Valdštejnská zahrada

Valdštejnská zahrada
Lokalita	Malá Strana, Praha, Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°5′24″ s. š., 14°24′27″ v. d.
Nadmořská výška	191 m
Kód památky	38965/1-516 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Valdštejnský palác)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valdštejnská zahrada je jedna z nejvýraznějších staveb českého raného baroka. Nachází v Praze na Malé Straně a je součástí areálu Valdštejnského paláce, sídla Senátu Parlamentu České republiky. Veřejně přístupná zahrada v italském stylu členěná stříhanými živými ploty je vybavena vodními prvky (bazén, kašny), sochařskou výzdobou, grottovou stěnou a monumentální salou terrenou. Příležitostně se zde konají koncerty a výstavy.

Historie

Zahrada byla budována souběžně se stavbou paláce a původně byla komponována v italském stylu. Její členění bylo zřejmě podobné čtvercovému dělení zahrady ve Valdicích u Jičína. Již v této době byl její součástí rybníček, v jehož středu nebyl ostrůvek se sochami, ale pravděpodobně fontána. V 18. století byla zahrada pozměněna do přírodnější formy a po rekonstrukcích v 50. a 90. letech 20. století se její vzhled přiblížil k původnímu pojetí.

Popis

Vzhledem k prostorovým možnostem je zahrada členěna do několika částí. Na východní straně je dominantní sala terrena, na opačné straně zaujme rybníček s umělým ostrovem a Herkulovou sochou.

Bohatá zeleň je doplněna třemi kašnami, kopiemi původních Vriesových soch (Adónis a Venuše, Apollón, Bacchus, Kráčející kůň a Kůň s hadem, Neptun, Láokoón a jeho synové, Zápasníci) a reliéfními vázami. Většina původních soch v zahradě byla součástí Valdštejnovy sbírky, některé kopie byly do zahrady umístěny nově ve 20. století a pocházejí i z jiných než Valdštejnových sbírek. Pozdně barokní kamenné sochy Apollóna, Diany a Hérakla byly do zahrady umístěny kolem poloviny 18. století. Na jižní stěně je unikátní umělá krápníková stěna s grottami (jeskyněmi) a voliéra pro exotické ptactvo.^[1] Zahradou se volně pohybují pávi, ve voliéře jsou dva páry výrů, v rybníčku je chováno množství rozmanitých druhů ryb včetně barevných kaprů a hnízdí zde volně žijící divoké kachny a slípka zelenonohá. V zahradě jsou také zajímavé druhy stromů (např. magnólie, fíkovník, mišpule, viz infodeska).

Každého návštěvníka zahrady upoutá především sala terrena. Trojosá kolosální otevřená stavba, odpovídající svou výškou Hlavnímu sálu, neměla v době vzniku a ani později obdoby. Charakter její výzdoby se shoduje s výzdobou ostatních prostor paláce. Strop je ozdoben freskami, dělenými do tří sekvencí řeckého Olympu: uprostřed Zeus s Herou a Venuší, na jižní straně bohové Trójanů a na severní bohové Helénů. Medailony kolem Olympu znázorňují hrdiny Trójské války, jejíž tematika je i ve třech lunetách na čelní stěně. Na výzdobě se podíleli Marcantonio Canevalle, Galli a pravděpodobně i Baccio del Bianco za účasti svých pomocníků. Dveře v jižní boční stěně zpřístupňují umělou jeskyni s krápníky a fontánu – tzv. grottu v prostoru kruhového půdorysu v přízemí pod Audienční síní.

Výzdoba Valdštejnské zahrady

Uměleckou výzdobu Valdštejnské zahrady svěřil Valdštejn někdejšímu císařskému sochaři Rudolfa II. Adrianu de Vries. Ten vytvořil unikátní soubor soch, sousoší a kašen spojující pozoruhodnou estetiku manýristického typu s dynamikou nastupujícího baroka. Sochy byly v roce 1648 uloupeny švédskými vojsky a spolu i s jinými sochařovými díly přemístěny do zahrad královského paláce v Drottningholmu. Teprve v letech 1910–1913 byly pořízeny jejich kopie (postrádající Vriesovo mistrovské cizelování) a zahrada jimi byla dozdobena (v dnešním uspořádání) při rekonstrukci po roce 1953.^[2]

Vriesův početný soubor, zastoupený alespoň v kopiích, je důležitou ukázkou kovoliteckých koncepcí ve velkém měřítku, které u nás budou v následující době 17. století vzácností. Zároveň jde o díla pevně spojená s architektonicky řešenými fontánami, také však o první volné sochy na prostranství. Všechny jsou projevem vědomé návaznosti na antiku, ale i v hybné formě aktů, modelovaných pro pohledy z různých stran. Vzhledem k okolnímu prostoru je autor komponoval do šíře a nikoli protáhle do výše. Tím a mohutnou plasticitou se odlišují od jeho raného díla a prací pro Rudolfa II.

Nizozemský sochař Adrian de Vries, odchovaný florentským manýrismem, se dobral ve svém pozdním díle výtvarných úkolů typických pro barokní skulpturu, a to jak smyslovostí a robustností svých skupin, tak i jejich hybností v prostoru.

• 

  Venuše a Adónis

• 

  Apollón

• 

  Neptun

• 

  Bacchus

• 

  Láokoón a synové

• 

  Zápasníci

• 

  Bronzová váza

Současnost

• Valdštejnská zahrada je volně přístupná od 1. 4. do 31. 10., a to od 7–19 h, o víkendech a svátcích od 9–19 h.
• V sale terreně probíhají v letní sezóně koncerty pro veřejnost a jiné kulturní akce.
• Občas jsou v zahradě různé výstavy pořádané Národní galerií.

Galerie

• 

  Pohled k Valdštejnské jízdárně

• 

  (c) Natalia Semenova, CC BY 3.0

  Pohled na bazén od Valdštejnské jízdárny

• 

  Grottová stěna

• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

  Zeď zahrady se vstupem z Letenské ulice

• 

  Fíkovníky

• 

  (c) Victor Belousov, CC BY 3.0

  Zahradní nádvoří stranice metra Malostranská

Reference

Literatura

• Valdštejnský palác v Praze 2002, ISBN 80-86087-35-2
• CHYTIL, Karel. Pražská Venušina fontána od B. Wurzelbauera. Praha: vl.n., 1902. Dostupné online. Vznik a osudy bronzové plastiky zdobící původně fontánu v lobkovické zahradě na Hradčanech.. 
• ČIHÁKOVÁ, Jarmila; MÜLLER, Martin. Velká grotta Valdštejnského paláce v Praze. Průzkumy památek. 2009-12-30, roč. XVI, čís. 2, s. 113–139. Dostupné v rámci WikiProjektu Knihovna. ISSN 1212-1487. 
• ČIHÁKOVÁ, Jarmila; MÜLLER, Martin. Rozvržení areálu Valdštejnského paláce v Praze. Průzkumy památek. 2009-12-30, roč. XVI, čís. 2, s. 173–194. Dostupné v rámci WikiProjektu Knihovna. ISSN 1212-1487. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Valdštejnská zahrada na Wikimedia Commons
• Valdštejnská zahrada na stránkách Senátu
• Článek s fotografiemi o Valdštejnské zahradě Archivováno 9. 7. 2007 na Wayback Machine. z cyklu Pražské zahrady
• Příběhy pražských zahrad. Pořad Českého rozhlasu Plus, historie Valdštejnské zahrady.