Valticko

Valticko
(c) Aleš Pouchlý, CC BY-SA 3.0 Pohled na Valtice
Geografie
(c) Kirk, CC BY-SA 3.0 Valticko (červeně) na mapě Česka
Hlavní město	Valtice
Status	region
Souřadnice	48°45′ s. š., 16°46′ v. d.
Rozloha	87 km²
Obyvatelstvo
Jazyk	čeština
Národnostní složení	Češi, Moravané
Náboženství	křesťanství
Správa regionu
Stát	Česko Česko
Nadřazený celek	Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valticko, dříve psáno Valčicko, něm. Feldsberger Gebiet, je region v jižní části Jihomoravského kraje v Česku, při hranici s Rakouskem. Tato oblast byla původně součástí Moravy, už od 11. století ale Východní marky, resp. Dolních Rakous, a až v roce 1920 byla připojena k Československu. Jednalo se o jedno ze tří území přičleněných z Rakouska k Československu. Dnes je téměř celé Valticko součástí turisticky hojně navštěvovaného Lednicko-valtického areálu a také vinařské turistiky na jižní Moravě.

Vymezení

Jde o dnešní území v okrese Břeclav, v okolí města Valtice. Na severu je tato oblast ohraničená linií vedoucí přibližně po Lednických rybnících a na východě přibližně tokem Dyje. Dle současného katastrálního členění se jedná o celá katastrální území Valtice, Úvaly u Valtic, Hlohovec, Charvátská Nová Ves, téměř celé katastrální území Poštorná, malou západní okrajovou část katastrálního území Břeclav, část katastru obce Sedlec jižně od potoka Včelínek, a nepatrné části katastrů obcí Ladná a Lednice.

Historický vývoj

Tato oblast byla ve středověku do roku 1041 součástí Moravy, téhož roku však o toto území přišel Břetislav I. a následně se stalo součástí Východní marky, později součástí Dolních Rakous, v nichž pak setrvalo až do roku 1920, kdy bylo na základě Saintgermainské mírové smlouvy připojeno k Československu a v jeho rámci začleněno do země Moravské.

K Československu byla tato část tzv. Českých Rakous připojena ve dvou etapách:^{[pozn 1]}

• 31. července 1920 – většina území
• roku 1925 – zbytek území – další území získaly následující obce
  • Poštorná (od Bernhardsthalu a Reintalu)^[1]
  • Sedlec (od Steinebrunnu)^[2]
  • Úvaly u Valtic (od Herrnbaumgartenu, Schrattenbergu a Steinebrunnu)^[2]
  • Valtice (od Katzelsdorfu, Reinthalu a Schrattenbergu)^[2]

Motivací přičlenění této oblasti k Československu bylo zčásti národnostní hledisko (obce Hlohovec, Charvátská Nová Ves a Poštorná byly české), zčásti hledisko dopravní, neboť tudy procházela strategicky důležitá železniční trať mezi Břeclaví a Znojmem – proto byly připojeny i převážně německé Valtice (Feldsberg) a Úvaly (Garschönthal). Pro změnu malé okrajové části katastru Valtic byly při této úpravě státní hranice předány Rakousku, kde se staly součástí katastru obce Schrattenberg.

V rámci Československa byla tato oblast o rozloze 87 km² spolu s tzv. Dyjským trojúhelníkem připojena k zemi Moravské jako zvláštní územní jednotka Valticko.^[3] Teprve k 5. prosinci 1925 došlo na základě vládní vyhlášky ze dne 14. listopadu 1925, č. 242/1925 Sb. z. a n., „kterou se upravují obvody silničních, soudních a politických okresů, obvody finančních a školských okresů a jiných státních úřadů na Valticku“,^[4] k rozdělení území Valticka mezi stávající moravské politické okresy Hodonín a Mikulov, přičemž obce Charvátská Nová Ves, Poštorná a Hlohovec připadly k politickému okresu Hodonín a soudnímu okresu Břeclav, zatímco Valtice a Úvaly u Valtic byly nově připojené k politickému a soudnímu okresu Mikulov.

Po Mnichovu bylo celé Valticko a Dyjský trojúhelník obsazeno Třetí říší. Tato dvě území byla z počátku začleněna do Sudetoněmeckých území, následně k 15. dubnu 1939 byla připojena k zemskému hejtmanství Dolní Podunají, které bylo k 1. květnu 1939 přeměněno v říšskou župu Dolní Podunají, jejíž součástí zůstaly až do konce druhé světové války, po jejímž skončení nastal návrat k předválečnému stavu. Během existence železné opony byla značná část Valticka v nepřístupném hraničním pásmu.

Demografie

Slovanské obyvatelstvo Valticka vzniklo splynutím Chorvatů neboli Charvátů, kteří sem přišli v 16. století, a Moravských Slováků z přilehlého Podluží. Vytvořili tak svébytný folklór kombinující podlužácké i charvátské prvky. Většinu si však až do 20. století zachovali jen ve třech obcích, Hlohovci (Bischofswarth), Charvátské Nové Vsi (Ober Themenau) a Poštorné (Unter Themenau), další vesnice této části Dolních Rakous byly postupně germanizovány.^{[pozn 2]}

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

• Valtická horečka

Externí odkazy

• České Rakousy – český územní zisk ze dne 31. července 1920
• Hranice Valticka, Mapy.cz