Valdemar III. Dánský

Valdemar III. Dánský
Narození1314
Dánsko
Úmrtí1364 (ve věku 49–50 let)
Dánsko
Povoláníaristokrat
Nábož. vyznáníkřesťanství
ChoťRichardis of Schwerin, Duchess of Schleswig
DětiHenry, Duke of Schleswig[1]
RodičeErik II. Šlesvický[1] a Adéla Holštýnsko-Rendsburský[1]
RodEstridsenové
PříbuzníHelvig Šlesvická (sourozenec)
Funkcešlesvický vévoda (1325–1326)
dánský král (1326–1329)
šlesvický vévoda (1330–1364)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valdemar III. Dánský (13141364) byl dánský král v letech 13261329 a vévoda šlesvický v letech 13251326 a 13301364.

Biografie

Původ, mládí

Valdemar se narodil jako syn šlesvického vévody Erika II. a jeho manželky Adelheid Holštýnské. V mužské linii byl jako prapravnuk dánského krále Abela pretendentem dánského trůnu.

Král Dánska

Na dánský královský trůn vstoupil ve věku 11 let v roce 1326 poté, když jeho předchůdce (a posléze i následník), vzdálený příbuzný král Kryštof II. pod tlakem okolností byl nucen uprchnout ze země. Holštýnští a dánští velmoži byli postaveni před nutnost vybrat nového krále a jejich volba padla na jedenáctiletého šlesvického vévodu Valdemara V. – hlavu dynastické linie, počínající dánským králem Abelem, jehož byl prapravnukem. Pro jeho mladý věk byl regentem a poručníkem ustaven jeho strýc v mateřské linii, holštýnský hrabě Gerhard III., který byl nejsilnějším vlastníkem v dánských zemích.

Při korunovaci musel Valdemar – stejně jako svého času Kryštof – podepsat prohlášení, omezující jeho vládu. Byla v něm doplněna nová ustanovení, např. o zničení všech hradů ve Skåne nebo o právu všech dvořanů opevňovat svá sídla. Nejdůležitější v něm bylo tzv. «Constitutio Valdemariana» (Valdemarovo ustanovení), které stanovilo, že vládcem Dánska a jižního Jutska (Šlesvicka) nemůže být současně jedna osoba. Podle tohoto ustanovení předal Valdemar vládu ve Šlesvicku svému strýci Gerhardu III.

Povstání

Za vlády nedospělého chlapce se Dánsko prakticky nacházelo v rukou velmožů, což budilo silný odpor sedláků – částečně proto, že většina velmožů byli cizozemci, hlavně však kvůli masově jim nakládaným novým daním. Situace vyústila v roce 1328 v selské povstání na ostrově Sjælland. Povstání bylo potlačeno, avšak nedlouho poté (1329) vypuklo jiné, v Jutsku, jehož zvládnutí bylo již obtížnější. Nakonec Gerhardovi III. nezbylo než povolat na trůn opět Kryštofa II.

Valdemar tedy v roce 1329 abdikoval a na dánský trůn se vrátil Kryštof II. Valdemar se stal vládcem jižního Jutska; toto postavení po něm zdědil v roce 1364 jeho mladší syn Jindřich.

V roce 1340 se jediná Valdemarova sestra Helvig provdala za dánského krále Valdemara Atterdaga. Poslední léta svého života vedl Valdemar vůči Dánsku nepředvídatelnou politiku, v níž se střídaly války se spojenectvím.

Manželství a potomci

Valdemar se oženil s Richardis ze Schwerinu († 1384). Z manželství vzešly dvě děti, oba synové:

  • Valdemar (13381360);
  • Jindřich (1342–1375) – od roku 1364 (po otcově smrti) vévoda šlesvický;

Reference

  1. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Valdemar 3 kongesegl.jpg
Royal seal of king Valdemar III of Denmark. Drawn by E. Rosendahl.