Valentin Šindler

Valentin Šindler
Valentin Šindler
Valentin Šindler
Základní informace
Jinak zvaný„Stréček Matěj Křópal z Břochovan“, „Matěj Stréček Křopal z Břochovan“
Narození30. ledna 1885
Cholina
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. ledna 1957 (ve věku 71 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně (49°10′14″ s. š., 16°35′45″ v. d.)
Vyšehradský hřbitov
Povoláníoperní pěvec, spisovatel a dramatik
Nástrojehlas
Hlasový obortenor
PříbuzníVáclav Šindler a Antonín Šindler (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valentin Šindler (30. ledna 1885 Cholina[1] u Litovle – 21. ledna 1957 Praha[2]) byl český operní pěvec-tenorista, herec a také autor a interpret lidové hanácké postavy Stréček Matěj Křópal z Břochovan.

Životopis

Rodina, studium

Narodil se v rodině obchodníka a hostinského Františka Šindlera a jeho ženy Kateřiny, roz. Vitáskové, jako jeden ze sedmi dětí (tři dcery a čtyři synové). Jeho dva bratři, Antonín (1886–1972) a Václav Šindler (1893–1952) byli také operními pěvci-tenoristy. Vystudoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a v letech 1905–8 studoval teologii v Olomouci, avšak studia nedokončil. Na radu Karla Kovařovice se začal věnovat zpěvu. Studoval zpěv u Josefa Nešvery. [3] Na přelomu let 1910/1911 hostoval v ND. [4]

Divadelní angažmá

V roce 1911 krátce působil v Divadle na Vinohradech (v letech 1914 a 1919 pak zde hostoval). Dne 3. června 1911 získal angažmá v opeře Národního divadla v Praze, kde působil jako lyrický tenor do 31. srpna 1913.[5]

V období 1914–7 byl členem opery v Záhřebu a následně byl angažován ve Státním divadle v Brně, kde působil patnáct let, v letech 1917–1932.

V sezóně 1932/1933 hostoval v pražské Malé operetě, vedené Miroslavem Bukovským, která působila v Hasičském svazovém domě v Římské ulici na Vinohradech. [6]

Za okupace založil v roce 1941 [7] a pak vedl až do roku 1944, kdy byla činnost všech divadel okupanty zastavena, vlastnil divadelní společnost Lidové veseloherní divadlo Stréčka Matěje Křópala. Soukromě také vyučoval zpěv.

V letech 1952–6 byl pedagogem a hlasovým poradcem Uměleckého souboru národní bezpečnosti v Praze.

Gramodesky

Od roku 1909 do konce dvacátých let natáčel pro firmu Homokord písně – nejdříve na fonoválečky a později na gramodesky. Byl členem Uměleckého kvarteta Národního divadla, Cyrilské jednoty křižovnické a Moravského kvarteta v Praze. Zpíval také v triu s bratry Axmanovými. Na deskách byl někdy uváděn pod pseudonymem J. Cholínský. Natočil stovky nahrávek – lidové písně, árie z oper i staropražské písničky a kuplety autorů z okruhu Červené sedmy. Ve dvacátých letech natáčel také moderní taneční šlágry z německých revue a operet. Spolupracoval rovněž s firmou Polydor. [8]

Strejček Křópal a Jozéfek Melhoba

Postava stréčka Matěje Křópala z Břochovan

Kromě svého operního působení byl také pedagogem, lidovým vyprávěčem, tvůrcem a interpretem literární a jevištní satirické postavy hanáckého Stréčka Matěje Křópala z Břochovan, kterou vytvořil v roce 1921 původně jako literární postavu pro časopis Národního divadla Brno Divadelní šepty (poprvé se objevila v tomto časopise na Štědrý den roku 1921) a s níž pak vystupoval od roku 1926 na jevištích celé republiky. [9] V Praze vystupoval mj. v divadle Akropolis. [10]

Pro rozhlas připravoval revue a komedie, kde postava Stréčka Matěje Křópala z Břochovan vystupovala. Valentinův bratr Václav vystupoval od roku 1925 jako Křópalův synovec Jozéfek Melhoba, Antonie Košnerová a později Ludmila Janulíková vystupovala jako tetka Křópalka. Vytvořili přes šedesát rozhlasových pořadů. [11]

V Brně založili bratři Valentin a Václav Šindlerovi Loutkové divadlo Radost, které od roku 1929 hrálo v královopolské Husovické dvoraně. Postavičky rodiny Křópalů navrhl Ondřej Sekora. [12]

Ocenění

V rodné obci Cholina mají bratři Šindlerovi na rodném domě pamětní desku a v Hanáckém muzeu Cholina jsou vzpomenuti v pamětní síni. [13]

Hrob

Místem posledního odpočinku Valentina Šindlera se stal Ústřední hřbitov města Brna, hrob č. 33-34, skup. 13.

