Valdštejnská lodžie
Valdštejnská lodžie | |
---|---|
Základní informace | |
Architekt | Nicolò Sebregondi |
Výstavba | 17. století |
Stavebník | Albrecht z Valdštejna |
Současný majitel | Město Jičín |
Poloha | |
Adresa | Jičín, Česko |
Souřadnice | 50°26′58,37″ s. š., 15°22′42,44″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | 24168/6-1030 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Park Libosad s letohrádkem Valdštejnská loggie a Valdickou oborou) |
Web | valdstejnskalodzie.cz |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Valdštejnská lodžie stojí na okraji Sedliček, části města Jičína, se kterým je spojena 2 km dlouhou lipovou alejí.
Historie
Doba Albrechta z Valdštejna
Až do počátku 17. století bývala pod vrchem Zebín pouze obora. Ve dvacátých letech 17. století se zde však Albrecht z Valdštejna rozhodl vybudovat také příměstské reprezentační sídlo s rozsáhlými zahradami, jako součást velkolepé přestavby Jičína na vévodskou rezidenci.[1] Plánované zahrady i samotný letohrádek snad mohly v mnohém připomínat souběžně budovanou pražskou Valdštejnskou zahradu. Dominantním prvkem celého komplexu je monumentální stavba samotné Lodžie, v přední části sloužící jako sala terrena, v zadní části nabízející komfort příměstské vily. Za Lodžií se nachází čestný dvůr, sloužící původně jako hospodářské zázemí. Před Lodžií se potom rozkládají samotné zahrady. Měly být geometricky uspořádané a vybavené nejrůznějšími prvky manýristické i raně barokní zahradní architektury - nacházet se tu zřejmě měly fontány, grotty nebo velký bazén. Na stavbě se podílelo několik architektů - Andrea Spezza, Niccolo Sebregondi, Giovanni Pieroni[1][2] - pro nedostatek písemných pramenů je však obtížné určit, který z nich měl na stavbě letohrádku největší zásluhy.
Lodžie byla vybudována nejen jako svébytný komplex, ale také jako součást celku většího. Leží totiž na ose Valdštejnovy barokní komponované krajiny, která v jeden celek spojovala vrch a stejnojmenný hrad Veliš (později zbořený), město Jičín a kartuziánský klášter ve Valdicích. Tato osa měla být mezi Jičínem a Valdicemi ještě zdůrazněna velkolepou čtyřřadou lipovou alejí. Vysázená však byla pouze část mezi Jičínem a Lodžií, poslední necelý kilometr aleje zůstal nerealizovaný.[2][3]
Areál "valdického casina", jak ho sám Valdštejn nejčastěji jmenoval,[2] měl tedy skýtat klidné útočiště pro vévodův odpočinek, ale i nabízet reprezentativní prostory pro neformální jednání či pořádání barokních slavností.[zdroj?]
Podobně jako celá řada dalších valdštejnských staveb na Jičínsku však nebyla Lodžie nikdy dokončena. Zejména to platí o interiéru hlavního objektu, kde nebyla vybudována horní patra a také veliké oválné točité schodiště. Po Valdštejnově smrti v roce 1634 zůstal celý objekt na dlouhou dobu prakticky opuštěný a nedokončený.[4]
Pozdější vývoj
Na přelomu 18. a 19. století byla na příkaz Ferdinanda Trauttmansdorffa Lodžie částečně dokončena a přetvořena na klasicistní letohrádek. Rekonstrukce však rezignovala na zpřístupnění horních pater i na původně zamýšlené monumentální schodiště.[4]
V roce 1813 se zde konaly slavnosti pro císaře Františka I., který v Jičíně a okolí spolu s ruským carem Alexandrem I. a pruským králem Fridrichem Vilémem III. vyjednával vznik nové protinapoleonské koalice.[5]
Lodžii jako klasicistní letohrádek však Trauttmansdorffové příliš nevyužívali a celý objekt brzy začal opět pustnout a chátrat. Ve 30. letech tak projevilo o areál zájem město Jičín a v roce 1936 ho, spolu s přilehlou oboru a bažantnicí, odkoupilo. Libosad se stal populárním cílem vycházek, byla v plánu rekonstrukce areálu, nakonec se ale uskutečnily pouze drobné úpravy.[4]
