Valschův mlýn
| Valschův mlýn | |
|---|---|
 vodní mlýn | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1758 |
| Přestavba | 1864 |
| Další majitelé | Okresní vlastivědné muzeum v Ústí nad Labem |
| Poloha | |
| Adresa | Týniště č.p. 27, Zubrnice, okres Ústí nad Labem,  Česko |
| Souřadnice | 50°38′36,54″ s. š., 14°13′20,25″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 42909/5-4947 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Valschův mlýn v Týništi u Zubrnic v okrese Ústí nad Labem je vodní mlýn, který stojí na Lučním potoce.[1] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]
Historie
Nejstarší část mlýna, mlýnice, pochází z roku 1758. Původní obytná část byla postavena kolem roku 1800, nová zděná obytná budova je z roku 1864 a stodola s kolnou jsou z konce 19. století.[2]
Mlýn patřil rodině Wenzla Wundera a zůstal funkční až do roku 1945. Poté postupně chátral a jeden čas sloužil jako smetiště.[1] Roku 1976 jej zakoupilo Okresní vlastivědné muzeum v Ústí nad Labem, které v roce 1979 započalo jeho rekonstrukci. Mlýn je veřejnosti přístupný.[1]
Popis
Areál je složen z dvanácti staveb soustředěných podél toku Lučního potoka - tvoří jej mlýnice, obytný objekt č.p. 27 se stodolou, malá kolna mezi obytným domem a stodolou a prvky sofistikovaného vodního systému, kterými jsou dva náhony, dva jezy, rozdělovací objekt se stavidlem, mlýnská nádrž s lednicemi, odtokový kanál a mostek.[2] Mlýnice a dům jsou pod jednou střechou, ale dispozičně oddělené, jednopatrová stavba je částečně roubená a zděná.[1]
Voda na vodní kolo vede zahloubeným náhonem od opraveného dřevěného jezu přes rekonstruované stavidlo do akumulační nádrže. Zde se nachází jalová výpust řešená požerákem a výpust do lednice čepovým uzávěrem ve dně. Dál teče voda dubovými vantroky na kolo na vrchní vodu. Z lednice pak podzemním kanálem zakrytými plochými lomovými kameny do spojovacího objektu náhonu na další mlýn (Týniště 28).[1]
Dochované vodní kolo na vrchní vodu je od výrobce František Mikyška, Kojetín. Zrekonstruované dubové vodní kolo na vrchní vodu má jednu řadu ramen. V původním kole byly jednotlivé segmenty spojovány dřevěnými šrouby - závit byl vyřezán přímo v segmentech.[1] Zrekonstruované je obyčejné složení s replikou moučnice. Původní vyřezávaná hranice má vročení 1803. Lub a násypný koš je transferován ze zbořeného mlýna v Malých Žernosekách. Pro ukázku mletí je zde malý ruční žernový mlýnek.[1] V roce 1930 měl mlýn jedno 1 kolo na svrchní vodu (hltnost 0,049 m³/s, spád 4,35 m, výkon 2,1 HP).[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h Valschův mlýn; Walschmühle. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, TomLed, 20.10.2012. [cit. 2022-08-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c Areál vodního mlýna. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000155138, rejstříkové číslo ÚSKP 42909/5-4947. [cit. 2022-08-30]. Dostupné online
Literatura
- LEDVINKA, František. Vodní mlýny nad Zubrnicemi: průvodce po mlýně Týniště čp. 27. 1. vyd. Zubrnice: Soubor staveb lidové architektury, 2005. 35 s. Občasník; č. 1/2005. ISBN 80-239-5476-8.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodní mlýn na Wikimedia Commons - Zubrnice na webu ČÚZK, Archivní mapy (1843)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: