Valachov
Přírodní památka Valachov | |
---|---|
IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
(c) Rob Lavinsky, iRocks.com – CC-BY-SA-3.0 Slavíkit z oblasti Valachova | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 29. listopadu 1977 |
Vyhlásil | Krajský národní výbor Středočeského kraje |
Nadm. výška | 320–410[1] m n. m. |
Rozloha | 2,97 ha[2][3] |
Správa | AOPK ČR – RP Střední Čechy |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Rakovník |
Umístění | k. ú. Hracholusky nad Berounkou |
Souřadnice | 50°1′6,6″ s. š., 13°46′28,56″ v. d. |
Další informace | |
Kód | 656 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Valachov je vrchol v Plaské pahorkatině a stejnojmenná přírodní památka v katastrálním území Hracholusky nad Berounkou v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Lokalita se nachází na území chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko jihovýchodně od vsi Skřivaň. Předmětem ochrany jsou pozůstatky po těžbě kamenečných břidlic s výskytem sekundárních minerálů síry.[1]
Historie
První písemná zmínka o těžbě na Valachově pochází z roku 1543, kde se na vrchu těžily rudy olova.[4] V letech 1871–1872 se ve svahu Valachova těžil pyrit, jehož ložisko se nachází na rozhraní černých břidlic a spilitu. Surovina se upravovala přímo v údolí, kde stával parní drtič rudy a kovárna určená k opravám a ostření nástrojů. Získaný pyrit se odvážel k dalšímu zpracování do Kolína. Těžbu ukončila povodeň roku 1872, která zničila provozní zařízení.[5]
V roce 1926 zde Rudolf Jirkovský a F. Ulrich identifikovali nový druh minerálu, který pojmenovali na počest Františka Slavíka slavíkit.[5]
Chráněné území vyhlásil krajský národní výbor Středočeského kraje s účinností od 21. listopadu 1977.[1]
Přírodní poměry
Kopec Valachov (413 m n. m.) se nalézá v geomorfologickém celku Plaská pahorkatina, podcelku Kralovická pahorkatina, okrsku Radnická vrchovina a podokrsku Skryjská vrchovina.[6] Kopec je ze tří stran obtékán Tyterským potokem.[7] Chráněná lokalita se nachází na západním svahu Valachova.
Geologie
Jádrem kopce je kra tvořená drobami a pyritickými břidlicemi, které ve vrcholové části překrývá spilit.[8] Předmětem ochrany je mineralogické naleziště s výskytem sekundárních minerálů vznikajících oxidací pyritu a typová ukázka pyritických břidlic blovického souvrství neoproterozoika.[9] Po důlní činnosti se dochovaly dvě štoly dlouhé deset a čtrnáct metrů a ve spodní třetině svahu vytěžená hlušina. Poblíž vrcholu kopce se nachází osmnáct metrů hluboká šachta, která souvisí nejspíše se středověkou těžbou olova.[8]
Naleziště tvoří těžební komory po těžbě kamenečných břidlic. Vyskytují se v nich minerály vznikající rozkladem kyzů a příbuznými procesy. Patří k nim slavíkit, který tvoří žlutozelené povlaky a kůry. Dále byly na lokalitě nalezeny minerály copiapit, hisingerit, jarosit,[5] halotrichit, melanterit, fibroferit, natrojarosit, szomolnokit, sádrovec a čermíkit.[10]
Flóra a fauna
Svah s chráněným územím porůstají zbytky borového lesa a zakrslých tolitových doubrav.[8] Na skalních výchozech roste netřesk výběžkatý pravý (Jovibarba globifera subsp. globifera) a ve střední části území ojediněle také jalovec obecný (Juniperus communis). Oba druhy patří k předmětu ochrany.[9]
V přírodní památce je doložen výskyt pavouků skálovky pustinné (Zelotes puritanus) a skálovky malé (Zelotes exiguus).[11] V okrajových částech území se vyskytuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a po celé ploše ropucha obecná (Bufo bufo). Z plazů v chráněném území žijí ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix) a pravděpodobně také zmije obecná (Vipera berus).[8]
V blízkosti chráněného území hnízdí silně ohrožení kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) a včelojed lesní (Pernis apivorus). Přímo v přírodní památce bylo prokázáno hnízdění výra velkého (Bubo bubo). Štoly využívají k zimování netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus) a netopýr řasnatý (Myotis nattereri). Po celé ploše území se běžně vyskytuje veverka obecná (Sciurus vulgaris).[8]
Přístup
Kolem lokality podél její západní a severní hranice vede žlutě značená turistická stezka, která směřuje z Novosedel po proudu Tyterského potoka až k rozcestí V Potocích, odkud lze dále pokračovat po červené značce do Nezabudic nebo po neznačené cestě sejít k hostinci U Rozvědčíka na levém břehu Berounky.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Valachov [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ Plán péče o přírodní památku Valachov na období 2015–2023 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2016–01–27 [cit. 2022-12-28]. S. 7. Dále jen Plán péče (2015–2023). Dostupné online.
- ↑ a b c ŽÁK, Karel; MAJER, Martin; HŮLA, Petr; CÍLEK, Václav. Křivoklátsko. Příběh královského hvozdu. Praha: Dokořán, 2016. 316 s. ISBN 978-80-7363-762-0. S. 150–152.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 79 s. ISBN 80-7011-913-6. OCLC 1001471218 (česky, anglicky)
- ↑ a b Seznam. Přírodní památka Valachov [online]. mapy.cz [cit. 2018-11-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Plán péče (2015–2023), s. 5.
- ↑ a b Plán péče (2015–2023), s. 4.
- ↑ PROKOP, Jiří. Sedimentogenní mineralizace ČR a její lokality. Vybrané minerály a lokality zvětralin. Minerály kvartérního zvětrávání [online]. Brno: Masarykova univerzita [cit. 2018-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Plán péče (2015–2023), s. 6.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Valachov na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Shiny green button/marker widget.
(c) Rob Lavinsky, iRocks.com – CC-BY-SA-3.0
Slavíkite
- Locality: Valachov Hill, Skřivaň, Central Bohemia Region, Bohemia (Böhmen; Boehmen), Czech Republic (Locality at mindat.org)
- Size: 5.1 x 4.1 x 2.8 cm.
- Slavikite is a rare hydrated Sodium, Magnesium, Iron Sulfate, and specimens from the type locality are certainly not commonly available. This piece from the Richard A. Kosnar collection features classic pale yellow color Slavikite masses on matrix.