Valdštejnská skála

Valdštejnská skála Waldstein (Lesní kámen)
Valdštejnská skála na jihozápadním úbočí Bučiny v Lužických horách. Uprostřed nejvyššího bloku je patrný kříž
Geomorfologický tvar	skalní bloky
Nadřazená jednotka	Lužické hory, Kytlická hornatina
Stát	Česko Česko
Valdštejnská skála
Horniny	pískovec
Povodí	Kamenice
Souřadnice	50°49′46″ s. š., 14°34′14″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valdštejnská skála (původním německým názvem Waldstein, v překladu Lesní kámen) je pískovcový skalní útvar na úbočí kopce Bučina (538^[1] m n. m.) v Lužických horách, v centrální části stejnojmenné chráněné krajinné oblasti. Skála se nachází na okraji katastrálního území obce Svor, přímo na hranici okresů Česká Lípa a Děčín, tj. Libereckého a Ústeckého kraje.^[2]

Geografie

Valdštejnská skála, tvořená čtyřmi mohutnými bloky železitého pískovce, leží na území Kytlické hornatiny, která je geomorfologickým podcelkem Lužických hor. Skála, která se tyčí z dolní části jihozápadního svahu Bučiny v nadmořské výšce přibližně 500 metrů, náleží do povodí řeky Kamenice, která pramení necelý jeden kilometr severně od tohoto místa.^[2] Vody z pramenů a potoků, které obtékají skálu, napájejí Hraniční rybník (dříve nazývaný podle skály Waldsteinteich), jehož východní břehy jsou od Valdštejnské skály vzdáleny sotva osm desítek metrů.^[2][3]

Historie

Pojmenování „Valdštejnská skála“ vzniklo po roce 1945 v důsledku chybného překladu původního názvu Waldstein (Lesní kámen).^[4]

U Valdštejnské skály se v dřívějších dobách setkávaly hranice tří severočeských panství - kamenického (českokamenického), zákupského a sloupského. Obdobné místo v Lužických horách, kde se dotýkaly hranice tří panství, v tomto případě kamenického, tolštejnsko-rumburského a zákupského, leží zhruba o 1100 metrů vzdušnou čarou severněji od Valdštejnské skály pod vrcholem Jelení skály (Konopáče) a bývalo označeno tzv. Třípanským sloupem. V lese na západním úpatí Bučiny mezi skálou a Hraničním rybníkem se dochovalo několik historických hraničních kamenů z přelomu 18. a 19. století, na nichž jsou vytesána počáteční písmena panství - „K“ jako Kamnitz (Česká Kamenice) a „R“ jako Reichstadt (Zákupy).^[4]

Rytiny na skále

Nejpozoruhodnější na Valdštejnské skále je velké množství různých rytin, z nichž mnohé jsou zjevně i několik set let staré, neboť se o nich zmiňuje už hraniční protokol z roku 1555.^[4] Jedná se o letopočty, iniciály, četné značky a symboly, jejichž původ mnohdy nebyl objasněn. Nejstarším letopočtem, který je vyryt v dolní části východního skalního bloku, je rok 1534.^[4] Dále jsou zde zřetelné letopočty 1699, 1741 nebo 1888. Nejvýraznějším vyobrazením, umístěným na čelní stěně nejvyššího, centrálního skalního bloku, je velký kříž, pod nímž je znázorněn znak Svatého stolce - štít se zkříženými klíči. Na stěnách se vyskytuje několik iniciál, například u letopočtu 1699 je to „G. H.“ a u roku 1741 iniciály „B. F. M.“ Nejzáhadnější je množství znaků a značek, o jejichž původu existují různé domněnky. Podle těchto hypotéz by se například mohlo jednat o kamenické značky, některé další rytiny bývají považovány za znamení vlašských prospektorů, kteří ve zdejších horách hledali drahé kameny a vzácné kovy.^[4]

• 

  Nejstarší letopočet je z roku 1534

• 

  Detail skály s letopočty 1699 a 1888

• 

  Velký kříž a znak Svatého stolce

• 

  Rytiny poháru a dalších neurčených znaků

• 

  Různé značky a znak Svatého stolce (nahoře)

Odkazy

Reference

Literatura

• KŘIVÁNEK, Rostislav. Lužické hory a Žitavské hory - neobjevený klenot pohraničí. 1. vyd. Prysk: DMO Lužické a Žitavské hory, z. s. 62 s. Dostupné online. Kapitola Českokamenicko: Mlýny a Kytlice, s. 8. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Valdštejnská skála na Wikimedia Commons

• Popis skály a detailní dokumentace rytin na polském cestovatelském blogu (polsky)