Valerija Solovjovová
| Valerija Solovjovová Валерия Соловьева | |
|---|---|
.jpg) Valeria Solovjevová na Katowice Open 2013 | |
| Stát |  Rusko |
| Datum narození | 3. listopadu 1992 (30 let) |
| Místo narození | Saratov, Rusko |
| Bydliště | Saratov, Rusko Miami, FL, Spojené státy |
| Výška | 168 cm |
| Hmotnost | 61 kg |
| Profesionál od | 2010 |
| Držení rakety | pravou rukou; bekhend obouruč |
| Výdělek | 234 692 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 222–159 |
| Tituly | 0 WTA, 1 ITF |
| Nejvyšší umístění | 163. místo (27. května 2013) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo kvalifikace (2013) |
| French Open | 1. kolo kvalifikace (2013) |
| Wimbledon | 1. kolo kvalifikace (2013) |
| US Open | 2. kolo kvalifikace (2013) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 160–94 |
| Tituly | 2 WTA, 6 ITF |
| Nejvyšší umístění | 67. místo (16. července 2013) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2014) |
| French Open | 1. kolo (2013) |
| Wimbledon | 1. kolo (2013) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 21. dubna 2014 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Valerija Alexandrovna Solovjovová, někdy psána Solovjevová, rusky Валерия Александровна Соловьёва, Valeria Alexandrovna Solovjova (* 3. listopadu 1992 Saratov) je ruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour dva turnaje ve čtyřhře, když s Ukrajinkou Burjačokovou triumfovala na červencovém Baku Cupu 2012 a s Rumunkou Olaruovou zvítězily na Nürnberger Versicherungscup 2013. V rámci okruhu ITF získala do května 2014 jeden titul ve dvouhře a šest ve čtyřhře.
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2013 na 163. místě a ve čtyřhře pak v červenci téhož roku na 67. místě. Trénují ji otec Alexandr Solovjov a Andrej Kozlov. V juniorském kombinovaném žebříčku ITF byla jejím maximem 18. příčka, na níž dosáhla v lednu 2009.
Na grandslamu US Open 2009 získala titul z juniorské čtyřhry, když spolu s Ukrajinkou Marynou Zanevskou zdolaly ve finále rumunsko-thajskou dvojici Elena Bogdanová a Noppawan Lertcheewakarnová po setech 1–6, 6–3, až v supertiebreaku [10–7]. V prosinci téhož roku pak s Běloruskou Annou Orlikovou vyhrála čtyřhru na Orange Bowlu, kde v boji o titul přehrály bělorusko-americký pár Polina Pechovová a Noel Scottová poměrem 6–2 a 6–2.[1]
V ruském fedcupovém týmu debutovala v roce 2014 hobartským čtvrtfinále Světové skupiny proti Austrálii, v němž po boku Iriny Chromačovové prohrály čtyřhru s favorizovaným párem Ashleigh Bartyová a Casey Dellacquová.[2] Porážka 0:4 na zápasy znamenala účast Rusek v baráži proti Argentině, kde zvládla deblový duel s Vesninovou proti dvojici Victoria Bosiová a Nadia Podoroská, čímž pomohla k záchraně družstva ve Světové skupině 2015. Do roku 2015 v soutěži nastoupila ke dvěma mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.
Finálové účasti na turnajích WTA Tour
| Legenda | |
|---|---|
| Grand Slam (0) | |
| WTA Tour Championships (0) | |
| Premier Mandatory & Premier 5 (0) | |
| Premier (0) | |
| International (2–2 Č) | |
Čtyřhra: 4 (2–2)
| Stav | Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Spoluhráčka | Soupeřky ve finále | Výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 28. července 2012 | Baku, Ázerbájdžán | tvrdý |  Iryna Burjačoková |  Eva Birnerová Alberta Briantiová | 6–3, 6–2 |
| Finalistka | 1. | 5. ledna 2013 | Šen-čen, ČLR | tvrdý | Iryna Burjačoková |  Čan Chao-čching Čan Jung-žan | 0–6, 5–7 |
| Finalistka | 2. | 14. dubna 2013 | Katovice, Polsko | antuka (h) |  Raluca Olaruová |  Lara Arruabarrenová Lourdes Domínguez Lino | 4–6, 5–7 |
| Vítězka | 2. | 15. června 2013 | Norimberk, Německo | antuka | Raluca Olaruová |  Anna-Lena Grönefeldová Květa Peschkeová | 2–6, 7–6(7–3), [11–9] |
Finálové účasti na turnajích okruhu ITF
| $100,000 tournaments |
| $75,000 tournaments |
| $50,000 tournaments |
| $25,000 tournaments |
| $15,000 tournaments |
| $10,000 tournaments |
Dvouhra: 3 (1–2)
