Valdemar Dánský
Valdemar Dánský | |
---|---|
dánský princ | |
Narození | 27. října 1858 palác Bernstorff, Gentofte, Dánsko |
Úmrtí | 14. ledna 1939 (80 let) Kodaň, Dánsko |
Pohřben | Katedrála v Roskilde |
Manželka | Marie Orleánská |
Potomci | Aage z Rosenborgu Axel Dánský Erik z Rosenborgu Viggo z Rosenborgu Markéta Dánská |
Dynastie | Glücksburkové |
Otec | Kristián IX. |
Matka | Luisa Hesensko-Kasselská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Valdemar Dánský (27. října 1858, Bernstorffský palác – 14. ledna 1939, Kodaň) byl dánský princ, nejmladší syn dánského krále Kristiána IX.
Biografie
Původ, mládí
Valdemar se narodil jako nejmladší dítě ze šesti dětí dánského krále Kristiána IX. a jeho manželky Luisy Hesensko-Kasselské. Vychováván byl v dánském královském paláci společně s nejmladší ze svých tří sester princeznou Thyrou.
V létě roku 1874 doprovázel svého otce při jeho návštěvě na Islandu při oslavách milénia. Po konfirmaci v tomtéž roce zahájil, jak to bylo obvyklé u princů v té době, vojenské vzdělání na námořní akademii. V roce 1879 se stal podporučíkem a v roce 1880 poručíkem. Stal se vášnivým námořníkem a v následujících letech se účastnil řady námořních expedic.
Manželství, potomci
V roce 1885 se princ Valdemar oženil s francouzskou princeznou Marií Orleánskou (1865–1909), pravnučkou posledního francouzského krále Ludvíka Filipa I. Nejdříve se uskutečnil 20. října civilní sňatek v Paříži, o dva dny později 22. října pak církevní obřad na zámku v Eu, v rezidenci prince Filipa, hraběte pařížského. Mezi nejváženější hosty na svatbě patřili Valdemarova matka, královna Luisa, princ a princezna z Walesu a Mariini rodiče, vévoda a vévodkyně z Chartres. Sňatek byl zřejmě motivován politicky, ale mezi manželi panovala skutečná láska. Z jejich spokojeného manželství vzešlo pět potomků, čtyři synové a nejmladší dcera:
- Aage z Rosenborgu (10. června 1887 – 19. února 1940), hrabě z Rosenborgu, ⚭ 1914 Matilda Calvi, hraběnka z Bergola (17. září 1885 – 16. října 1949), morganatické manželství
- Axel Dánský (12. srpna 1888 – 14. července 1964), ⚭ 1919 Markéta Švédská (25. června 1899 – 4. ledna 1977)
- Erik z Rosenborgu (8. listopadu 1890 – 10. září 1950), hrabě z Rosenborgu, ⚭ 1924 Lois Frances Boothová (8. srpna 1897 – 26. února 1941), morganatické manželství
- Viggo z Rosenborgu (25. prosince 1893 – 4. ledna 1970), hrabě z Rosenborgu, ⚭ 1924 Eleanor Margaret Greenová (5. listopadu 1895 – 3. července 1966), morganatické manželství
- Markéta Dánská (17. září 1895 – 18. září 1992), ⚭ 1921 René Bourbonsko-Parmský (17. října 1894 – 30. července 1962)
Vzhledem k tomu, že manželé byli rozdílného náboženského vyznání, bylo předem dohodnuto, že synové budou vychováváni v luteránské víře, již vyznával otec, a dcery v katolické víře matčině. Tak se také skutečně stalo - čtyři jejich synové se stali luterány, kdežto jediná dcera katoličkou a provdala se posléze za katolického prince.
Marie Orleánská sdílela Valdemarovu lásku k moři a námořnictví, na výraz této sounáležitosti si nechala na rameno vytetovat kotvu.
Jeho bratru Vilémovi byl nabídnut řecký trůn a on se stal v roce 1863 řeckým králem pod jménem Jiří I. Podobně i princi Valdemarovi byla nabídnuta možnost usednout na některý z evropských trůnů, a to dokonce dvakrát: poprvé mu jeho švagr, ruský car Alexandr III. v roce 1887 nabídl trůn Bulharského knížectví, který se uprázdnil po abdikaci dosavadního knížete Alexandra, Valdemar však odmítl, mimo jiné proto, že mezi Bulharskem a Řeckem panovalo nepřátelství, což by znamenalo, že by stál proti svému bratrovi; kromě toho nechtěl přivést svou milovanou ženu do nestabilního prostředí balkánského knížectví. Když mu byl roku 1905 nabídnut (ruským carem Mikulášem II. a německým císařem Vilémem II.) dosud neobsazený trůn Norska, odmítl i tuto nabídku; norským králem se pak stal Valdemarův synovec Carl (syn staršího bratra Frederika VIII.). Valdemar se celoživotně věnoval námořní kariéře; třebaže to zcela neodpovídalo jeho společenskému statusu královského prince, zcela to vyhovovalo jeho založení a zálibám.
Princ Valdemar zemřel ve věku 80 let 14. ledna roku 1939. Jeho ostatky byly pochovány v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.
Ocenění
Vývod z předků
Karel Antonín Holštýnsko-Becký | ||||||||||||
Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Becký | ||||||||||||
Šarlota Frederika z Donína-Leistenau | ||||||||||||
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský | ||||||||||||
Karel Leopold Schliebenský | ||||||||||||
Frederika Schliebenská | ||||||||||||
Marie Eleonora Lehndorffská | ||||||||||||
Kristián IX. Dánský | ||||||||||||
Fridrich II. Hesensko-Kasselský | ||||||||||||
Karel Hesensko-Kasselský | ||||||||||||
Marie Hannoverská | ||||||||||||
Luisa Karolína Hesensko-Kasselská | ||||||||||||
Frederik V. | ||||||||||||
Luisa Dánská a Norská | ||||||||||||
Luisa Hannoverská | ||||||||||||
Valdemar Dánský | ||||||||||||
Fridrich II. Hesensko-Kasselský | ||||||||||||
Fridrich Hesensko-Kasselský | ||||||||||||
Marie Hannoverská | ||||||||||||
Vilém Hesensko-Kasselský | ||||||||||||
Karel Vilém Nasavsko-Usingenský | ||||||||||||
Karolina Nasavsko-Usingenská | ||||||||||||
Karolina Felizitas Leiningensko-Dagsburská | ||||||||||||
Luisa Hesensko-Kasselská | ||||||||||||
Frederik V. | ||||||||||||
Frederik Dánský | ||||||||||||
Juliana Marie Brunšvická | ||||||||||||
Luisa Šarlota Dánská | ||||||||||||
Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský | ||||||||||||
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská | ||||||||||||
Šarlota Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská | ||||||||||||
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Valdemar Dánský na Wikimedia Commons
- http://thepeerage.com/p10231.htm#i102305
- Valdemar Dánský na stránkách genealogy.euweb
Média použitá na této stránce
Príncipe Valdemar da Dinamarca
from left: King George I of Greece, Czarina Marie of Russia, Queen Alexandra of England, Crown Prince Frederik (VIII) of Denmark, Princess Thyra, and Prince Valdemar
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal arms of Denmark from 1972.