Valja Stýblová

Prof. MUDr. Valja Stýblová, DrSc.
Narození4. června 1922
Charbin
Úmrtí12. listopadu 2020 (ve věku 98 let)
Povolánípolitička, lékařka, pedagožka a spisovatelka
Oceněnízasloužilý umělec
Politická příslušnostKomunistická strana Československa
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Valja Stýblová (4. června 1922 Charbin, Čína – 12. listopadu 2020[1]) byla česká spisovatelka, lékařka, bývalá československá politička za Komunistickou stranu Československa a poslankyně Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.

Život

Narodila se v rodině legionáře, poměrně brzy se dostala do Prahy, kde absolvovala gymnázium. Poté vystudovala medicínu (1950), roku 1965 se stala docentkou a roku 1977 profesorkou neurologie. V roce 1973 byla jmenována vedoucí katedry neurologie a psychiatrie Lékařské fakulty hygienické Univerzity Karlovy, po roce byla jmenována přednostkou Neurologické kliniky LFH UK a FNKV, kde pracovala od promoce až do důchodu roku 1990.

Ve volbách roku 1981 zasedla za KSČ do Sněmovny lidu (volební obvod č. 31 – Rakovník, Středočeský kraj). Mandát obhájila ve volbách roku 1986 (obvod Praha 6 – severovýchod). Ve Federálním shromáždění setrvala do konce funkčního období, tedy do svobodných voleb roku 1990; netýkal se jí proces kooptací do Federálního shromáždění po Sametové revoluci.[2][3][4]

Léta 2007 obdržela Medaili Josefa Hlávky[5] a v roce 2012 Cenu Josefa Hlávky.

Dílo

Její dílo je ovlivněno její profesí lékařky.

Beletrie

  • Mne soudila noc, 1948, vydáno až 1957 – objevuje se zde otázka práva na interrupci
  • Dům u nemocnice, 1959
  • Moje velká víra, 1960 – o dramatickém odhalení přírodního léčitele
  • Dopis Kláře, 1963
  • Až bude padat hvězda, 1966; zfilmováno: Až bude padat hvězda, 1976 (režie Věra Jordánová; v hlavní roli Taťjana Medvecká)[6]
  • Nenávidím a miluji, 1969
  • Můj brácha, 1973
  • Rychlík z Norimberka 1975 (obsažen v druhé části antologie Píseň o rodné zemi). Novela v roce 1978 zfilmována jako Sólo pro starou dámu (scénář a režie Václav Matějka; v hlavní roli Jiřina Šejbalová)[7] Také jako rozhlasová četba, jež však mohla být uvedena až po roce 1990.[8]
  • Na konci aleje, 1979 – z domova důchodců
  • Skalpel, prosím, 1981, zfilmováno: Skalpel, prosím; 1985 (režie Jiří Svoboda; v hlavní roli Miroslav Macháček). Zpověď neurochirurga, který bilancuje nejen svůj profesionální, ale i soukromý život na pozadí zdánlivě neoperovatelného případu
  • Nevěra, 1984
  • Princ a Skřivánek, 1984
  • Zlaté rybky, 1988
  • Benjamin, 1992
  • Eli, Oli, Al a pes Hanibal, 1995
  • Most přes řeku Léthé, 1997
  • Most sebevrahů, 1999
  • Most aeskulapů, 2001
  • Ondinino prokletí, 2003
  • Lužanská mše – Vita brevis, 2005, 2007 s dalšími ilustracemi
  • Lužanská mše – Ars longa, 2006
  • Lužanská mše – musis amicus, 2009
  • Mecenáš v obnošené vestě, 2012 – čtvrtý a poslední díl životopisného románu o Josefu Hlávkovi
  • Františka, 2022 (posmrtně) – novela s eponymní hrdinkou, desetiletou leukemičkou, která se v nemocnici sblíží s vrstevníkem Frederikem, spinálním pacientem. Jde o prvou část nedokončeného opusu se zamýšleným názvem Sedmý závoj; kniha obsahuje čtyři další příběhy[9]

