Valencia CF

Valencia CF
Název	Valencia Club de Fútbol
Přezdívka	„Los Che“ „Xotos“ „Bianconegros“ „Netopýři“
Země	Španělsko Španělsko
Město	Valencia
Založen	18. března 1919
Asociace	RFEF
Domácí dres Venkovní dres Alternativní
Soutěž	Primera División
2021/22	9. místo
Stadion	Estadio Mestalla Valencia
Souřadnice	39°32′33″ s. š., 0°27′20″ z. d.
Kapacita	55 000
Vedení
Vlastník	Peter Lim
Předseda	Anil Murthy
Trenér	Rubén Baraja
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly	6× mistr Španělska (1941/42, 1943/44, 1946/47, 1970/71, 2001/02, 2003/04)
Domácí trofeje	8× Copa del Rey 1× Supercopa de España
Mezinárodní trofeje	1× Pohár / Evropská liga UEFA 2× Veletržní pohár 1× Pohár vítězů pohárů 2× Superpohár UEFA 1× Pohár Intertoto
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Liga mistrů UEFA
	1999/2000	Valencia CF
	2000/2001	Valencia CF
Pohár / Evropská liga UEFA
	2003/2004	Valencia CF
Veletržní pohár
	1961/1962	Valencia CF
	1962/1963	Valencia CF
	1963/1964	Valencia CF
Pohár vítězů pohárů
	1979/1980	Valencia CF
Superpohár UEFA
	1980	Valencia CF
	2004	Valencia CF
1. španělská fotbalová liga
	1940/1941	Valencia CF
	1941/1942	Valencia CF
	1943/1944	Valencia CF
	1946/1947	Valencia CF
	1947/1948	Valencia CF
	1948/1949	Valencia CF
	1949/1950	Valencia CF
	1950/1951	Valencia CF
	1952/1953	Valencia CF
	1953/1954	Valencia CF
	1970/1971	Valencia CF
	1971/1972	Valencia CF
	1988/1989	Valencia CF
	1989/1990	Valencia CF
	1995/1996	Valencia CF
	1999/2000	Valencia CF
	2001/2002	Valencia CF
	2003/2004	Valencia CF
	2005/2006	Valencia CF
	2009/2010	Valencia CF
	2010/2011	Valencia CF
	2011/2012	Valencia CF

Valencia CF je španělský fotbalový klub hrající nejvyšší soutěž – La Ligu. Od roku 2002 je členem organizace fotbalových klubů G-14.

Historie

Znak Valencie CF

Původní znak Valencie C.F. byl sestaven z kruhu a kosočtverce s pruhy a barvy z vlajky valencie s korunou, nad níž byl netopýr lemován klubovými monogramy. Písmena byla napsaná zlatou barvou na černém pozadí. Velmi brzy byl znak upraven a Valencia CF měla ten, který zná celý fotbalový svět: netopýr nad valencian vlajkou se jménem klubu psaného na modrém pruhu s míčem uprostřed.

Historie klubu

Klub byly založen 18. března 1919, kdy v baru Turín vznikl nápad na založení fotbalového klubu Valencia Club de Fútbol S.A.D. První prezident Octavio Augusto Milezo Díaz byl zvolený s přispěním štěstí: hod mincí pomohl rozhodnout mezi ním a Gonzalem Medinou Pernásem. Klub ale potřeboval stadión, 16. ledna 1923 byl zakoupen stadion Mestalla. Vlastníkem pozemku byl Baron z Belleveru. Klub neměl dost peněz a tak si stadión pořídil na splátky. A dluh splácel dobrými výsledky. Mestalla byla tenkrát dřevěná, na hřišti byla jen hlína. 20. května se na ní odehrál první zápas. Proti Valencii stanul městský rival Levante. Stadión byl pokřtěný výhrou 1:0. Gól dal Arturo Montes. Výtěžek ze střetnutí, které sledovalo 17 000 diváků byl věnován na charitu. V sezoně 1926–27 už byla na hřišti tráva a byla vybudována nová hlavní tribuna.

Historicky první sestava týmu s přezdívkou CHE anebo CHESter byla složená převážně hráčů z Valencie: Marco, Peris, Julio Gasco, Marzal, Llobert, Ferré, Fernandés, Umbert, Martinéz Ibarra, Aliaga, Arturo Montes a Gomes Chuaneca. Valencia produkovala hru s dobrou obranou a rychlým přechodem do útoku, což jí zůstalo dodnes. Rychle po svém vzniku se klub dostal do centra pozornosti médií a když v sezoně 1931–32 poprvé oblékli hráči dres s nášivkou LFP na rukávě, hned skončili na sedmém místě tabulky. Nejúspěšnější období zažila Valencia v letech 1941–47, kdy se stala třikrát mistrem Španělska a jednou vítězem poháru Copa del Rey. Postupně se stala třetím nejúspěšnějším týmem země, když vykoukla zpoza nadvlády tehdy Atlétika Madrid, Realu Madrid a Barcelony. Dalším úspěšným obdobím byli roky 1961 a 1962, kdy Che vyhráli dvakrát po sobě Pohár UEFA.