V následujících desetiletích nebyl areál nijak systematicky využíván ani opravován. Části Čestného dvora byly využívány pro čistě technické účely, např. skladování zemědělských strojů, interiéry hlavní budovy byly veřejnosti nepřístupné a postupně se zhoršoval celkový stav památky, který v 90. letech začal být skutečně alarmující.[6]
Současnost
V posledních letech probíhají postupné rekonstrukce, které umožnily areál otevřít veřejnosti. Čestný dvůr i Lodžie dostaly nové střechy, Lodžie také fasádu. Opravena a nově vydlážděna byla také terasa a schodiště, zrekonstruovány byly tarasní zdi Libosadu a interiéry celé jihozápadní poloviny Čestného dvora a další rekonstrukce by měly následovat.[7]
Památka je stále v majetku města, provozovatelem je Valdštejnské imaginárium, z. ú. V roce 2015 byla v jihozápadní části Čestného dvora otevřena kavárna Café Loggie. Celý areál je během roku dějištěm pravidelných kulturních akcí, využívajících netradiční snovou atmosféru zapomenutého letohrádku.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ a b ULIČNÝ, Petr. Architektura Albrechta z Valdštejna. Italská stavební kultura v Čechách v letech 1600-1635.. Praha: [s.n.], 2018. ISBN 978-80-7422-564-2..
- ↑ a b c GOTTLIEB, Jaromír. Jičín – Valdštejnovo pole neválečné. Teze a poznámky k problematice plánování jičínské raně barokní aglomerace v letech 1621 – 1634.. Jičín: [s.n.], 2015.
- ↑ HÁJEK, Pavel. Česká krajina a baroko. Urbanismus českého baroka na příkladu města Jičína a jeho okolí.. Praha: [s.n.], 2003.
- ↑ a b c MENCL, Jaroslav. Historická topografie města Jičína. Jičín: [s.n.], 1948.
- ↑ FRANCEK, Jindřich. Dějiny jičína. Praha: [s.n.], 2010.
- ↑ Co s ní? - lodžie duben 1996. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Vyrazili jsme na Cestu Valdštejnských architektů: Rozhovory: Jičín. www.mujicin.cz [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Kalendárium | Valdštejnská lodžie. valdstejnskalodzie.cz [online]. [cit. 2019-09-22]. Dostupné online.
Literatura
- FRANCEK, Jindřich. Dějiny Jičína. Praha 2010.
- FUČÍKOVÁ, Eliška, ed. – ČEPIČKA, Ladislav, ed.: Valdštejn: Albrecht z Valdštejna Inter arma silent musae? Praha 2007.
- GOTTLIEB, Jaromír. Jičín – Valdštejnovo pole neválečné. Teze a poznámky k problematice plánování jičínské raně barokní aglomerace v letech 1621–1634. Jičín 2015.
- HÁJEK, Pavel. Česká krajina a baroko. Urbanismus českého baroka na příkladu města Jičína a jeho okolí. Praha 2003.
- MENCL, Jaroslav. Historická topografie města Jičína. Jičín 1948.
- NAVRÁTIL, Ivo, ed. Valdštejnská loggie a komponovaná barokní krajina okolí Jičína: sborník referátů z vědecké konference. Semily 1997.
- ULIČNÝ, Petr. Architektura Albrechta z Valdštejna. Italská stavební kultura v Čechách v letech 1600-1635. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 1358 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-564-2.
- ULIČNÝ, Petr. Valdštejnovo casino u Jičína. Průzkumy památek. 2003, roč. X, čís. I, s. 121–144. Dostupné v rámci WikiProjektu Knihovna. ISSN 1212-1487.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Valdštejnská lodžie na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Valdštejnská lodžie u Jičína, kudyznudy.cz
- Valdštejnská lodžie Archivováno 2. 11. 2013 na Wayback Machine., mesto-jicin.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Aleš CZ, Licence: CC BY-SA 4.0
Valdštejnská lodžie v Jičíně s novou zelenou fasádou
Autor: Lukáš Kalista, Licence: CC BY-SA 3.0
Valdštejnské lodžie v Libosadu