Překlady

Knihy Valji Stýblové byly přeloženy do angličtiny, běloruštiny, bulharštiny, estonštiny, francouzštiny, litevštiny, lotyštiny, maďarštiny, němčiny, polštiny, ruštiny, slovenštiny, slovinštiny a španělštiny:

  • Mne soudila noc
    • Noc była moim sędzią (do polštiny přeložila Jadwiga Bułakowska, 1959)
    • The abortionists (do angličtiny přeložila Edith Pargeter, 1961, 1963 a 1966)
  • Dům u nemocnice, 1959
    • Im Haus an der Klinik (do němčiny přeložila Lucia Heine, ilustrace V. Matthäuer-Neustäd, 1961)
    • Dziewczęta z internatu (do polštiny přeložila Jadwiga Bułakowska, ilustrace Andrzej Jurkiewicz, 1961)
    • Dom pri nemocnici (do slovenštiny přeložil Dominik Štubňa-Zámostský, 1962)
    • Hiša od bolnišnici (do slovinštiny přeložila Zdenka Jermanova, 1964)
    • Maja pie slimnīcas (in: Lielā dzīve, do lotyštiny překlad Laima Rumniece, 1989)
  • Až bude padat hvězda
    • Keď bude padať hviezda (do slovenštiny přeložili Dominik Štubňa-Zámostský a Bohuslav Kompiš, Il. Katarína Schillerová)
  • Můj brácha
    • Moj braščik (do běloruštiny přeložil Pavel Marcinovič, 1977)
    • Auf Kim ist Verlass (do němčiny přel. Karin Alpers, 1984)
    • Moj bratiška; Dom vozle bol’nicy : Povesti (Můj brácha a Dům u nemocnice, do ruštiny přeložila T. Mironova a N. Zimjanina, 1986)
  • Skalpel, prosím
    • Skal'pel', požalujsta (sborník Čechoslovackaja povest', do ruštiny přeložil E. El'kind, 1984)
    • Scalpel, please (do angličtiny přeložil John Newton, 1985)
    • Kérem a szikét! (do maďarštiny přeložila Bertha Mária, 1985)
    • Un coup de bistouri (do francouzštiny přeložil Karel Zich, 1986)
    • El bisturí (do španělštiny přeložil Enrique Roldán, 1986)
    • Skalpell, bitte (do němčiny přeložil Gustav Just)
    • Skalpel, molja: Roman (do bulharštiny přel. Vasil Samokovliеv, 1988)
    • Duokite skalpelį (do litevštiny přeložila Elena Juškevičienė, Vytautas Visockas; Virginija Mickienė, 1988)
    • Skalpell, palun (do estonštiny přelоžil Leo Metsar, 1989)
  • Princ a Skřivánek
    • Princ a Škovránok (přeložila Darina Šimečková; Il. Zlatica Hlaváčková, 1990)

Odkazy

Reference

  1. PARUCHOVÁ, Adéla; KOHOUT, Tomáš. Zemřela spisovatelka a profesorka neurologie Valja Stýblová. Bylo jí 98 let. Fotografie René Volfík; Kultura | Literatura. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 12. listopad 2020 [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. 
  2. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. 
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. 
  4. Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 33/1981 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. Hlávkova nadace
  6. Až bude padat hvězda
  7. Sólo pro starou dámu
  8. https://vltava.rozhlas.cz/valja-styblova-rychlik-z-norimberka-drama-jedne-podivne-navstevy-v-dobach-8751580
  9. CINGER, František. Dívka Františka, poslední hrdinka Valji Stýblové. Kultura. Právo. Borgis, 31. květen 2022, roč. 32, čís. 126, s. 15. Dostupné online [cit. 2022-06-05]. ISSN 1211-2119. 

Externí odkazy