Valladolid
Valladolid | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 41°39′7″ s. š., 4°43′43″ z. d. |
Nadmořská výška | 698 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 |
Stát | Španělsko |
Autonomní společenství | Kastilie a León |
Provincie | Valladolid |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 197,9 km² |
Počet obyvatel | 297 459 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 1 503 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Jesús Julio Carnero (od 2019) |
Vznik | 1072 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 983 |
PSČ | 47001–47016 |
Označení vozidel | VA |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Valladolid je průmyslové město v centrálním Španělsku ležící na soutoku řek Pisuerga a Esgueva. Je hlavním městem provincie Valladolid a autonomního společenství Kastilie a León. Má 316 000 obyvatel, s aglomerací pak 400 000.
Název města pochází z arabské fráze „země otce“ (Balad-Al-Walid).
Historie
Město založil keltský kmen Vakejů, kteří se usídlili ve střední části údolí řeky Duero. Později zde založili tábor Římané. Přítomnost obou skupin byla doložena archeologickým výzkumem. V 10. st. byla oblast obsazena Maury. V roce 1072 získal město Alfons VI. Kastilský. Nechal zde postavit palác a několik kostelů. K dalšímu rozvoji města dochází ve 12. a 13. st. po reconquistě. 19. října 1469 zde uzavřeli sňatek Isabela Kastilská a Ferdinand Aragonský, v průběhu 15. st. byl Valladolid sídlem kastilských králů. Později ještě krátce na poč. 17. st. V roce 1506 zde zemřel Kryštof Kolumbus, v jeho bývalém domě je nyní muzeum. Ve městě žil také Cervantes. Po odchodu královského dvora město ztratilo svoji důležitost. V 60. letech 20. st. došlo k velmi necitlivým stavebním zásahům do historické části města.
Památky a významné stavby
Převážná a hlavní část města se rozkládá na pravém břehu řeky Pisuergy. Střed Valladolidu je na náměstí Plaza Mayor, 400 m východně od řeky. Čtvercové náměstí tvoří měšťanské domy s podloubím a budova radnice z počátku 20. st. Východním směrem se nachází jedna z nejvýznamnějších památek města, katedrála (Catedral de Nuestra Señora de la Asunción de Valladolid) v barokním stylu dokončená v druhé polovině 17. st. Hlavním architektem stavby byl J. de Herrera, který byl autorem španělského královského sídla El Escorial. Další z velmi ceněných staveb ve městě je dominikánský kostel San Pablo (s bohatou gotickou sochařskou výzdobou) z druhé pol. 15. st. a kolej San Gregorio. Nachází se na nám. San Pablo v docházkové vzdálenosti od náměstí Plaza Mayor a katedrály. V koleji je v současné době umístěno Národní sochařské muzeum. Ve městě se nachází řada dalších pozoruhodných sakrálních staveb, např. kostel San Benito s klášterem ze 14. st., gotický kostel Santa María la Antigua nebo neoklasicistní klášter a muzeum Santa Ana z 16. st. s uměleckou sbírkou.[2]
Fotogalerie
- valladolidská katedrála
- budova valladolidské univerzity
- kostel San Pablo
- kostel San Benito
- ulice v centru města
- Plaza Zorrilla
Osobnosti města
- Jindřich I. Kastilský (1204–1217), kastilský král
- Alfons de la Cerda (1270–1333), syn kastilského prince
- Tomás de Torquemada (1420–1498), první španělský Velký inkvizitor
- Kryštof Kolumbus (1451–1506), mořeplavec a kolonizátor, objevitel Ameriky
- Alonso Berruguete (1488–1561), malíř, sochař a architekt
- Nikolaus Federmann (1506–1542), německý conquistador, průzkumník jihoamerického kontinentu
- Antonio de Villegas (asi 1522 – asi 1551), renesanční básník a prozaik
- Marie Portugalská (1527–1545), první manželka pozdějšího španělského krále Filipa II.