Divadelní role, výběr

  • 1909 Antonín Dvořák: Šelma sedlák (opera), Jeník (j. h.), Národní divadlo, režie Robert Polák
  • 1909 Jacques Offenbach: Hoffmannovy povídky (opera), Hoffmann (j. h.), Národní divadlo, režie Robert Polák
  • 1909 Bedřich Smetana: Dvě vdovy (opera), Ladislav Podhajský (j. h.), Národní divadlo, režie Robert Polák
  • 1910 P. I. Čajkovskij: Eugenij Oněgin (opera), Lenský, Národní divadlo, režie Adolf Krössing
  • 1911 Gaetano Donizetti: Dcera pluku (opera), Tonio, Národní divadlo, režie Robert Polák
  • 1912 Carl Maria von Weber: Čarostřelec (opera), Max, Národní divadlo, režie Robert Polák
  • 1912 W. A. Mozart: Don Juan (opera), Don Ottavio, Národní divadlo, režie Robert Polák
  • 1913 W. A. Mozart: Kouzelná flétna (opera), Druhý obětník, Národní divadlo, režie Robert Polák
  • 1917 Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta (opera), Jeník (j. h.), Národní divadlo, režie Robert Polák
  • 1926 Erry Saša, Oldřich Nový: Z Brna do Brna (výpravná lidová revue), Stréček Matěj Křópal z Břochovan, Národní divadlo v Brně, režie Oldřich Nový a Vilém Skoch (hrálo se šest let, 109 repríz) [14]
  • 1927 Ambroise Thomas: Mignon (opera), Vilém Meister (j.h.), Národní divadlo, režie Emil Pollert
  • 1932 Křópal biletářem (opereta na hudbu R. Stolze), Malá opereta Praha
  • 1933 Křópal detektivem (opereta na hudbu P. Payera), Malá opereta Praha

Filmografie, výběr

  • 1923 Pepánek Nezdara, učitel, režie Přemysl Pražský
  • 1930 Vše pro lásku, Stréček Matěj Křópal z Břochovan, režie Martin Frič
  • 1932 Kantor Ideál, školník Ječmínek, režie Martin Frič
  • 1934 V cizím revíru, kolovrátkář, režie Vladimír Majer
  • 1934 Na Svatém kopečku, Stréček Matěj Křópal z Břochovan, režie Miroslav Cikán
  • 1935 Hřích mládí, mlynář Hlubina, režie Aleš Podhorský

Bibliografie, výběr

  • 1927 Plkačke a jedno drohy (napsal pod pseudonymem Stréček Matěj Křópal z Břochovan, ilustrace Ondřej Sekora), 156 str.
  • 1928 Vánoční zpěv (hudební skladba pro dva hlasy a varhany), vydal O. Pokoj, Brno
  • 1946 Osudy a příhody stréčka Matěje Křópala a Jozéfka Melhobe (knižní zpracování rozhlasového seriálu), Moravské nakladatelství B. Pištělák, 198 str.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Cholina
  2. ↑ Zemřel Valentin Šindler. Rudé právo. 22. 1. 1957, s. 2. Dostupné online. 
  3. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 489
  4. ↑ Opera plus: https://operaplus.cz/valentin-sindler-a-jeho-bratri/
  5. ↑ Valentin Šindler v databázi Archivu Národního divadla
  6. ↑ Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 257, ISBN 80-7008-107-4
  7. ↑ Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 238, ISBN 80-7008-107-4
  8. ↑ Týdeník rozhlas: Gabriel Gössel: Univerzální tenorista Valentin Šindler: http://www.radioservis-as.cz/archiv02/4302/43pub4.htm
  9. ↑ Archivovaná kopie. www.ndbrno.cz [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-24. 
  10. ↑ Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 3, ISBN 80-7008-107-4
  11. ↑ Český rozhlas-Olomouc: Jan Sulovský: U stréčka Křópala a Jozefka Melhoby (16. 6. 2014), https://olomouc.rozhlas.cz/u-strecka-kropala-a-jozefka-melhoby-6398792
  12. ↑ https://brno.idnes.cz/kdyz-strecek-kropal-a-jozefek-melhoba-rozdavali-smich-pd9-/brno-zpravy.aspx?c=A090626_1214555_brno_krc
  13. ↑ http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=10889
  14. ↑ Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 359, ISBN 80-7008-107-4

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Valentin Šindler.jpg
Valentin Šindler český operní pěvec-tenorista, herec
Strejček Křópal a Jozéfek Melhoba.jpg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Valentin Šindler a jeho mladší bratr Václav jako stréček Křópal a Jozéfek Melhoba