Valentin Dobrotivý

Valentin Dobrotivý
Země původu	Československo Československo
Jazyk	čeština
Délka	100 min
Žánr	filmová komedie
Scénář	Karel Steklý Martin Frič
Režie	Martin Frič
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Oldřich Nový Hana Vítová Milada Gampeová Ladislav Pešek Eman Fiala … více na Wikidatech
Hudba	Josef Stelibský
Kamera	Václav Hanuš
Střih	Jan Kohout
Zvuk	Stanislav Vondraš
Výroba a distribuce
Premiéra	31. července 1942 (Protektorát Čechy a Morava)
Valentin Dobrotivý na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valentin Dobrotivý je česká filmová komedie režiséra Martina Friče z roku 1942.

Valentin Dobrotivý je úředníkem pojišťovny Fortuna. Je to solidní, přesný a spořivý člověk a dobrák od kosti. Jeho kolegové v kanceláři, zvláště úředníci Bejšovec a Voborník na něj často vymýšlejí různé žerty; pan Plavec je důvěřivý a na všechno jim skočí (vylitý inkoust, střílející doutníky nebo cigarety apod.). Pan Plavec bydlí v podnájmu u paní Troníčkové. Je tak spořivý, že si čistí boty na sousedově rohožce, doma téměř nesvítí a bere si domů vedlejší práci na přivýdělek. Všechny své výdaje okamžitě pečlivě eviduje, šetří, aby měl něco do začátku po svatbě. Jeho snoubenkou je slečna Helena. Pan Plavec sní o vile se zahradou a autě. Strýčkem pana Plavce je pan Kudrna, majitel restaurace, kam pan Plavec dochází na obědy a večeře zdarma. Jednou se však nepohodnou a pan Kudrna již pana Plavce nezve. Kolegové Bejšovec s Voborníkem připraví na pana Plavce další žert. V novinách s výherní listinou Jubilejní loterie upraví číslo výherního losu. Vědí, že pan Plavec má los č. 18456 a shodou okolností je první cena na los 8456. Dotisknou na listinu před číslo jedničku a vymění mu v šuplíku správnou listinu, kterou si předtím od kolportéra novin převzal. Pak mu zavolají jako zástupci loterie a upozorní jej na výhru. Ta má činit jeden milion Kč a být vyplacena za tři dny. Pan Plavec se raduje, začne se chovat jakoby už nemusel pracovat. Sedí v kanceláři s nohama na stole. Další kolegové v kanceláři panu Plavcovi blahopřejí. Když se o jeho výhře dozvědí přednosta kanceláře i ředitel, tak si jej začnou předcházet, povýší jej na tajemníka a nechají přestěhovat jeho stůl do sekretariátu. Když to vidí Bejšovec s Voborníkem, obávají se, že to tentokrát se žertem přehnali. V novinách vyjde článek s fotkou o výherci první ceny. K panu Plavcovi se náhle začne hlásit plno lidí, i pan Kudrna s ním obnoví kontakt. Pan Plavec přestane intenzivně šetřit, doma si začne svítit, bytné dá tisíc Kč, koupí dárky i pro dítě domovnice, pro Helenku objedná a nechá doručit piano, donese 5 tisíc Kč manželce zřízence na péči o nemocné dítě apod. Zástupkyně prodejce automobilů jej pozve na zkušební jízdu a pan Plavec si objedná bleděmodrý dvousedadlový vůz – kabriolet, na který nechá napsat iniciály své budoucí manželky Helenky (HP). Uzavře životní pojistku na půl milionu, také objedná vilu za 240 tisíc Kč, najme šoféra a zahradníka.