- Filip II. (1527–1598), španělský král
- Karel Španělský (1545–1568), infant a následník trůnu
- Anna Rakouská (1601–1666), infantka, francouzská královna jako manželka Ludvíka XIII. a regentka
- Filip IV. (1605–1665), španělský král
- José Zorrilla (1817–1893), spisovatel
- Jorge Guillén (1893–1984), spisovatel
- Miguel Delibes (1920–2010), spisovatel
- José Luis Rodríguez Zapatero (* 1960), premiér Španělska (od 2004)
- Inés Sastre (* 1973), modelka a herečka
- Mayte Martínezová (* 1976), atletka-běžkyně
- Roldán Rodríguez (* 1984), pilot F-1
Sport
Českým fotbalovým fanouškům je město známo neslavným vystoupením československého reprezentačního týmu na Mistrovství světa ve fotbale 1982. Na úvod remíza s Kuvajtem 1:1, pak v Bilbau prohra s Anglií 0:2 a na závěr opět remíza s Francií 1:1. Francie vypadla nešťastně v semifinále s Německem a celé mistrovství vyhrála Itálie.
Partnerská města
- Boston, Spojené státy americké
- Florencie, Itálie
- Lille, Francie
- Morelia, Mexiko
- Orlando, Spojené státy americké
Odkazy
Reference
- ↑ Národní statistický institut: Municipal Register of Spain of 2023. 13. prosince 2023. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÁ, J., ŽÁKOVÁ, M.: Španělsko a Andorra. 2. vyd. Olympia Praha 1996. 176 s. S. 147. ISBN 80-7033-397-9
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Valladolid na Wikimedia Commons
- Turismus ve Valladolidu Archivováno 17. 1. 2021 na Wayback Machine.
- Oficiální stránky Města Valladolid
- Univerzita Valladolid
- Letiště Valladolid
- Městská kulturní nadace Valladolid
- El Norte de Castilla (noviny) Archivováno 11. 6. 1998 na Wayback Machine.
- El Día de Valladolid (noviny)
- Veřejná doprava (autobusy)
- Valladolid ve fotoblogu Archivováno 10. 3. 2020 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Spain
Equirectangular projection, N/S stretching 130 %. Geographic limits of the map:
- N: 44.4° N
- S: 34.7° N
- W: 9.9° W
- E: 4.8° E
Autor: No machine-readable author provided. Porquenopuedo assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0
Torneo_en_la_Plaza_Mayor
Autor: No machine-readable author provided. Pelayo2 assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0
Ayuntamiento de Valladolid. Fotografía realizada el 20 de abril de 2003 por el autor. User:Pelayo2
Autor: Chabacano. Castles: Drini, Licence: CC BY-SA 3.0
Bandera de la ciudad de Valladolid, en Valladolid (España)
Autor: Pimlico27, Licence: CC BY-SA 4.0
Iglesia conventual de San Pablo, Valladolid
Autor: Rastrojo (D•ES) , Licence: CC BY 2.5
Valladolid – España (Spain) - Catedral Se debió de empezar a construir hacia el año 1580 según los planos de Juan de Herrera, cuando este abandonó su construcción, esta fue continuada por Pedro de Tolosa, Diego de Praves y por su hijo Francisco de Praves.
Se inauguró en 1668 y aunque durante el siglo XVIII se continuaron las obras, la construcción quedó inacabada, sin llegarse a terminar el proyecto de Juan de Herrera. La torre fue levantada en 1841Autor: User:Queninosta, Licence: CC BY-SA 3.0
Valladolid desde el aire
Escudo de Valladolid «En campo de gules, cinco girones ondulados de oro nacientes de la diestra. Bordura cosida de gules con ocho castillos de oro. Puesto el escudo sobre una cruz puntada de plata y sable y orlado de laurel.»[1][2]. La Cruz laureada de San Fernando es «Constituida por cuatro espadas de gules guarnecidas de oro que conforman sus brazos, unidas por los pomos de sus empuñaduras de oro [...] La Cruz irá acolada a una Corona de Laurel, formada por dos ramas de laurel de sinople, frutadas de gules, unidas por sus troncos y liadas en punta por lazo de gules [...]»[3]