Vakcína CureVac proti covidu-19

Vakcína CureVac proti covidu-19
Název (INN)zorecimeran (angličtina)
Kódy
Číslo CAS2432957-15-6
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vakcína CureVac proti covidu-19 je kandidátní vakcínou proti covidu-19 vyvinutá německou firmou CureVac a Koalicí pro inovativní epidemickou připravenost. Jde Jde o RNA vakcínu, podobnou jako je vakcína Pfizer–BioNTech nebo vakcína Moderna proti covidu-19. Od dubna 2021 probíhá Fáze III klinických studií. Navrhovaný mezinárodní nechráněný název je zorecimeran a navrhované obchodní jméno CVnCoV[1]. V únoru 2021 zahájila Evropská léková agentura průběžný přezkum vakcíny.[2]

Vakcína vykázala v klinických studiích III. fáze nepříliš uspokojivé výsledky s 47% účinností.[3] V říjnu 2021 CureVac stáhl svou žádost o předběžný přezkum vakcíny u Evropská léková agentury a oznámil, že zaměří své úsilí na jiný program vývoje vakcín.[4][5]

Princip

Jedná se o RNA vakcínu (mRNA),[6] kdy molekula mRNA je předpisem pouze pro výrobu hrotového proteinu (bílkoviny) v buňkách očkovaného organizmu (neinteraguje s DNA v jádře buňky – lidským genomem). Právě pomocí hrotového proteinu virus infikuje buňku, a protože se jedná o povrchový protein, je podle něj možné virus identifikovat. Toho se využívá při očkování – imunitní systém očkovaného se naučí rozlišovat skutečný virus a při infekci proti němu vyvolat imunitní reakci.

Tato vakcína používá nemodifikovanou mRNA, čímž se liší od vakcíny Pfizer–BioNTech proti covidu-19 a vakcíny Moderna proti covidu-19, které obě používají nukleosidem modifikovanou RNA.[7]

Nakládání

Vakcíny mRNA vyžadují důkladné chlazení (zajištěný řetězec chladu) během výroby, distribuce a skladování.

Vakcína je stabilní minimálně 3 měsíce při teplotě 5 °C, protože nemodifikovaná mRNA je méně citlivá na hydrolýzu.[8]

Výroba a dodávky

Německá společnost CureVac podepsala 6. července 2020 s Evropskou investiční bankou smlouvu o půjčce ve výši 75 milionů eur na vývoj a velkovýrobu očkovacích látek.

Na základě předběžné dohody o nákupu mezi Evropskou unií a CureVacem (smlouva z 19. listopadu 2020), mohly členské státy EU pořídit až 225 milionů dávek očkovací látky (s možností zažádat o dalších až 180 milionů dávek) ve chvíli, kdy by se prokázala bezpečnost a účinnost vakcíny. CureVac plánoval vyrobit 300 milionů dávek vakcíny v roce 2021, v roce 2022 až 600 milionů dávek.[9] Smlouva byla vypovězena v říjnu 2021 po stažení vakcíny z předběžného přezkumu u Evropské lékové agentury.[5]

Klinický výzkum

Fáze I-II

V listopadu 2020 společnost CureVac oznámila výsledky klinické studie fáze I-II, že tato vakcína byla dobře tolerována, bezpečná a vyvolala silnou imunitní odpověď.[10]

Fáze III

V prosinci 2020 zahájil CureVac klinickou studii fáze III s 36 500 účastníky.

V únoru 2021 zahájila Evropská léková agentura průběžný přezkum vakcíny.[2] Ten samý přezkum započal v dubnu 2021 ve Švýcarsku.[11]

Společnost Bayer poskytne klinickému hodnocení podporu a mezinárodní logistiku pro fázi III a může se podílet na případné výrobě, pokud se vakcína ukáže jako bezpečná a účinná.[12]

Vakcína vykázala v klinických studiích III. fáze nepříliš uspokojivé výsledky s 47 % účinností.[3] Podle podrobnějších výsledků se v testované skupině (228 pacientů) objevilo 15 variant viru. V 51 % případů šlo o varianty vyvolávající obavy (VOC), v 35 % varianty vyvolávající zájem (VOI), v 11 % o další varianty a pouze v 3 % o původní variantu viru. Za všechny věkové skupiny byla prokázána 48 % účinnost proti onemocnění. Ve věkové skupině 18 až 60 let byla šlo o 53 % účinnost proti onemocnění, 77% účinnost proti střednímu a těžkému průběhu nemoci. Hospitalizace ani úmrtí se v této věkové skupině nevyskytly.[13]

V říjnu 2021 CureVac stáhl svou žádost o předběžný přezkum u Evropská léková agentury a oznámil, že zaměří své úsilí na jiný program vývoje vakcín.[4][5]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku CureVac COVID-19 vaccine na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Celonic and CureVac Announce Agreement to Manufacture over 100 Million Doses of CureVac’s COVID-19 Vaccine Candidate, CVnCoV. CureVac [online]. 2021-03-30 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Léková agentura začala s hodnocením německé vakcíny CureVac. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b CureVac fails in pivotal COVID-19 vaccine trial with 47% efficacy. Reuters [online]. 2021-06-16 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b EMA ukončila rolling-review vakcíny proti covid-19 společnosti CureVac AG, Státní ústav pro kontrolu léčiv. www.sukl.cz [online]. [cit. 2021-11-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c ZIMMER, Carl. CureVac has withdrawn its Covid vaccine application to European regulators.. The New York Times. 2021-10-12. Dostupné online [cit. 2021-11-22]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  6. ↑ Americké mRNA vakcíny uspěly díky kvalitě, ale pomohla jim i náhoda. Ty čínské měly smůlu. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ DOLGIN, Elie. COVID-19 vaccines poised for launch, but impact on pandemic unclear. Nature Biotechnology. 2020-11-25. Dostupné online [cit. 2021-05-12]. DOI 10.1038/d41587-020-00022-y. (anglicky) 
  8. ↑ CureVac Q&A: resolving cold-chain logstics of Covid-19 mRNA vaccines. www.pharmaceutical-technology.com [online]. [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Další vakcína na cestě. CureVac a Bayer chtějí zrychlit papírování. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ CureVac’s Covid-19 vaccine induces immune response in study. www.clinicaltrialsarena.com [online]. [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ STAFF, Reuters. CureVac starts review process in Switzerland for COVID-19 vaccine hopeful. Reuters. 2021-04-19. Dostupné online [cit. 2021-05-12]. (anglicky) 
  12. ↑ Bayer chce vyrábět vakcínu od firmy CureVac. České Noviny [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  13. ↑ CureVac Final Data from Phase 2b/3 Trial of First-Generation COVID-19 Vaccine Candidate, CVnCoV, Demonstrates Protection in Age Group of 18 to 60. CureVac [online]. 2021-06-30 [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. (anglicky)