Vamberk

Vamberk
Husovo náměstí
Znak města VamberkVlajka města Vamberk
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecVamberk
Obec s rozšířenou působnostíRychnov nad Kněžnou
(správní obvod)
OkresRychnov nad Kněžnou
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 607 (2023)[1]
Rozloha21,02 km²[2]
Nadmořská výška320 m n. m.
PSČ517 54
Počet domů1 079 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa městského úřaduHusovo náměstí 1
517 54 Vamberk
podatelna@vamberk.cz
StarostaMgr. Jan Rejzl
Oficiální web: www.vamberk.cz
Vamberk
Další údaje
Kód obce576883
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vamberk (německy Wamberg) je město na východě Čech v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji, pět kilometrů jižně od Rychnova nad Kněžnou. Leží v podhůří Orlických hor na řece Zdobnici. Žije zde přibližně 4 600[1] obyvatel. Vamberk je proslavený především svojí ručně paličkovanou krajkou. Sousedními obcemi sídla jsou Jahodov, Rychnov nad Kněžnou, Potštejn, Lupenice, Rybná nad Zdobnicí, Záměl, Záchlumí a Doudleby nad Orlicí.

Historie

Sídlo bylo založeno při kolonizaci v prvé polovině 13. století rodem Drslaviců, kteří drželi hrady Potštejn a Litice.Nedávno při archeologickém průzkumu na přelomu let 2023/ 2024 na stavbě nového obchodního centra na okraji Vamberku nalezli pozůstatky zemědělské usedlosti s hrnčířskými dílnami. Tehdy měl stát v centru dnešního města hrad Waldemberg. Nález pochází z přelomu 13.a14.století (tj. cca z let 1295-1305) .První písemná zmínka o Vamberku pochází z roku 1341[4] a nachází se v listině, kterou se Ješek z Potštejna vzdal ve prospěch českého krále Jana Lucemburského různých statků včetně vsi nazvané německy Waldenburg, tj. zalesněný (lesnatý) kopec. Označuje polohu tehdejšího Vamberka v rozsáhlých pohraničních lesích. Zkomolením jména na Walenberg a dále na Wamberg vzniklo nynější české pojmenování, zaznamenané již v předhusitské době, k roku 1410[5]. Roku 1523 se připomíná zemřelý držitel obce Bohuslav Vamberský z Chrástu a na Vamberce.[6]. Od roku 1557 získali Vamberk Percingarové z Bydžína

Město Vamberk, kresba Johanna Venuta z roku 1810

K rozkvětu města přispělo privilegium císaře Matyáše z roku 1616 s právem tří jarmarků a jednoho týdenního trhu, a s povolením vybírat na mostě mýtné. Tvrz se ve městě připomíná naposledy při konfiskaci Percingarova majetku roku 1622. Roku 1627 koupil vamberské panství nizozemský katolický císařský vojenský rada Kašpar Gramb z Grambu, který se v armádě císaře Ferdinanda II. účastnil potlačení stavovského povstání. Jeho manželka Magdaléna po ovdovění, od roku 1633 až do své smrti v roce 1671, vládla na panstvích Vamberk, Potštejn a Kostelec nad Orlicí. Dne 21. září 1637 vydala privilegium, jímž svým poddaným zmírnila robotní povinnosti a nebránila svobodnému provozování řemesel. Roku 1639 se podruhé provdala za Ottu Jindřicha Štose z Kounic. Podle místní legendy přivezla paní Magdalena z rodných Flander umění paličkované krajky. Naučila prý řemeslu vamberské ženy, které je rozšířily v celém regionu. Podle jiné legendy to byly řeholnice řádu voršilek z belgického Lutychu, které po roce 1655 začaly v Čechách dívky vyučovat mimo jiné i paličkování.

Od roku 1654 se ve městě připomíná židovská obec, která roku 1688 zřídila vlastní hřbitov pro Vamberk, Doudleby nad Orlicí a Kostelec nad Orlicí. Při ničivém požáru v květnu 1898 shořela podstatná část farního kostela včetně zvonů[7].

