Valerij Ševčuk
Valerij Oleksandrovyč Ševčuk | |
---|---|
Narození | 20. srpna 1939 (83 let) Žytomyr |
Povolání | archivář, spisovatel, literární historik a překladatel |
Alma mater | Historická a filozofická fakulta Kyjevské univerzity |
Žánr | publicistika, novela, povídka, román, pohádka a divadelní hra |
Ocenění | Antonovyčova cena Jubilejní medaile k 25. výročí nezávislosti Ukrajiny Řád knížete Jaroslava Moudrého V. třídy |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Valerij Oleksandrovyč Ševčuk (ukrajinsky Валерій Олександрович Шевчук; * 20. srpna 1939, Žytomyr, Kyjev) je současný ukrajinský prozaik.
Život a dílo
Narodil se v Žytomyru na Volyni, vystudoval historii v Kyjevě, kde také pracoval jako archivář.
Těžiště jeho tvorby tvoří jednak psychologizující romány ze současného prostředí (např. Nábřežní 12, 1968; Večer svatého podzimu, 1969; Ranní kuropění, 1979), jednak díla navazující na literaturu Kyjevské Rusi; z nichž nejznámější je román На полі смиренному; toto dílo bylo zatím jako jediné přeloženo do češtiny pod titulem Příbytek pokory aneb Nový synaxář kyjevský sepsaný hříšným Simeonem, mnichem svatého kláštera Pečerského. V něm se autor inspiroval tzv. Kyjevopečerským paterikem ze 13. století a prostřednictvím postavy mnicha Simeona vypráví ve dvanácti kapitolách o dvanácti dávných řeholnících, současnících letopisce Nestora (který zde také vystupuje), přičemž osoba vypravěčova se děje rovněž účastní a je pojítkem jeho jednotlivých epizod. Dějištěm je kyjevský jeskynní klášter, dnes známý jako Kyjevskopečerská lávra. Literární teoretička Daniela Hodrová spatřuje v románu příbuznost s Ecovým dílem Jméno růže.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Valerij Oleksandrovyč Ševčuk na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Valerij Ševčuk
Média použitá na této stránce
Autor: Андрій Макуха, Licence: CC BY-SA 3.0
Валерій Шевчук на презентації другого тому книги «Наш Лука́ш» у Києво-Могилянській академії.