Valamir

Valamir
ostrogótský král
Doba vlády447 – 465
Titulyostrogótský král
Narození420?
Úmrtí465?
Panonie
PředchůdceThorismund
NástupceTheodemir
RodOstrogóti
Dynastieamalská
OtecVandalarius
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valamir (420?– 465?) byl v 5. století král germánského kmene Ostrogótů z amalské dynastie. Byl synem Vandalariuse.[1] Měl bratry Theodemira a Vidimira[2]. Jeho synovec byl Theodorich Veliký. Vládl území bývalé římské provincie Panonie, kterou Římané v roce 433 podstoupili Hunům. Po bitvě na řece Nedao v roce 454 území Panonie poražení Hunové opustili. Vítězstvím si Valamir upevnil kontrolu nad velkou skupinou Gótů[3] i nad územím Panonie. Králem Ostrogótů byl od roku 447 až do své smrti někdy okolo roku 465.

Původně jako vazal a spojenec hunského vůdce Attily se účastnil v roce 451 bitvy na Katalaunských polích. Po porážce v této bitvě a smrti Atilly se chtěl stejně jako ostatní germánské kmeny osamostatnit a získat nezávislost na Hunech, a tak se obratil proti bývalému spojenci a společně s germánskými kmeny Huny v bitvě na řece Nedao porazil. Hunský vládce Ellak, syn Atilly padl a Hunové z Panonie ustoupili. Bitvy se účastnili kromě Ostrogótů i Gepidové, Herulové, Rugiové, Skirové a Svébové. Měli i podporu římského impéria.[4]

V roce 459 Ostrogóti neobdrželi obvyklý roční poplatek od Římanů. Valamir a jeho bratři proto zaútočili na římskou provincii Illyricum 459–462. Římský císař Leon poté souhlasil s poplatkem Gótům ve výši 300 liber zlata ročně.

V roce 464 či 465 Valamir při nájezdu Skirů spadl z koně a při pádu se zabil.[5]

Reference

  1. ↑ WOLFRAM, Herwig. The Roman Empire and Its Germanic Peoples. [s.l.]: University of California Press, 7. listopadu 1997. 384 s. Dostupné online. ISBN 978-0520085114. S. 24. (anglicky) 
  2. ↑ Herwig Wolfram, The Roman Empire and Its Germanic Peoples str. 140
  3. ↑ HEATHER, Peter. The fall of the Roman Empire. A new history. Paperback 2006. Oxford University Press: Pan Books, 2007. ISBN 978-0195325416. S. 356–357. (anglicky) 
  4. ↑ BURY, J. B. History of the Later Roman Empire, Vol. 2: From the Death of Theodosius I to the Death of Justinian: 002. [s.l.]: Dover Publications, 2013. 514 s. Dostupné online. ISBN 0486203999. S. 296. (anglicky) 
  5. ↑ MARTINDALE, J. R. The Prosopography of the Later Roman Empire: Volume 2, AD 395-527. [s.l.]: Cambridge University Press, 1980. 1355 s. ISBN 978-0521201599. S. 1135–1136. (anglicky)