Další slavné období přišlo na Valencii od sezony 1976-77, když se stal trenérem Paraguayec Heriberto Herrera. Přivedl několik novým hráčů a zejména vlasatého Argentince Mario Alberta Kempese. Forward se stal králem střelců v sezoně 1976-77 (24 gólů). Na Mestalle v těch časech znamenalo jméno Kempés to samé co slovo gól. V té doby působil ve Valencii i další skvělý hráč Ricardo Arias a vydržel v ní dlouhých 16 sezon.

Francisco Real, který byl v té době členem technického sekretariátu klubu vyměnil Hiddinka s tím, že už nemůže tým vést, když ten utrpěl pět proher za sebou. Vyměnil ho bývalý uruguayská útočník Héctor Núnez, který v šedesátých letech působil ve Valencii. Začali být problémy s financemi a to vyvrcholilo až odchodem presidenta klubu Tuzóna. Ten byl na krátkou dobu vystřídaný Melchorem Hoyosem. V této době byla též Lubovi Penevovi, hvězdě klubu, nalezená rakovina ze které se později vyléčil. Tehdy do Valencie přestoupil mladý Gaizka Mendieta. Už v prvních zápasech se ukázal v dobrém světle a stal se nejlepším hráčem Che v historii. Při dalších volbách byl pak do čela klubu zvolen Francisco Roig. Hned po svém příchodu opět zaměstnal jako trenéra Guuse Hiddinka. Valencia se zklidnila a přišly i výsledky. Dalším úlovkem byl tehdy reprezentační gólman Andoni Zubizarreta. V roce 1995 Valencia vyhrála Copa del Rey, i když kuriozitou bylo, že ve finále nevedl tým žádný trenér.

Nejlepším obdobím tohoto desetiletí byly sezony 1999/00 a 2000/01, když se Blanquinegros probojovali dvakrát do finále LM, ale ani jednou neuspěli. Poprvé prohráli 0-3 s Realem Madrid, napodruhé na penalty s Bayernem Mnichov 1-1 (4-5). Veleúspěšný byl rok 2004, když tým vedený Rafou Benítezem vyhrál ligu i Pohár UEFA. Po jeho odchodu výkonnost celku opadla a Valencia čeká na trenéra, který by ji opět vytáhl do nejužší evropské špičky a získal trofeje.

Valencii trápila finanční krize. Proto v létě 2010 prodala tři největší hvězdy. Kanonýr David Villa zamířil do FC Barcelona, a do stejného klubu směřoval i David Silva, ale toho nakonec zlákali boháči z Manchesteru City. Další fotbalista Carlos Marchena přestoupil do ambiciózního Villarrealu. Za tyto hráče přišli jiní a za méně peněz, např. Aritz Aduriz z RCD Mallorca, Roberto Soldado z Getafe, Tino Costa z francouzského Montpellieru nebo Mehmet Topal z tureckého Galatasaraye.^[zdroj?]

Získané trofeje

Vyhrané domácí soutěže

• Primera División ( 6× )
  • 1941/42, 1943/44, 1946/47, 1970/71, 2001/02, 2003/04
• Copa del Rey ( 8× )
  • 1940/41, 1948/49, 1953/54, 1966/67, 1978/79, 1998/99, 2007/08, 2018/19
• Supercopa de España ( 1× )
  • 1999

Vyhrané mezinárodní soutěže

• Pohár / Evropská liga UEFA ( 1× )
  • 2003/04
• Veletržní pohár ( 2× )
  • 1961/62, 1962/63
• Superpohár UEFA ( 2× )
  • 1981, 2004
• Pohár vítězů pohárů ( 1× )
  • 1979/80
• Pohár Intertoto ( 1× )
  • 1998

Estadio Mestalla

• Název: Mestalla, Camp de Valencia Stadio Mestalla
• Otevřen: 20. května 1923
• Ředitelství: Avda de Suecia,Valencia
• Kapacita: 55 000 míst
• Rozměry hřiště: 105 x 70 metrů

Soupiska

Aktuální k 16. květnu 2020^[1]

Číslo Pozice Hráč 1 B Jaume Doménech 2 O Thierry Correia 3 O Jaume Costa (hostování z Villarrealu) 4 O Eliaquim Mangala 5 O Gabriel Paulista 6 Z Geoffrey Kondogbia 7 Z Gonçalo Guedes 8 Z Carlos Soler 9 Ú Kévin Gameiro 10 Z Dani Parejo (kapitán) 11 Z Děnis Čeryšev 12 O Mouctar Diakhaby 13 B Jasper Cillessen

Číslo Pozice Hráč 14 O José Gayá (zástupce kapitána) 15 Ú Manu Vallejo 16 Z I Kang-in 17 Z Francis Coquelin 18 Z Daniel Wass 19 Ú Rodrigo Moreno Machado (zástupce kapitána) 20 Z Ferran Torres 21 O Cristiano Piccini 22 Ú Maxi Gómez 23 Ú Rubén Sobrino 24 O Ezequiel Garay 25 O Alessandro Florenzi (na hostování z AS Řím)

Významní hráči

• Edmundo Suárez (1939–1950)
• Waldo Machado (1961–1970)
• Mario Kempes (1976–1981, 1982–1984)
• Fernando Gómez Colomer (1983–1998)
• Gaizka Mendieta (1993–2001)
• David Villa (2005–2010)

Odkazy

Reference

• Překlad z cizojazyčných wikipedií (anglicky)(italsky)(španělsky)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Valencia CF na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky (španělsky) (anglicky) (valencijsky)
• Česko-slovenský servis pro fanoušky Valencie CF