru Vahaneč na webu ČÚZK

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[sldb2011-3] Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 276.

[Katastr-4] Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-28.

[belohlavek-5] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Vahaneč – tvrz, s. 375.

[sedlacek-6] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Loketsko a Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze okolo Bochova, s. 39.

[sldb1921-7] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 262.

[sldb1930-8] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 407.

[sldb-9] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.

[poche-10] Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Vahaneč, s. 164–165.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

Navigation

Navigace

Tématické portály