Valentinská (Praha)

Valentinská
Jižní část Valentinské ulice v místě křížení s Kaprovou
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 1
ČtvrťStaré Město
Poloha
Začíná naMariánské náměstí (Praha)
Končí naŠiroká
Historie
Datum vznikuasi 10. století
Starší názvyDolejší ryneček
Další údaje
Délkacca 200 m
Šířkacca 10 m
PSČ11000
Kód ulice477303
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valentinská je ulice v Praze na Starém Městě v městské části Praha 1, která spojuje Mariánské náměstí s Kaprovou a Širokou ulicí.

Historie

Valentinská ulice leží na jedné z nejstarších cest na území Prahy. Tudy ve středověku vedla ulice mezi dvěma hrady, o níž píše kronikář Kosmas. Trasa vedla z Vyšehradu dnešní Vyšehradskou třídou kolem Emauzského kláštera, Karlovým náměstím, Spálenou a Husovou ulicí přes dnešní Valentinskou a Kaprovu ulici ke staroměstskému brodu a přes Vltavu na Klárov. Když byl po roce 1158 vybudován kamenný Juditin most, ztrácela Valentinská ulice svůj výhradní komunikační význam, oddělila se od Vyšehradské trasy a podle kostela sv. Valentina se nazývala U svatého Valentina.

Pamětihodnosti

Kostel sv. Valentina stál na rohu s ulicí Kaprovou v místě domů čp. 58/I a čp. 59/I asi od r. 1253 do r. 1794, kdy byl zbořen. Na Langweilově modelu je vidět, jak zástavba vypadala po zániku kostela. Románský kostelík sloužil přilehlému šlechtickému dvorci, proto se také náměstíčku nebo rynečku, který zde později vznikl, nějaký čas říkalo Ve dvorci. Současné pojmenování Valentinská je užíváno od 17. století, i když se v 18. století objevuje také název Dolejší ryneček. Hořejší ryneček se říkalo Linhartskému náměstí. Náměstí v těchto místech bylo považováno za nejstarší na pravém břehu Vltavy, zaniklo kolem roku 1900 při asanaci. František Ruth se v Královské kronice zmiňuje knížku o Praze z roku 1817, v níž se píše o vykopávkách, které potvrzují pomníky a zdi Marobudova města. Jádro sdělení kamenných reliktech je správné, jen datování musely archeologické výzkumy z let 1974-2017 opravit na 12.-13. století.[1]

Několik domů v ulici patří ke katastru Starého Města, několik ke katastru Josefova. Část ulice je tvořena budovou Městské knihovny, z Valentinské ulice vede vchod do dětského oddělení. Část domu (čp. 59/I) byla v roce 1913 upravena pro Pražské umělecké dílny, které založili pro výrobu kubistického nábytku Josef Gočár, Josef Chochol a Pavel Janák.

Valentinská ulice začíná v křižovatce s ulicí Platnéřskou a vede dále severním směrem. Přibližně po sto metrech z ní vlevo odbočuje ulice Veleslavínova. Po dalších sto metrech se kříží s Kaprovou ulicí a pokračuje až do křižovatky se Širokou ulicí, kde končí. Úsek Široká – Kaprova je jednosměrný od Široké. Objezd budovy Filozofické fakulty UK ulicemi Široká, Valentinská, Kaprova, náměstí Jana Palacha slouží jako bloková smyčka pro ukončení autobusových linek MHD. Aktuálně (leden 2023) je zde ukončena linka 207.

Odkazy

Reference

Literatura

  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Valentinská, s. 1102–1103. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Praha tabule tl.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Levý horní roh uliční tabule.
Praha tabule tr.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Pravý horní roh uliční tabule.
Praha tabule bl.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Levý dolní roh uliční tabule.
Praha tabule br.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Pravý dolní roh uliční tabule.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“