Za panování Leopolda Libštejnského z Kolovrat na Rychnově od roku 1716 dostali vamberečtí právo obchodu se solí, až na výjimky se mohli vykoupit (osvobodit) od roboty a byli propuštěni z nevolnictví. Významným hospodářským počinem byla stavba Moravsko-polské silnice z let 1839–1841 a následná výstavba kamenného mostu ve Vamberku. Poslední majitel panství, hrabě František Lützow, zemřel roku 1916 a byla pro něj na starém vambereckém hřbitově vystavěna zděná hrobka.

Části města

Doprava

Letecký snímek města

Vamberk leží na křižovatce silnic I/11 (Hradec KrálovéTřebechovice pod OrebemTýniště nad OrlicíČastoloviceŽamberkJablonné nad OrlicíŠumperkRýmařovBruntálOpavaOstravaHavířovČeský TěšínTřinecJablunkov) a I/14 (NáchodÚstí nad Orlicí). Díky tomu přes město jezdí autobusové spoje spojující Prahu s Orlickými horami a Jeseníky a linky z Náchodska a Podorlicka do Brna. Z místních linek je nejfrekventovanější ta, která spojuje Kostelec nad Orlicí, Doudleby, Vamberk a Rychnov nad Kněžnou a linka do Ústí nad Orlicí.

Železniční doprava zde má menší význam; ve Vamberku funguje od roku 1906 nádraží regionální trati z Doudleb do Rokytnice v Orlických horách, kde jsou v provozu pouze osobní vlaky. Trať má zastávku také v Pekle nad Zdobnicí, která slouží i pro blízký Jahodov. Větší nabídka spojů je v sousedních Doudlebách (trať Týniště nad Orlicí – Letohrad) se spoji do Hradce Králové a Letohradu.

Muzea

Pamětihodnosti

Socha Immaculaty z mariánského sloupu
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vamberku.
  • Kostel sv. Barbory – raně barokní hřbitovní kostel z roku 1697, s hřbitovem a rodinnou hrobkou Lützowů
  • Kostel sv. Prokopa – vrcholně barokní stavba z počátku 18. století, postavena na základech gotického kostela, v kryptě se dochovaly proslulé vamberecké mumie ze 17. až 18. století v otevřených rakvích, včetně ostatků hraběnky belgického původu Magdalény Grambové (†1671) s krajkovým límcem (zakladatelka tradice výroby vambereckých krajek)
  • Židovský hřbitov – na Zářečí, volně přístupný, s kamennými náhrobky od roku 1673 do konce 19. století
  • Sousoší Kalvárie s Pannou Marií, Janem a Marií Magdalénou u kostela
  • Boží muka na náměstí: krucifix, na pilíři sochy Panny Marie Bolestné, sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána; na soklu reliéf sv. Václava, na kříži vzadu tesané nástroje Kristova utrpení a dedikace s chronogramem
  • Socha zbičovaného Krista u sloupu, Tyršova ulice 15
  • Socha Ecce homo - odpočívajícího zmučeného Krista, ve farním dvoře
  • Pilíř s reliéfem Panny Marie Pomocné, Josef Melnický (1821), u domu čp. 293[9]
  • Sousoší sv. Anny Samétřetí na pilíři, kolem 1750, u kostela sv. Prokopa
  • Sousoší sv. Anny vyučující Pannu Marii
  • Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty; (1699), varianta mariánského sloupu ze Staroměstského náměstí v Praze
  • Socha Mistra Jana Husa z roku 1904, na náměstí
  • Klasicistní kašna se čtyřmi sochami na náměstí
  • Kubiasova vila – moderní vila z roku 1923
  • Kamenný most ve Vamberku – kamenný most přes Zdobnici s osmi sochami českých patronů, autor: Eduard Harnach, postaven v letech 1864–1865
  • Sousoší vdovy s dítětem – památník obětem první světové války, nápis: „Čekali a nedočkali se“

