Valdemar Dánský

Valdemar Dánský
dánský princ
Portrét
Narození27. října 1858
palác Bernstorff, Gentofte, Dánsko
Úmrtí14. ledna 1939 (80 let)
Kodaň, Dánsko
PohřbenKatedrála v Roskilde
ManželkaMarie Orleánská
PotomciAage z Rosenborgu
Axel Dánský
Erik z Rosenborgu
Viggo z Rosenborgu
Markéta Dánská
DynastieGlücksburkové
OtecKristián IX.
MatkaLuisa Hesensko-Kasselská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valdemar Dánský (27. října 1858, Bernstorffský palác – 14. ledna 1939, Kodaň) byl dánský princ, nejmladší syn dánského krále Kristiána IX.

Biografie

Původ, mládí

Valdemar se narodil jako nejmladší dítě ze šesti dětí dánského krále Kristiána IX. a jeho manželky Luisy Hesensko-Kasselské. Vychováván byl v dánském královském paláci společně s nejmladší ze svých tří sester princeznou Thyrou.

V létě roku 1874 doprovázel svého otce při jeho návštěvě na Islandu při oslavách milénia. Po konfirmaci v tomtéž roce zahájil, jak to bylo obvyklé u princů v té době, vojenské vzdělání na námořní akademii. V roce 1879 se stal podporučíkem a v roce 1880 poručíkem. Stal se vášnivým námořníkem a v následujících letech se účastnil řady námořních expedic.

Manželství, potomci

V roce 1885 se princ Valdemar oženil s francouzskou princeznou Marií Orleánskou (1865–1909), pravnučkou posledního francouzského krále Ludvíka Filipa I. Nejdříve se uskutečnil 20. října civilní sňatek v Paříži, o dva dny později 22. října pak církevní obřad na zámku v Eu, v rezidenci prince Filipa, hraběte pařížského. Mezi nejváženější hosty na svatbě patřili Valdemarova matka, královna Luisa, princ a princezna z Walesu a Mariini rodiče, vévoda a vévodkyně z Chartres. Sňatek byl zřejmě motivován politicky, ale mezi manželi panovala skutečná láska. Z jejich spokojeného manželství vzešlo pět potomků, čtyři synové a nejmladší dcera:

  • Aage z Rosenborgu (10. června 1887 – 19. února 1940), hrabě z Rosenborgu, ⚭ 1914 Matilda Calvi, hraběnka z Bergola (17. září 1885 – 16. října 1949), morganatické manželství
  • Axel Dánský (12. srpna 1888 – 14. července 1964), ⚭ 1919 Markéta Švédská (25. června 1899 – 4. ledna 1977)
  • Erik z Rosenborgu (8. listopadu 1890 – 10. září 1950), hrabě z Rosenborgu, ⚭ 1924 Lois Frances Boothová (8. srpna 1897 – 26. února 1941), morganatické manželství
  • Viggo z Rosenborgu (25. prosince 1893 – 4. ledna 1970), hrabě z Rosenborgu, ⚭ 1924 Eleanor Margaret Greenová (5. listopadu 1895 – 3. července 1966), morganatické manželství
  • Markéta Dánská (17. září 1895 – 18. září 1992), ⚭ 1921 René Bourbonsko-Parmský (17. října 1894 – 30. července 1962)
Princ Valdemar se svými sourozenci při setkání u příležitosti 40. výročí sňatku jejich rodičů v roce 1882 (zleva Vilém, Alexandra, Marie Sofie, Frederik, Thyra, Valdemar) .

Vzhledem k tomu, že manželé byli rozdílného náboženského vyznání, bylo předem dohodnuto, že synové budou vychováváni v luteránské víře, již vyznával otec, a dcery v katolické víře matčině. Tak se také skutečně stalo - čtyři jejich synové se stali luterány, kdežto jediná dcera katoličkou a provdala se posléze za katolického prince.

Marie Orleánská sdílela Valdemarovu lásku k moři a námořnictví, na výraz této sounáležitosti si nechala na rameno vytetovat kotvu.

Jeho bratru Vilémovi byl nabídnut řecký trůn a on se stal v roce 1863 řeckým králem pod jménem Jiří I. Podobně i princi Valdemarovi byla nabídnuta možnost usednout na některý z evropských trůnů, a to dokonce dvakrát: poprvé mu jeho švagr, ruský car Alexandr III. v roce 1887 nabídl trůn Bulharského knížectví, který se uprázdnil po abdikaci dosavadního knížete Alexandra, Valdemar však odmítl, mimo jiné proto, že mezi Bulharskem a Řeckem panovalo nepřátelství, což by znamenalo, že by stál proti svému bratrovi; kromě toho nechtěl přivést svou milovanou ženu do nestabilního prostředí balkánského knížectví. Když mu byl roku 1905 nabídnut (ruským carem Mikulášem II. a německým císařem Vilémem II.) dosud neobsazený trůn Norska, odmítl i tuto nabídku; norským králem se pak stal Valdemarův synovec Carl (syn staršího bratra Frederika VIII.). Valdemar se celoživotně věnoval námořní kariéře; třebaže to zcela neodpovídalo jeho společenskému statusu královského prince, zcela to vyhovovalo jeho založení a zálibám.

Princ Valdemar zemřel ve věku 80 let 14. ledna roku 1939. Jeho ostatky byly pochovány v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

Ocenění

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Karel Antonín Holštýnsko-Becký
 
 
Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Becký
 
 
 
 
 
 
Šarlota Frederika z Donína-Leistenau
 
 
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
 
 
 
 
Karel Leopold Schliebenský
 
 
Frederika Schliebenská
 
 
 
 
 
 
Marie Eleonora Lehndorffská
 
 
Kristián IX. Dánský
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Hesensko-Kasselský
 
 
Karel Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Marie Hannoverská
 
 
Luisa Karolína Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Frederik V.
 
 
Luisa Dánská a Norská
 
 
 
 
 
 
Luisa Hannoverská
 
Valdemar Dánský
 
 
 
 
 
Fridrich II. Hesensko-Kasselský
 
 
Fridrich Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Marie Hannoverská
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Karel Vilém Nasavsko-Usingenský
 
 
Karolina Nasavsko-Usingenská
 
 
 
 
 
 
Karolina Felizitas Leiningensko-Dagsburská
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Frederik V.
 
 
Frederik Dánský
 
 
 
 
 
 
Juliana Marie Brunšvická
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
 
 
 
 
Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Šarlota Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Royal coat of arms of Denmark.svg
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal arms of Denmark from 1972.
Prince Valdemar of Denmark (1858 – 1939).jpg
Príncipe Valdemar da Dinamarca
Their parents' Golden Jubilee in 1882.jpg
from left: King George I of Greece, Czarina Marie of Russia, Queen Alexandra of England, Crown Prince Frederik (VIII) of Denmark, Princess Thyra, and Prince Valdemar