| Stav | Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Soupeřka ve finále | Výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 1. srpna 2010 |  Bree | antuka |  Myrtille Georgesová | 5–7, 6–4, 6–3 |
| Finalistka | 2. | 6. srpna 2011 | Moskva | antuka | Valentina Ivachněnková | 1–6, 3–6 |
| Finalistka | 2. | 25 June 2012 |  Ystad | Clay | Carina Witthöftová | 2–6, 1–6 |
Čtyřhra: 14 (6–8)
| Stav | Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Spoluhráčka | Soupeřky ve finále | Výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 6. srpna 2010 | Moskva | antuka | Nadejda Guškovová |  Teodora Mirčićová Marija Mirkovicová | 7–6(7–5), 6–3 |
| Finalistka | 1. | 18. září 2010 |  Podgorica | antuka | Marina Zaněvská | Irina-Camelia Beguová Mihaela Buzărnescuová | 7–5, 5–7, [10–12] |
| Vítězka | 2. | 24. dubna 2011 |  Dothan[3] | antuka |  Lenka Wienerová |  Heidi El Tabakhová Alison Riskeová | 6–3, 6–4 |
| Vítězka | 3. | 21. května 2011 | Moskva[4] | antuka | Nadejda Guškovová |  Justyna Jegiołková Veronika Kapšajová | 6–3, 7–6(7–2) |
| Finalistka | 2. | 6. února 2012 | Rancho Mirage | tvrdý | Lenka Wienerová |  Jekatěrine Gorgodzeová Sofia Šapatavová | 2–6, 6–3, [6–10] |
| Finalistka | 3. | 13. února 2012 | Surprise | tvrdý | Mihaela Buzărnescuová | Maria Sanchezová Yasmin Schnacková | 4–6, 3–6 |
| Vítězka | 4. | 18. června 2012 | Kristinehamn | antuka | Elena Bovinová |  Viktoria Kisijalevová Ilona Kremenová | 6–2, 6–2 |
| Vítězka | 5. | 30. července 2012 | Moskva | antuka | Arina Rodionovová | Jevgenija Paškova Anastasija Vasiljevová | 6–3, 6–3 |
| Finalistka | 4. | 17. září 2012 | Joškar-Ola | tvrdý (h) | Iryna Burjačoková | Margarita Gasparjanová Veronika Kapšajová | 4–6, 6–2, [9–11] |
| Finalistka | 5. | 12. listopadu 2012 |  Helsinky | koberec (h) | Iryna Burjačoková | Ljudmyla Kičenoková Nadija Kičenoková | 3–6, 3–6 |
| Finalistka | 6. | 17. prosince 2012 |  Ankara | tvrdý (h) | Iryna Burjačoková | Magda Linetteová Katarzyna Piterová | 2–6, 2–6 |
| Finalistka | 7. | 18. února 2013 | Moskva | tvrdý (h) | Marina Zaněvská | Margarita Gasparjanová Polina Monovová | 4–6, 6–2, [5–10] |
| Finalistka | 8. | 22. července 2013 |  Nur-Sultan | tvrdý | Nina Bratčikovová | Ljudmyla Kičenoková Nadija Kičenoková | 2–6, 2–6 |
| Vítězka | 6. | 21. října 2013 |  Casablanca | antuka | Paula Kaniová |  Cecilia Costa Melgar Anastasia Grymalská | 7–6(7–3), 6–4 |
Finále na juniorce Grand Slamu
Čtyřhra juniorek: 1 (1–0)
| Stav | Rok | Turnaj | Povrch | Spoluhráčka | Soupeřky ve finále | Výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 2009 | US Open[5] | tvrdý | Marina Zaněvská | Elena Bogdanová Noppawan Lertcheewakarnová | 1–6, 6–3, [10–7] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Valeria Solovyeva na anglické Wikipedii.
- ↑ Dunlop Orange Bowl 2009 results
- ↑ PETKOVSKI, Suzi. Australia complete comprehensive victory [online]. 9 February 2014 [cit. 2014-02-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Valerie Solovieva and Lenka Wienerova defeated Heidi El Tabakh and Alison Riske in straight sets 6-3, 6-4 to win the doubles championship.. http://dothanfirst.com. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ $25,000 Moscow Russia Women's Doubles - Main Draw. http://www.itftennis.com. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Champion: SOLOVIEVA, Valeria RUS / ZANEVSKA, Maryna UKR 1–6 6–3 [10–7]. http://2009.usopen.org. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Valerija Solovjovová na Wikimedia Commons - Valerija Solovjovová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Valerija Solovjovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Valerija Solovjovová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
Finská vlajka
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Valeria Solovyeva, 2013 Wimbledon Qualifying Tournament
Autor: Piotr Drabik from Poland, Licence: CC BY 2.0
Zdjęcie zrobione podczas kobiecego turnieju tenisowego BNP Paribas Katowice Open, w katowickim Spodku.