Osobnosti

Partnerská města

  • Itálie Novedrate, Itálie
  • Polsko Bobowa, Polsko

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Regesta diplomatica necnon epistolaria Bohemiae et Moraviae. Tomus IV, Joseph Emler edidit. Pragae 1892, s. 368, č. 915
  5. J. Profous, Místní jména v Čechách IV, s. 475, dostupné online [1]
  6. Archiv český 32, editor Jaromír Čelakovský. Praha 1915, s. 467, č. 4421
  7. Berger, Miroslav: Farnost svatého Prokopa ve Vamberku v proměnách staletí. České Budějovice 2013, s.43
  8. [2]
  9. MAXOVÁ Ivana, NEJEDLÝ Vratislav, ZAHRADNÍK Zdeněk:Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Rychnov nad Kněžnou. SÚPPOP Praha 1999, s. 101-102; ISBN 80-86234-04-5
  10. Ігор Мельник, Роксоляна Загайська "Антон Шімзер на кам’яницях і цвинтарях Львова" // Збруч, 16.02.2015

Literatura

  • Král, Josef František:Paměti města Vamberka nad Zdobnicí. Vamberk 1927; reprint 2012
  • Poslušný Ludvík: Stručné dějiny města Vamberka od nejstarších dob do června 1992; redaktor Eva Povondrová. Vamberk MěÚ 1992
  • Berger, Miroslav: Kdo byl kdo v dějinách Vamberka. Vamberk 2009
  • Berger, Miroslav: Farnost svatého Prokopa ve Vamberku v proměnách staletí. České Budějovice 2013
  • Poslušný, Ludvík: Nové paměti města Vamberka. Město Vamberk, 2010
  • Joachim Bahlcke, Winfried Eberhard, Miloslav Polívka (editoři): Handbuch der historischen Städten. Böhmen und Mähren. Kröner: Stuttgart 1998, S. 646, ISBN 3-520-32901-8.
  • Tomáš Šimek a kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 515.
  • Maxová Ivana, Nejedlý Vratislav, Zahradník Zdeněk: Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Rychnov nad Kněžnou. SÚPPOP Praha 1999, s. 100-103; ISBN  80-86234-04-5.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vamberk staniční budova (2023).jpg
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Staniční budova v srpnu 2023
Vamberk, mariánský sloup - detail sochy Panny Marie Immaculaty.jpg
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Vamberk, mariánský sloup - detail sochy Panny Marie Immaculaty
Vamberk - Husovo náměstí s mariánským sloupem a kostelem sv. Prokopa.jpg
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Vamberk - Husovo náměstí s mariánským sloupem a kostelem sv. Prokopa
Vamberk from air K2-2.jpg
Letecký pohled na menší město Vamberk, východní Čechy
Vamberk from air K2 - 4.jpg
Autor: Karelj, Licence: CC BY 3.0
Letecký pohled na menší město Vamberk, východní Čechy
Kamenný most, Vamberk, okres Rychnov nad Kněžnou 2.jpg
Autor: Fry72, Karel Frydrýšek, Licence: CC BY-SA 4.0
Kamenný most, Vamberk, okres Rychnov nad Kněžnou, Královéhradecký kraj
Vamberk - kostel sv. Prokopa (1).jpg
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Vamberk, Husovo náměstí (2023).jpg
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Husovo náměstí ve Vamberku, srpen 2023
Vamberk CoA.png
Vamberk znak
Muzeum krajky Vamberk.jpg
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 4.0
Muzeum krajky Vamberk
Das zur Reichenauer Herrschaft gehörige Staedtchen Wamberg Kggraetzer Kreises, gemahlt von Joan. Venuto 1810.jpg
Vamberk. Das zur Reichenauer Herrschaft gehörige Staedtchen Wamberg Kggraetzer Kreises, gemahlt von Joan. Venuto 1810
Vamberk - vlajka.png
Vlajka města Vamberku: List tvoří čtyři vodorovné, střídavě červené a zelené pruhy, v poměru 2 : 2 : 3 : 3. Uprostřed listu přes všechny pruhy kráčející bílý jednorožec se žlutou zbrojí a jazykem. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.