Valečské lemy

Přírodní památka Valečské lemy
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Část chráněného území u silnice z Valče do Nové Vsi
Základní informace
Vyhlášení	20. prosince 2016
Vyhlásil	Krajský úřad Karlovarského kraje
Nadm. výška	482–595 m n. m.
Rozloha	38,85 ha[1][2]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Karlovy Vary
Umístění	Valeč
Souřadnice	50°10′31,33″ s. š., 13°15′38,08″ v. d.
Valečské lemy
Další informace
Kód	6210
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valečské lemy jsou přírodní památka u Valče v Doupovských horách v Karlovarském kraji. Chráněné území je rozděleno do pěti částí, z nichž největší leží na jižním úpatí Šibeničního vrchu východně od vesnice. Předmětem ochrany jsou suché trávníky lemových stanovišť s výskytem teplomilných druhů rostlin a živočichů.

Historie

Území v okolí Valče je lidmi využíváno od atlantiku – teplého a vlhkého období v době před 4000–6000 př. n. l. Lidé tehdy začali s přeměnou lesů na pole a pastviny a bezlesé plochy byly udržovány pastevectvím. Ještě v polovině dvacátého století většinu chráněné plochy pokrývaly sady a zbytek sloužil jako louky a pastviny. Ukončení tradičních způsobů hospodaření vedlo k zarůstání pozemků křovinami.^[3]

Přírodní památku vyhlásil Krajský úřad Karlovarského kraje s účinností od 20. prosince 2016.^[4]

Přírodní poměry

Chráněné území s rozlohou 38,85 hektaru se nachází v Doupovských horách v nadmořské výšce 482–595 metrů. Leží v katastrálním území Valeč v Čechách a je součástí evropsky významné lokality a ptačí oblasti Doupovské hory.^[4] Je rozděleno do pěti oddělených částí. Největší z nich leží na jižním úpatí Šibeničního vrchu východně od vesnice. Menší část se nachází na jihozápadním úpatí téhož vrchu v místech s pomístním jménem U Lorence. Třetí část leží na zalesněném svahu v zatáčce silnice II/194 severovýchodně od vesnice. Zbývající dvě menší části jsou severně od vesnice v údolí Mlýneckého potoka.^[5]

Abiotické faktory

V geologickém podloží převládají třetihorní vulkanoklastika, tefrit a olivinický bazalt. V údolí Mlýneckého potoka se v kvartéru vyvinuly nezpevněné nivní sedimenty: hlína, písek a štěrk.^[6] Podle geomorfologického členění Česka chráněné území patří k celku Doupovské hory a jejich okrsku Hradišťská hornatina. Odvodňuje je Mlýnecký potok, který je přítokem Blšanky, a patří tedy k povodí Ohře.^[7] Z půdních typů převažuje kambizem eutrofní.^[6]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se chráněné území nachází v mírně teplé oblasti MT3 (Plán péče uvádí mírně teplou oblast MT7.^[6]),^[4][7] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.^[8]

Ochrana přírody

Jádrem ochrany v přírodní památce jsou ekosystémy úzkolistých (2 % rozlohy), širokolistých (15 % rozlohy) a acidofilních (2 % rozlohy) suchých trávníků a mezofilní ovsíkové louky (10 % rozlohy).^[9] V množství jednotlivých jedinců jsou zde od devadesátých let dvacátého století zaznamenáváni netopýr černý (Barbastella barbastellus) a kriticky ohrožený netopýr velký (Myotis myotis). Cílem péče o chráněné území je pravidelným kosením a pastvou zabránit sukcesním pochodům – zarůstání křovinami a šíření lesa. Kosení a pastva má probíhat mozaikovitě a v různých obdobích roku, aby se snížil selekční tlak na chráněné druhy organismů.^[10]

Flóra

K nejvzácnějším druhům rostlin v chráněném území patří cizopasná záraza vyšší (Orobanche elatior), uváděná v nálezových databázích, ale v době vyhlašování přírodní památky nebyla nalezena. Podobně nebyl ověřen ani udávaný výskyt kakostu měkkého (Geranium molle).^[11] Ze silně ohrožených druhů roste v západní části v suchých trávnících záraza alsaská (Orobanche alsatica)^[11] a ve východní části dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos).^[12] Mezi další ohrožené a vzácnější druhy rostlin na lokalitě patří orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), voskovka menší (Cerinthe minor),^[12] pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), bělolist rolní (Filago arvensis), hrachor trávolistý (Lathyrus nissolia), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), zimolez kozí list (Lonicera caprifolium), jetel panonský (Trifolium pannonicum) a vikev hrachovitá (Vicia pisiformis). Hojně se vyskytuje smldník jelení (Peucedanum cervaria), černýš rolní (Melampyrum arvense), jetel alpínský (Trifolium alpestre) nebo prvosenka vyšší (Primula veris). Ze vzácnějších dřevin v přírodní památce roztroušeně roste několik desítek jedinců jalovce obecného (Juniperus communis) a třešně křovité (Prunus fruticosa).^[11]

Fauna

Kromě netopýra černého a netopýra velkého byl na několika místech Valečských lemů zaznamenán výskyt ještěrky obecné (Lacerta agilis) a z bezobratlých motýla přástevníka starčkového (Thyria jacobaeae).^[11]

Přístup

Chráněné území je volně přístupné, ale nevedou jím žádné turisticky značené trasy. Některé části přírodní památky přímo sousedí se silnicí II/194, po které je mezi Valčí a Mašťovem značena cyklotrasa č. 35.^[5]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam chráněných území v okrese Karlovy Vary
• Seznam památných stromů v okrese Karlovy Vary

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Valečské lemy na Wikimedia Commons