Bejšovec s Voborníkem již dále nemohou přihlížet a rozhodnou se říci o svém žertu pravdu. Dostaví se na večírek, který pan Plavec pořádá v restauraci Sakura za účasti přátel a ředitele pojišťovny s rodinou a řeknou pravdu, že se žádná výhra nekonala. V tu chvíli jej zase všichni přátelé a známí opustí. Paní bytná se rozhodne vrátit Plavci obdržených tisíc korun, ale pan Plavec nechce a říká, že to byla jediná moudrá věc, kterou udělal. Když se vrátí do práce, jeho stůl je odstěhován ze sekretariátu zpět do kanceláře v přízemí. Bejšovec s Voborníkem se mu omlouvají. Plavec však z kanceláře odejde, říká, že nemůže pracovat tam, kde se stal obětí nemístného žertu. Realitní makléř chce doplatek za vilu, šofér si jde stěžovat na policii kvůli zrušené smlouvě a zahradník s rodinou čeká před domem, kde bydlí pan Plavec a chce se nastěhovat do nové vily, kde se má pro pana Plavce starat o zahradu. Mezitím Voborník v novinách najde omluvu loterie, že v tažební listině byla chyba tisku a výherní los má číslo 18456. Pan Plavec se však už šel rozloučit s Helenkou, řekl jí, že po zprávě o výhře vybral jejich společné úspory – 20 tisíc Kč a zaplatil z nich zálohy atd., takže už ho jistě nemůže mít ráda, ale že jí po něm zbyde jeho životní pojistka. Helenka však odpověděla, že jej má stále ráda a že spolu věci vyřeší, půjdou nejdříve zrušit smlouvy na vilu a na auto. Bejšovec s Voborníkem hledají pana Plavce, aby jej informovali, že skutečně vyhrál. Jdou i na policii zeptat se, zda není hlášená nějaká sebevražda. V pojišťovně stěhují Plavcův stůl zpátky do sekretariátu a ředitel vyšle přednostu kanceláře, aby se panu Plavci omluvil. Helenka donutí pana Plavce, aby se vrátil do práce a jde s ním. Když mu tam Bejšovec s Voborníkem řeknou, že skutečně vyhrál, Plavec řekne, že díky jejich vtipu získal cennou životní zkušenost a poznal lidi, ale teď už toho má dost. Vytáhne los, roztrhne jej a vyhodí z okna. Za losem vyskočí Bejšovec s Voborníkem, ale dopadnou na korbu nákladního vozu s pilinami. Helenka se zhrozí, že los je v nenávratnu, ale pan Plavec řekne, že to je tentokráte jeho vtip a ten pravý los má stále v kapse. Kolegové v kanceláři se radují, že pan Plavec je první, kdo doběhl Bejšovce s Voborníkem.

• Režie: Martin Frič
• Námět: Josef Hlaváč
• Scénář: Karel Steklý, Martin Frič
• Kamera: Václav Hanuš
• Vedoucí výroby: Václav Dražil
• Ředitel výroby: Karel Feix
• Hudba: Josef Stelibský
• Scéna: Ferdinand Fiala
• Zvuk: Stanislav Vondraš
• Střih: Jan Kohout
• Výprava: Oldřich Novotný, Ferdinand Kliment
• Asistenti režie: František Urbánek, Josef Zezulka, Antonín Kubový
• Odborný poradce: Alois Raušer (jazykový)
• Fotoreportér: Antonín Frič

• Pracovní název: Za omyl se neručí
• Souběžný protektorátní název: Valentin der Gütige
• Začátek natáčení: 23. duben 1942
• Konec natáčení: červen 1942
• Copyright: 1942
• Premiéra: 31. červenec 1942 (kina Adrie, Lucerna a Phönix)
• Obnovená premiéra: 11. srpen 1945
• Výroba: Nationalfilm
• Distribuce: Nationalfilm (původní 1942), Státní půjčovna filmů (obnovená 1945)
• Barva: černobílý
• Jazyk: čeština
• Zvukový systém: Tobis-Klangfilm
• Délka: cca 98 minut
• Původní metráž: 2 864 metrů
• Formát obrazu: 1:1,37
• Ateliéry: Pragfilm Radlice
• Exteriéry: Praha – Malá Strana, Roztoky

V srpnu 1945 byl film v obnovené premiéře znovu uveden do kinodistribuce. Od tohoto data až do 31.12.1987 vidělo film v českých kinech v rámci 10 782 představení celkem 2 011 217 diváků.^[1] Od obnovené premiéry až do 1. září 1993, kdy byl vyřazen z distribuce, vidělo film v rámci 10 975 představení celkem 2 019 258 diváků.^[2]

• Automobil, který si pan Plavec ve filmu objednal, byla Aero 50 Dynamik s karoserií od firmy Carrosserie Sodomka z Vysokého Mýta. ^[3]

Monografie

• KOLEKTIV AUTORŮ. Český hraný film II. 1930–1945. Praha: Národní filmový archiv, 1998. 504 s. ISBN 80-7004-090-4. 
• BŘEZINA, Václav. Lexikon českého filmu: 2000 filmů 1930–1997. 2. vyd. Praha: Cinema, 1997. 554 s. ISBN 80-85933-13-6. 
• SUCHÝ, Ondřej. Zavřete oči, přichází… Leccos kolem Oldřicha Nového. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1993. 186 s. ISBN 80-7023-162-9. 
• BROŽ, Jaroslav; FRÍDA, Myrtil. Historie československého filmu v obrazech 1930–1945. 1. vyd. Praha: Orbis, 1966. 296 s. 

Články v periodikách

• Anon. Premiéra filmu Valentin Dobrotivý. Večer. Praha: Novina, 1. srpen 1942, roč. 29, čís. 150, s. 2. 

• Valentin Dobrotivý ve Filmovém přehledu
• Valentin Dobrotivý v Česko-Slovenské filmové databázi
• Valentin Dobrotivý ve Filmové databázi
• Valentin Dobrotivý na Kinoboxu
• Valentin Dobrotivý v Internet Movie Database (anglicky)
• Filmová místa: https://www.filmovamista.cz/1436-Valentin-Dobrotivy